Jednou z nejvýznamnějších vědeckých událostí tohoto období byl vývoj atomové bomby v rámci projektu Manhattan. Tento projekt, který probíhal v USA za přísného utajení, vedl k prvnímu jadernému výbuchu v červenci 1945 v Novém Mexiku. O několik týdnů později byly atomové bomby svrženy na Hirošimu a Nagasaki, což ukončilo druhou světovou válku, ale také vyvolalo velké etické a politické debaty o použití jaderné energie.

V oblasti medicíny došlo k významným pokrokům, které změnily léčbu infekčních onemocnění. Začal se masově vyrábět penicilin, objevený Alexandrem Flemingem v roce 1928. Tento antibiotický lék zachránil během války i po ní miliony životů a položil základy moderní antibiotické léčby. Současně se rozvíjely další léky, jako byl streptomycin, který se stal účinným prostředkem proti tuberkulóze.

Letecká a raketová technika zaznamenala v 40. letech velký pokrok. V roce 1944 Německo nasadilo první řízené střely V-2, které se staly předchůdci moderních raket. Tyto technologie po válce padly do rukou Spojenců, což urychlilo vývoj raketového a vesmírného výzkumu, zejména v USA a Sovětském svazu. V roce 1947 překonal americký vojenský pilot Chuck Yeager v experimentálním letadle Bell X-1 rychlost zvuku, což otevřelo nové možnosti v letectví.

Počítačové technologie se v tomto desetiletí začaly rozvíjet, i když ještě nebyly dostupné pro širokou veřejnost. V roce 1944 byl uveden do provozu Harvard Mark I, jeden z prvních programovatelných počítačů. O dva roky později, v roce 1946, byl představen ENIAC, první elektronický počítač, který dokázal provádět složité výpočty. Tyto stroje byly důležité pro budoucí počítačovou revoluci.

V oblasti komunikace a elektroniky došlo k významným inovacím. V roce 1947 vynalezli John Bardeen, Walter Brattain a William Shockley tranzistor, který nahradil objemné elektronky a umožnil miniaturizaci elektronických zařízení. Tento vynález se stal základem pro moderní elektroniku, včetně počítačů, rádií a později mobilních telefonů.

Poválečné období přineslo také pokrok v oblasti jaderné energie. V roce 1942 byl v rámci projektu Manhattan spuštěn první jaderný reaktor Chicago Pile-1, který prokázal možnost řízené jaderné reakce. Tento úspěch otevřel cestu pro vývoj jaderných elektráren, které se později staly důležitým zdrojem energie.

Mezi nejlépe divácky hodnocené české filmy ze 40. let patří filmy Martina Friče (Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý, Baron Prášil a Pytlákova schovanka), Vladimíra Slavínského (Nebe a dudy, Poslední mohykán), Jana Svitáka (Přednosta stanice) či Otakara Vávry (Krakatit). První český barevný film Jan Roháč z Dubé od režiséra Vladimíra Borského měl premiéru 28. března 1947. V roce 1949 se jediná barevná scéna objevila v závěru filmu Pytlákova schovanka.

Vycházely knihy jako Bylo nás pět od Karla Poláčka, Saturnin od Zdeňka Jirotky, Petrolejové lampy od Jaroslava Havlíčka, Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara, Cirkus Humberto od Eduarda Basse, Němá barikáda od Jana Drdy nebo Reportáž psaná na oprátce od Julia Fučíka.

Oběťmi nacistické okupace se stalo několik umělců, jako například spisovatelé Vladislav Vančura, Josef Čapek a Karel Poláček, písničkář Karel Hašler a hudební skladatel Pavel Haas.

  • Francie
  • Sovětský svaz
  • Spojené království
  • Spojené státy americké
  • Vatikán
  • Československo / Protektorát Čechy a Morava
  • Německo
  • Polsko
  • Rakousko

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Edvard Beneš, Emil Hácha, Jan Masaryk, Mahátma Gándhí, Franklin Delano Roosevelt, Lev Davidovič Trockij, Adolf Hitler, Benito Mussolini a Reinhard Heydrich, spisovatelé Antoine de Saint-Exupéry, Romain Rolland, Francis Scott Fitzgerald, Josef Čapek, Karel Poláček a Vladislav Vančura či další osobnosti jako Nikola Tesla, Anne Franková, František Křižík a Heliodor Píka.

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu 1940–1949 na Wikimedia Commons