2004 – Wikipedie

2004 – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
3. tisíciletí
20. stol.
21. století
◄◄
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
►►
2004
Doprava
2004 v loďstvech
2004 v dopravě
2004 v letectví
Kultura
2004 ve filmu
2004 v hudbě
2004 ve fotografii
Sport
2004 ve sportu
Společnost
volby v
roce 2004
2003
2005
Rok
2004
MMIV
gregoriánského kalendáře
začal ve čtvrtek 1. ledna, skončil v pátek 31. prosince a byl
přestupný
Události
editovat
editovat zdroj
Česko
editovat
editovat zdroj
Demografický vývoj v Česku
2004
Střední stav obyvatel
10 206 923
Narození
97 929
Zemřelí
107 177
Přirozený přírůstek
−9 513
Přírůstek stěhováním
18 635
Celkový přírůstek
9 122
1. května
Česko
se stalo členem
Evropské unie
6. června
– Někdejší člen skupiny
Beatles
Paul McCartney
, koncertoval poprvé v
Praze
4. srpna
– Prezident
Václav Klaus
jmenoval novou vládu
Stanislava Grosse
24. srpna
– Vláda Stanislava Grosse získala důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
7. září
12. září
Česko
: Mistrovství světa v
rádiovém orientačním běhu
Brno
15. září
– Společnost
Microsoft
uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku „Service Pack 2“ pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
22. září
– Vláda schválila návrh
rozpočtu
na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u
Evropské unie
9. října
– Dosud největší
obecní referendum
v historii
České republiky
je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v
Brně
přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1
% hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
5. listopadu
– Ve všech krajích s výjimkou
Prahy
začaly odpoledne
volby do zastupitelstev krajů
. Ve třetině senátních volebních obvodů se také
volí
noví senátoři.
6. listopadu
– Krajské a senátní volby skončily.
Za vítěze krajských voleb lze označit
ODS
(36,35
%), za nimi následují
KSČM
(19,68
%),
ČSSD
(14,03
%) a
KDU-ČSL
(10,67
%). Účast v krajských volbách činila 29,62
%.
V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát, v ostatních obvodech se bude
12.
13. listopadu
konat druhé kolo voleb. Účast voličů byla 28,97
%.
12. listopadu
– Začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
13. listopadu
– Skončilo druhé kolo
senátních voleb
za rekordně nízké účasti voličů – 18,41
%.
16. listopadu
– Vláda rozhodla, že političtí vězni komunistického režimu z let
1948
1968
dostanou příspěvek k
důchodu
jako odškodné. Příspěvek bude činit 50
Kč za každý započatý měsíc věznění.
3. prosince
Nejvyšší správní soud
zrušil platnost senátních voleb na Praze 11. Vyhověl tak stížnosti neúspěšného kandidáta za
KDU-ČSL
Antonína Zápotockého.
4. prosince
– Prezident, a čestný předseda ODS,
Václav Klaus
ostře kritizoval rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu
, který zrušil výsledky senátních voleb na Praze 11 kvůli neregulérnosti kampaně.
5. prosince
– Nejsilnější opoziční strana
ODS
zvolila na kongresu v Praze nové vedení, předsedou strany zůstal
Mirek Topolánek
9. prosince
– Při střetu vojenského nákladního auta s rychlíkem na železničním přejezdu u
Prostějova
zahynulo 5 vojáků ze speciální jednotky a dalších 6 vojáků, strojvůdce a jedna cestující byli zraněni. Nehodu zavinil řidič,
České dráhy
utrpěly škodu asi 10 milionů korun. Jde o jednu z nejtragičtějších nehod v historii Českých drah.
12. prosince
– Mezi
Českými Budějovicemi
Vídní
začaly jezdit dva páry přímých vlaků, z nichž jeden je prodloužen do
Plzně
. Obnovilo se tak důležité dopravní spojení, které zpřetrhala
druhá světová válka
železná opona
15. prosince
Poslaněcká sněmovna schválila vládní návrh státního rozpočtu na rok
2005
Novým předsedou Senátu Parlamentu ČR se stal Přemysl Sobotka z
ODS
22. prosince
– Domů se vrátil poslední voják základní vojenské služby. Armáda bude po asi 140 letech sestávat pouze z vojáků z povolání.
Svět
editovat
editovat zdroj
3. ledna
Letadlo
egyptských
aerolinií Flash Airlines se
zřítilo
do
Rudého moře
u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
Sonda
NASA
MER-A
Spirit
) přistála na
Marsu
4. ledna
Michail Saakašvili
zvítězil v prezidentských volbách v
Gruzii
13. ledna
– Při havárii letadla
uzbeckých
aerolinií v
Taškentu
zahynulo 37 lidí.
24. ledna
– Sonda
NASA
MER-B
Opportunity
) přistála na
Marsu
28. ledna
– V
Londýně
byly zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy
britského
zbrojního experta
Davida Kellyho
. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v
Iráku
; naopak ostře je zde kritizována
BBC
4. února
– Byla založena sociální síť Facebook.
6. února
– Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
10. února
– Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od
Bagdádu
zahynulo přinejmenším 50 osob.
18. února
– Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v
Íránu
zabil 320 lidí.
11. března
– Při
bombových útocích ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu
zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila
baskickou
extrémistickou organizaci
ETA
, skutečnými pachateli však byli muslimští teroristé.
14. března
– V parlamentních volbách ve
Španělsku
zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z
Iráku
29. března
– Rozšíření
NATO
Bulharsko
Estonsko
Litvu
Lotyšsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
3. dubna
– Při výbuchu bomby v
madridském
bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu
11. března
tohoto roku.
17. dubna
– Při raketovém útoku z
izraelské
helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce
Hamásu
Pásmu Gazy
Abdel Azíz al-Rantísí
1. května
– Rozšíření
Evropské unie
Česko
Estonsko
Kypr
Litvu
Lotyšsko
Maďarsko
Maltu
Polsko
Slovensko
Slovinsko
8. června
– 5:13
– 11:26
UTC
přechod Venuše
přes sluneční kotouč
15. června
Ivan Gašparovič
se stal
slovenským prezidentem
21. června
SpaceShipOne
jako první soukromá
kosmická loď
dosáhla hranic
vesmíru
28. června
Američany
vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad
Irákem
prozatímní irácké vládě.
30. června
Iráku
začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým
prezidentem
Saddámem Husajnem
ukončení rozšířené podpory operačního systému
Windows NT 4.0
1. července
Sonda Cassini-Huygens
navedena na oběžnou dráhu kolem
Saturnu
4. července
Mistry Evropy ve fotbale
se stali
Řekové
, kteří porazili v
Lisabonu
domácí
Portugalsko
1:0.
25. července
– Na 100 000 odpůrců plánu
Ariela Šarona
na odchod
Izraele
z okupovaného
Pásma Gazy
vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do
Jeruzaléma
1. srpna
– Při požáru supermarketu v
Asunciónu
Paraguayi
zahynulo přes 400 lidí.
5. srpna
– Při ofenzívě amerických sil v
Iráku
proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
6. srpna
– Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
10. srpna
– Při dvou bombových útocích v
Istanbulu
zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
12. srpna
– Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šíitského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
13.
22. srpna
Letní olympijské hry
Aténách
1. září
Rusko
čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu, prezident Putin zatím nijak nereagoval.
3. září
– Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
4. září
– Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
17. září
– Radikální vůdce čečenských separatistů
Šamil Basajev
se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
4. října
– Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
6. října
– Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent – 47,50 dolarů.
7. října
– Při třech teroristických útocích v letoviscích na
egyptském
pobřeží Rudého moře v oblasti
Sinaje
přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 bylo zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z
Izraele
9. října
Volby v
Austrálii
vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
První prezidentské volby v
Afghánistánu
skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt.
11. října
– Z ruského kosmodromu
Bajkonur
Kazachstánu
odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď
Sojuz TMA-5
15. října
– Sunnitští muslimové zahájili
ramadán
17. října
Referendum v
Bělorusku
, které umožnilo autoritářskému prezidentu
Lukašenkovi
kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období.
Barmský
vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna.
Iráku
byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová vdaná za Iráčana a v Iráku žijící přes 30 let.
Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené
USA
podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od
Bagdádu
. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
21. října
Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v
Japonsku
dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelní katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
Výbuch plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední
Číně
připravil o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
22. října
– Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci
Kjótského protokolu
o omezení emisí skleníkových plynů.
24. října
– V
Kazachstánu
bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi
Sojuz TMA-4
25. října
– Ve volbách do parlamentu
srbské
provincie
Kosovo
zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou
Ibrahimem Rugovou
26. října
Izraelský
parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán
Ariela Šarona
na stažení Izraele z okupovaného
pásma Gazy
27. října
– Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila
Kjótský protokol
o omezení emisí skleníkových plynů.
27. října
– Designovaný šéf
Evropské komise
José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení komise.
29. října
Kambodži
byl korunován nový král –
Norodom Sihamoni
Vrcholní představitelé 25 členských zemí
Evropské unie
Římě
slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
Televize
al-Džazíra
odvysílala videozáznam projevu
Usámy bin Ládina
k Američanům (
přepis projevu v angličtině
překlad do češtiny
).
Vážně nemocný
Jásir Arafat
byl převezen do vojenské nemocnice v
Paříži
. Z
palestinského
Rámaláhu
odletěl na palubě
jordánské
vojenské helikoptéry do
Ammánu
, kam pro něj
francouzská
vláda vypravila zvláštní letadlo.
30. října
Iráku
padlo 9 příslušníků
námořní pěchoty USA
a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního
2. května
Bagdádu
bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého
japonského
turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
bagdádské
redakce arabské satelitní televizní stanice
Al-Arabíja
vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za „Brigády 1920“, uvedla, že pracovníci stanice jsou „američtí špióni hovořící arabsky“.
31. října
Při minometném útoku na hotel v
iráckém
městě
Tikrít
zahynulo 15 Iráčanů.
V prvním kole prezidentských voleb na
Ukrajině
nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.
1. listopadu
Šestnáctiletý
palestinský
útočník se odpálil na rušném tržišti v
izraelském
Tel Avivu
a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v
Náblusu
Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému
jugoslávskému
prezidentovi
Slobodanu Miloševičovi
právo hájit se sám, musí však využít pomoci jiných právníků.
Bagdádu
byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana
USA
Nepálu
a čtyři
Iráčany
2. listopadu
Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v
Bagdádu
zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města
Fallúdža
Amsterdamu
byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě
islámský
fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
USA
začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat
John Kerry
a stávající prezident, republikán
George W. Bush
3. listopadu
V prezidentských volbách v
USA
zvítězil
George W. Bush
Vítězem prezidentských voleb v
Afghánistánu
byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident
Hámid Karzaj
Maďarsko oznámilo, že do konce března
2005
stáhne svých 300 vojáků z
Iráku
4. listopadu
Podle
izraelské
televize a některých
francouzských
sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír
Jásir Arafat
zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
Ruský prezident
Vladimir Putin
podepsal zákon, kterým
Rusko
ratifikovalo
Kjótský protokol
o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
Tři
britští
vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od
Bagdádu
. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu
Iráku
do americké okupační zóny
29. října
2004.
Mezinárodní humanitární organizace
Lékaři bez hranic
oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní „opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc“.
5. listopadu
Generální tajemník
OSN
Kofi Annan
varoval před zamýšleným útokem
amerických
a vládních
iráckých
sil na odbojné město
Fallúdža
. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden
2005
. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident
Ghazí Adžil
, předseda prozatímní vlády
Ajád Aláví
však na něm trvá.
Euro
dosáhlo nejvyššího kursu vůči
americkému dolaru
ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
6. listopadu
37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě
Samarra
a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
Při leteckém útoku vládních sil republiky
Pobřeží slonoviny
na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 a zraněno 22
francouzských
vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil
OSN
. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě
Abidžan
a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
7. listopadu
Libanonské
milice
Hizballáh
poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní
Izrael
. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž
francouzského
města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u
německého
města
Gorleben
jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
Předseda
irácké
prozatímní vlády
Ajád Aláví
vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
8. listopadu
– Předseda
irácké
prozatímní vlády
Ajád Aláví
dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město
Fallúdža
. Podle
USA
se ve městě ukrývá
jordánský
terorista
Abú Musab az-Zarkáví
. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků – americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
9. listopadu
Nadace
Mozilla Foundation
zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče
Firefox
Iráku
byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády
Ajáda Alávího
. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na
Fallúdžu
. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb plánovaných na leden
2005
10. listopadu
– V
Haagu
byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou
2. listopadu
spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v
Nizozemsku
k vandalským útokům na mešity.
11. listopadu
Litva
jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána
29. října
2004 v
Římě
. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
Americká
armáda ztratila v bojích s
iráckými
povstalci u
Fallúdže
dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
12. listopadu
Káhiře
proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem
OOP
a předsedou
palestinské
autonomní správy
Jásirem Arafatem
. Jeho tělo bylo poté převezeno do
Rámaláhu
na okupovaném
západním břehu Jordánu
a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu.
14. listopadu
– Únosci propustili dvě příbuzné předsedy
irácké
prozatímní vlády
Ajád Aláví
. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
15. listopadu
Americký
ministr zahraničí
Colin Powell
oznámil rezignaci, jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě.
16. listopadu
První
evropská
měsíční
sonda
SMART-1
dosáhla
oběžné dráhy
kolem Měsíce.
Americký
prezident
Bush
jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni
Condoleezzu Riceovou
. Zatímco odcházející ministr zahraničí
Colin Powell
představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
Iráku
byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
Podle humanitárních organizací brání
americké
jednotky v zásobování obyvatel
Fallúdže
, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními
iráckými
jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v
Mosulu
. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již
12. listopadu
18. listopadu
Výstřel z
izraelského
tanku zabil 3
egyptské
vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným
Pásmem Gazy
. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s
palestinskými
ozbrojenci.
Evropský parlament
schválil novou
Evropskou komisi
, v jejímž čele stojí Portugalec
José Manuel Barroso
19. listopadu
Vichřice na
Slovensku
ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90
% slovenské roční těžby. Úřady zakázaly vstup do lesů v SR.
21. listopadu
– Druhé kolo prezidentských voleb na
Ukrajině
22. listopadu
Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38
% hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42
% hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70
% hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demonstraci. Více v článku
Oranžová revoluce
Írán
pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním
Mezinárodní agentury pro atomovou energii
, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat
Rada bezpečnosti OSN
a uvalit na něj sankce.
23. listopadu
Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100
% hlasů tohoto neoznámí.
Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
Tři pracovníci
OSN
, kteří byli uneseni v
Afghánistánu
28. října
, byli propuštěni.
Ruským
federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit
slovenskou
studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří
Kavkazu
24. listopadu
– Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
25. listopadu
– Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
26. listopadu
Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta v Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) v Hruševského ulici. Podle
Jurije Lucenka
, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
28. listopadu
– Při explozi v uhelném dole v
čínské
provincii
Šan-si
zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
29. listopadu
Rumunsku
proběhly parlamentní a prezidentské volby.
Čína
a deset států jihovýchodní
Asie
sdružených v organizaci
ASEAN
podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
30. listopadu
Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24
% (ještě neúplná data). Na druhém místě se ocitl pravicový kandidát a primátor
Bukurešti
Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé
OBSE
přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
Bělehradu
byl hlášen údajný pokus o atentát na
srbského
prezidenta
Borise Tadiće
. Černé audi se v centru
Bělehradu
několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
Ministr vnitřní bezpečnosti
USA
Tom Ridge
oznámil, že
1. února
2005
odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu
2003
jako reakce na teroristické útoky ze září
2001
1. prosince
Izraelem
vězněný vůdce palestinského povstání (
intifády
Marwan Barghouti
se rozhodl kandidovat na post předsedy
Palestinské autonomie
. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout
9. ledna
2005
Izraelská
vláda prohrála parlamentní hlasování o rozpočtu. Premiér
Ariel Šaron
z bloku
Likud
poté odvolal ministry za stranu Šinui; poslanci této strany hlasovali proti vládnímu návrhu rozpočtu. Vláda tak ztratila většinu v izraelském parlamentu – Knesetu.
2. prosince
Evropská unie
převzala od
NATO
dohled nad dodržováním míru v
Bosně a Hercegovině
. V rámci operace Althea zde bude rozmístěno 7000 vojáků z 22 členských zemí EU a 11 nečlenských zemí.
3. prosince
Nejvyšší soud
Ukrajiny
zrušil platnost druhého kola prezidentských voleb a nařídil opakovaní voleb
26. prosince
. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
Při útoku na silně opevněnou policejní stanici v
Bagdádu
zabili protivládní povstalci 16 policistů, osvobodili zatčené zadržované na stanici, ukořistili zbraně a munici a zapálili policejní auta a jedno americké obrněné vozidlo typu Humvee.
Při výbuchu vozidla naloženého výbušninami poblíž šíitské mešity nedaleko Bagdádu zahynulo 11 civilistů a 19 dalších bylo zraněno.
Ukrajinský
parlament odhlasoval poměrem hlasů 257:0 výzvu prezidentu
Leonidu Kučmovi
, aby stáhl z
Iráku
1600 ukrajinských vojáků. Ukrajinský kontingent je čtvrtým největším vojenským sborem, který se podílí na
Američany
vedené okupaci Iráku. Oba prezidentští kandidáti –
Viktor Janukovyč
Viktor Juščenko
– stažení vojáků z Iráku podporují. Pro prezidenta není toto usnesení závazné.
Kosovský
parlament zvolil předsedou vlády této jihosrbské provincie Ramushe Haradinaje, bývalého velitele
Kosovské osvobozenecké armády
(UÇK). Prezidentem Kosova, které je v současnosti pod správou
OSN
, byl zvolen umírněný nacionalista
Ibrahim Rugova
. Zvolení Haradinaje, kterému hrozí obvinění z válečných zločinů před soudem OSN v Haagu, kritizoval
srbský
prezident
Vojislav Koštunica
, který to označil za politickou provokaci.
Vydána třetí verze časového standardu
ISO 8601
:2004.
4. prosince
Rumunský
Ústavní soud nevyhověl žádosti dvou opozičních stran o zrušení prvního kola voleb prezidenta. Případné podvody podle něj nebyly tak rozsáhlé, aby ovlivnily pořadí kandidátů. Požadavek vzneslo spojenectví dvou uskupení – strany Spravedlnosti a pravdy a Strany Velké Rumunsko. Do druhého kola postoupili vládní kandidát (současný premiér) Adrian Nastase s 40,94
% hlasů a opoziční kandidát (současný starosta Bukurešti, šéf strany Spravedlnost a pravda) Traian Basescu s 33,92
% hlasů.
Vyslanec
OSN
Iráku
Lachdar Brahímí prohlásil, že se volby plánované na
30. ledna
2005
nebudou moci uskutečnit, pokud se nezlepší bezpečnostní situace v zemi.
USA
i jimi dosazená prozatímní irácká vláda na termínu voleb trvají.
5. prosince
Maďarské
referendum o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic je neplatné. Nebyla totiž splněna podmínka, že na otázku musí alespoň 25 procent všech oprávněných voličů odpovědět shodně (tedy ano, či ne). Referenda, které prosadila maďarská opozice, se zúčastnilo pouze 37
% voličů.
Při sebevražedném útoku na policejní stanici poblíž tzv. Zelené zóny v
Bagdádu
zahynulo nejméně sedm osob a 59 bylo zraněno. Dalších 17 mrtvých z řad kurdských policistů si vyžádal atentát u
Mosulu
a poblíž města bylo nalezeno 9 mrtvých
iráckých
vládních vojáků. K zodpovědnosti za útok na kurdské policisty se hlásí skupina
jordánského
teroristy
Abú Musab az-Zarkávího
Při výbuchu v uhelném dole v
Kazachstánu
zahynulo 23 horníků.
6. prosince
– Konzulát
USA
saúdskoarabské
Džiddě
se stal terčem útoku neznámých ozbrojenců, patrně muslimských fundamentalistů. Údaje o počtu obětí se různí, uvádí se 8 či 12 obětí, z toho mají být tři členové útočícího komanda a nejméně 5 zaměstnanců velvyslanectví včetně pracovníků ochranky. Mezi oběťmi údajně není žádný Američan.
7. prosince
Dosavadní prozatímní
afghánský
prezident
Hámid Karzaj
, který zvítězil v letošních prezidentských volbách, složil v Kábulu přísahu a ujal se funkce jako zvolený prezident.
Palestinská
militantní organizace
Hamas
zabila jednoho příslušníka
izraelské
armády a 4 zranila, když se jí podařilo vojáky okupačních sil působících v pásmu Gazy vlákat do léčky. V přestřelce byli zabiti dva členové Hamasu, při útocích izraelských vrtulníků byli poté zabiti i dva členové jiné palestinské skupiny,
Islámského džihádu
Ukrajinský
prezident
Leonid Kučma
podepsal dekret, kterým poslal premiéra
Viktora Janukovyče
na dovolenou, během které se Janukovyč chystá vést svou volební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb. Jeho zástupcem jmenoval Kučma prvního místopředsedu vlády Mykolu Azarova. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
8. prosince
Ukrajinský
parlament schválil balík zákonů, kterým se mění volební zákon a omezují pravomoci prezidenta, a odhlasoval nové složení Ústřední volební komise. Prezident
Leonid Kučma
zákony okamžitě po schválení podepsal přímo v budově parlamentu. Otvírá se tak cesta k řešení vleklé politické krize kvůli sporným volbám nového prezidenta. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
Britského
premiéra Tonyho Blaira vyzvalo 46 předních britských osobností, aby dal vyšetřit počet civilních obětí současného konfliktu v
Iráku
a příčiny jejich úmrtí. Signatáři výzvy, mezi nimiž jsou duchovní a vysloužilí důstojníci a diplomaté, reagují na nedávnou zprávu lékařského časopisu
The Lancet
, podle které se počet civilních obětí americko-britské invaze do Iráku pohybuje kolem 100 000.
IBM
, firma, která vyrobila první
osobní počítač
v dnešním slova smyslu, prodala svou divizi vyrábějící PC
čínské
firmě Lenovo za 1,75 miliardy amerických dolarů.
9. prosince
Rasová diskriminace je podle britských lordů-soudců přípustná. Vyplývá to z jejich rozsudku v kauze kontrol cestujících z
ČR
do
Spojeného království
. Lordové uznali, že britské úřady při kontrolách cestujících diskriminovali Romy, ale takovou diskriminaci označili za přípustnou vzhledem k výrazně vyšší pravděpodobnosti, že budou ve Spojeném království žádat o azyl.
Stoupenci
ukrajinského
opozičního kandidáta na úřad prezidenta
Viktora Juščenka
zrušili blokádu vládních budov, ale stále blokovali budovu úřadu prezidenta Ukrajiny. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
Izraelský
předseda vlády
Ariel Šaron
získal souhlas své strany
Likud
k přizvání opoziční
Strany práce
do vlády. Pro tento krok se vyslovilo 62 procent z více než 3000 členů ústředního výboru Likudu. Dosavadní izraelská vládní koalice se počátkem prosince rozpadla.
Představitelé šíitské komunity v
Iráku
představili jednotnou kandidátku do voleb zákonodárného shromáždění, které mají proběhnout
30. ledna
2005
. Koalice 22 politických stran s názvem Sjednocená irácká aliance má podporu předního šíitského duchovního, ajatolláha Alí Sistáního.
10. prosince
Při výbuchu bomby na tržišti v
pákistánském
městě
Kvéta
zemřelo přinejmenším 10 lidí.
Italský
premiér
Silvio Berlusconi
nebude odsouzen za údajnou korupci.
Milánský
soud ho v jednom bodě obžaloby zprostil obvinění a druhý označil za promlčený (v tomto případě šlo o podplácení soudců). Soud trval 4 roky a Berlusconi před ním stanul pouze třikrát.
11. prosince
Vedení
rakouské
nemocnice, ve které se léčí ukrajinský prezidentský kandidát
Viktor Juščenko
, uvedlo, že příčinou jeho choroby byla otrava
dioxiny
. Lékaři nevědí, zda šlo o úmyslnou otravu. Juščenko se domnívá, že byl otráven
5. září
2004 na večeři u náměstka ředitele ukrajinských bezpečnostních služeb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
V parlamentních volbách na
Tchaj-wanu
zvítězila opoziční koalice kolem
Kuomintangu
, která je proti odtržení ostrova od pevninské
Číny
Americký
vojenský soud v
Bagdádu
odsoudil vojáka, který zavraždil zraněného šestnáctiletého
Iráčana
, ke třem letům. Třicetiletého vojáka rovněž degradoval, propustil z armády a snížil mu mzdu. Johnny Horne se účastnil útoku americké armády na popelářský vůz, o němž se okupanti domnívali, že klade na ulici bomby. Zavražděný Iráčan byl členem posádky popelářského vozu. Horne se hájil tím, že těžce zraněného zabil z milosti.
12. prosince
Mahmúd Abbás
, nástupce
Jásira Arafata
ve funkci předsedy
Organizace pro osvobození Palestiny
(OOP), se při návštěvě
Kuvajtu
omluvil za podporu, kterou tehdejší palestinské vedení vyjádřilo iráckému prezidentu
Saddámu Husajnovi
po obsazení Kuvajtu
Irákem
v roce
1990
Útočníci z
palestinské
militantní organizace
Hamás
a z Fatáhu, frakce
OOP
, vyhodili do vzduchu kontrolní stanoviště
izraelské
armády na hranici mezi
Egyptem
a Izraelem okupovaným pásmem Gazy. Při výbuchu zahynulo 5 vojáků okupačních vojsk a 6 bylo zraněno, byl zabit rovněž nejméně jeden palestinský útočník.
Izraelem
vězněný vůdce palestinského povstání (
intifády
Marwan Barghouti
se vzdal kandidatury na post předsedy
Palestinské autonomie
a podpořil oficiálního kandidáta
OOP
Mahmúda Abbáse
. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout
9. ledna
2005
V prezidentských volbách v
Rumunsku
zvítězil těsným poměrem opoziční kandidát, starosta
Bukurešti
Traian Basescu. Porazil současného premiéra Adriana Nastase.
Při bojích v
irácké
provincii Anbar zahynulo osm příslušníků
americké
námořní pěchoty.
13. prosince
Sebevražedný atentátník odpálil automobil naložený výbušninami před vjezdem do tzv. Zelené zóny v
Bagdádu
– opevněné oblasti města, kde sídlí úřady
irácké
prozatímní vlády a velvyslanectví
USA
Spojeného království
. Počet obětí není jasný,
BBC
Al-Džazíra
Reuters
hovoří o sedmi mrtvých,
Associated Press
udává 13. Desítky lidí byly zraněny.
Bývalý
chilský
diktátor
Augusto Pinochet
(89) má domácí vězení. Uložil mu ho chilský soudce vyšetřující zločiny vojenské junty, v jejímž čele Pinochet stál v letech
1973
až
1990
Ukrajinec
Andrij Ševčenko
získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.
14. prosince
Maďarský
nejvyšší soud zrušil výsledky referenda o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic. Ústřední volební komise totiž vyhlásila referendum za neplatné v době, kdy ještě nebyly prověřeny stížnosti na výsledky voleb z některých obvodů. Hlasy budou ve sporných obvodech znova přepočítány.
Při sebevražedném útoku automobilem u vstupu do Zelené zóny v
Bagdádu
zahynulo sedm lidí a nejméně 13 bylo zraněno. Jde o druhý takový útok ve dvou dnech. Čtyři příslušníci irácké národní gardy byli zabiti při útoku na konvoj mezi
Basrou
a Bagdádem.
Polsko
hodlá do půlky února snížit počet svých vojáků podílejících se na okupaci
Iráku
ze současných 2400 na 1700.
Předseda prozatímní irácké vlády
Ajád Aláví
řekl, že příští týden začnou procesy s vedoucími představiteli svrženého iráckého režimu. Není jasné, zda mezi nimi má být i
Saddám Husajn
15. prosince
– Dva ozbrojení
Albánci
unesli ráno v
Athénách
autobus s 23 cestujícími. Vymáhali výkupné 1 milion
eur
, ale krátce před půlnocí se vzdali.
16. prosince
Britští
lordové soudci rozhodli, že zadržování podezřelých z terorismu po neomezeně dlouhou dobu bez soudu je nezákonné. Postup britské vlády odporuje Evropské úmluvě o lidských právech, rozhodla nejvyšší britská soudní instance.
Summit
Evropské unie
rozhodl, že jednání o přistoupení
Turecka
do EU začnou
3. listopadu
2005
. Rozhovory o přistoupení Chorvatska začnou v dubnu 2005.
Rada Doněckého obvodu (správní jednotka na východě
Ukrajiny
) odvolala lokální referendum o přetvoření Ukrajiny na federální stát. Referendum bylo plánováno na
9. ledna
2005
. Referendum by i tak nemělo žádné právní důsledky, protože o takovéto věci na Ukrajině smí být referendum pouze celostátní. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku
Oranžová revoluce
17. prosince
Turečtí
představitelé v první reakci vyjádřili zklamání nad nabídkou
EU
na zahájení rozhovorů o přistoupení – připojené podmínky, zejména to, aby Turecko uznalo
Kypr
, považují za nepřijatelné. Později však Turecko ustoupilo a přislíbilo do
3. října
2005
podepsat dokument, kterým Kypr uzná. Turecká opozice tento ústupek vlády odmítá.
Mluvčí
OSN
potvrdila, že v budově OSN v
Ženevě
bylo nalezeno odposlouchávací zařízení na vysoké technické úrovni. Tzv. Francouzský salónek, kde bylo nalezeno, používali loni ministři významných států k soukromým rozhovorům o
Iráku
18. prosince
Izraelská
armáda zabila při dvoudenní operaci v palestinském uprchlickém táboře v
Pásmu Gazy
celkem 11 lidí (z toho 3 civilisty), zranila přes 40 osob a zničila několik domů. Z tábora byly předtím vypalovány rakety na izraelské osady na okupovaném palestinském území; 1 zahraniční dělník byl přitom zabit a 17 lidí zraněno.
19. prosince
– Výbuchy aut naložených výbušninami zabily v iráckých městech
Nadžaf
Karbalá
nejméně 64 lidí a zranily přes 140 dalších. Obě města jsou obývána iráckými šíity. Zdá se, že útoky byly původně namířeny proti policejní stanici v Karbale a místním představitelům v Nadžafu; oběťmi jsou však téměř výhradně civilisté.
20. prosince
– Proběhla televizní debata
ukrajinských
prezidentských kandidátů
Viktora Janukovyče
Viktora Juščenka
. Oba si dávali dotazy a odpovídali na ně. Moderátor hlídal čas, každý měl 50 minut. Janukovyč prohlásil, že pokud se Juščenko stane prezidentem, bude prezidentem pouze části Ukrajiny.
21. prosince
Při útoku
iráckých
povstalců na jídelnu na vojenské základně
USA
v severoiráckém městě
Mosul
bylo zabito 24 osob a dalších 72 zraněno. Mezi mrtvými je 14 amerických vojáků, 4 tzv. civilní dodavatelé z USA a 4 iráčtí vládní vojáci. K zodpovědnosti za útok se přihlásila radikální muslimská skupina Ansar al-Sunnah, která je součástí
al-Káidy
Dva
francouzští
novináři, Georges Malbrunot a Christian Chesnot, unesení
20. srpna
2004 v
Iráku
, byli propuštěni.
Z programu jednání
Rady EU
o zemědělství a rybolovu byla na poslední chvíli stažena směrnice umožňující patentování softwaru. Stalo se tak na žádost
Polska
. Proti možnosti patentování software vystupují příznivci tzv.
svobodného softwaru
z celé Evropy.
22. prosince
Podle varšavského soudu byl předseda
polského
parlamentu a nově zvolený šéf vládní strany Svaz demokratické levice
Jósef Oleksy
tajným spolupracovníkem tajné policie bývalého komunistického režimu v letech
1970
1978
. Za svou činnost prý bral i peníze. Rozsudek, vynesený po šestiletém procesu, dosud není pravomocný a Oleksy se proti němu hodlá odvolat.
Sonda Evropské kosmické agentury (
ESA
Huygens
se na oběžné dráze kolem
Saturnu
oddělila od mateřské
sondy Cassini
. Sonda dne
14. ledna
2005
přistála na povrchu Saturnova měsíce
Titanu
26. prosince
Ničivé
zemětřesení
postihlo v neděli ráno ostrov
Sumatru
. Zemětřesení a zvláště jím vyvolaná vlna
tsunami
o výšce až 10 metrů mají na svědomí zřejmě kolem 250
000 lidských životů.
Opakované druhé kolo prezidentských voleb na
Ukrajině
vyhrál opoziční lídr
Viktor Juščenko
se ziskem 52
% hlasů. Jeho protikandidát, předseda vlády
Viktor Janukovyč
, získal 44
%. Voleb se zúčastnilo 77 procent voličů.
U Mezinárodní kosmické stanice
ISS
přistála
ruská
nákladní loď
Progress
s nákladem zásob a vánočních dárků pro dvoučlennou rusko-
americkou
posádku. Kosmonauti měli zásoby jen do poloviny ledna
2005
27. prosince
Izraelská
policie na krátkou dobu zatkla ve Východním
Jeruzalémě
kandidáta na
palestinského
prezidenta
Mustafu Barghútího
. Bratranec vězněného vůdce palestinského odboje
Marwana Barghoutiho
je generálním tajemníkem opoziční strany Palestinska národní iniciativa a ve volbách nejvážnějším soupeřem hlavního kandidáta,
Mahmúda Abbáse
Při pumovém útoku na sídlo šíitské strany
SCIRI
(Nejvyššího shromáždění islámské revoluce) v
Bagdádu
zahynulo 13 lidí a 66 bylo zraněno. Mrtví jsou hlavně pracovníci ochranky vůdce této strany, Abdala Azíze Hakíma. Strana SCIRI má podporu významného
iráckého
ajatolláha Alí Sistáního a podporuje konání voleb v lednu
2005
Hlavní
irácká
sunnitská politická strana, Irácká islámská strana, oznámila neúčast na volbách plánovaných na
30. ledna
2005
. Reagovala tak na skutečnost, že nebylo vyhověno její žádosti o odklad voleb zdůvodněné pokračujícím násilím v zemi.
28. prosince
Několik desítek příslušníků vládního vojska a policie bylo zabito při útocích povstalců v
Iráku
. Zabito bylo rovněž nejméně 6 civilistů. Útoky jsou hlášeny ze sunnitských měst Tikrít, Samarra a Bakúba, jakož i z hlavního města
Bagdádu
29. prosince
– Síly
iráckého
hnutí odporu vlákaly v
Bagdádu
do léčky skupinu iráckých vládních policistů. Při výbuchu náloží v domě, který tito policisté prohledávali, zahynulo 7 policistů a 23 civilistů.
30. prosince
Ukrajinský
nejvyšší soud nevyhověl stížnostem poraženého prezidentského kandidáta
Viktora Janukovyče
na průběh opakovaného druhého kola voleb.
31. prosince
– Při požáru diskotéky v
Buenos Aires
v noci z 30. na 31. prosince zahynulo 174 lidí a přes 400 jich bylo zraněno.
Narození
editovat
editovat zdroj
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii
Narození v roce 2004
Česko
editovat
editovat zdroj
13. ledna
Michaela Pecháčková
, herečka
19. února
Daniel Samek
, fotbalista
25. února
Roman Staněk
, automobilový závodník
3. března
Andrea Trnková
, hokejistka
11. března
Barbora Palicová
, tenistka
Robin Sapoušek
, lední hokejista
14. dubna
Jindřich Janečka
, boxer
14. června
Lukáš Strnad
, hokejista
9. července
Tom Sean
, zpěvák, hudební skladatel a herec
8. srpen
Tereza Lamačová
, sprinterka na 100 a 200 m
23. září
Radek Bagár mladší
, pianista
27. října
Tomáš Volevecký
, hokejový brankář
8. listopadu
Amelie Pokorná Zedníčková
, divadelní a filmová herečka
17. listopadu
Linda Nosková
, tenistka
Svět
editovat
editovat zdroj
Coco Gauffová
(* 13. března)
5. ledna
Shane Wright
, kanadský lední hokejista
15. ledna
Grace VanderWaal
, americká zpěvačka a hudební skladatelka
21. ledna
Ingrid Alexandra Norská
, norská princezna
22. ledna
Marko Lazetić
, srbský fotbalista
6. února
Louise Belgická
, belgická princezna
12. února
Adam Hrdina
, slovenský fotbalový brankář
15. února
Šimon Nemec
, slovenský lední hokejista
18. února
Su I-ming
, čínský snowboardista, olympijský vítěz v big airu
19. února
Millie Bobby Brownová
, britská herečka, modelka a zpěvačka
29. února
Abdukodir Chusanov
, uzbecký fotbalista
13. března
Coco Gauffová
, americká tenistka
21. března
Claus-Casimir Oranžsko-Nasavský
, druhé dítě
nizozemského prince Constantijna
princezny Laurentien
24. března
Ivan Varfolomejev
, ukrajinský fotbalista
25. března
Selina Grotianová
, německá biatlonistka
27. března
Amira Willighagen
, nizozemská sopranistka
28. března
Anna Ščerbakovová
, ruská krasobruslařka
30. března
Juraj Slafkovský
, slovenský lední hokejista
20. dubna
Amane Šindó
, japonská dabérka a zpěvačka
3. května
Andrey Santos
, brazilský fotbalista
4. května
Logan Cooley
, americký lední hokejista
7. května
Ashlyn Kruegerová
, americká tenistka
11. května
Luca Van Assche
, francouzský tenista
21. května
Jordan Stolz
, americký rychlobruslař
1. června
Krisija Todorova
, bulharská zpěvačka
4. června
Mackenzie Ziegler
, americká zpěvačka, herečka, modelka a tanečnice
11. června
Katrina Scottová
, americká tenistka
23. června
Alexandra Trusovová
, ruská krasobruslařka
1. července
Alejandro Garnacho
, argentinský fotbalista
19. července
La Bala
, mexická youtuberka, zpěvačka a herečka
20. července
Karel Konstantin Habsbursko-Lotrinský
, člen habsbursko-lotrinské dynastie
30. července
Shania Tyra Geiss
, německá influencerka
5. srpna
Gavi
, španělský fotbalista
5. září
Robin Montgomeryová
, americká tenistka
18. září
Nodirbek Abdusattorov
, uzbecký šachový velmistr a mistr světa v
rapid šachu
3. října
Noah Schnapp
, americký herec
24. října
Arthur Fils
, francouzský tenista
20. listopadu
Maseeiso Seeiso
, lesothská princezna
Youssoufa Moukoko
, německý fotbalista kamerunského původu
21. listopadu
Rico Lewis
, anglický fotbalista
Úmrtí
editovat
editovat zdroj
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii
Úmrtí v roce 2004
Česko
editovat
editovat zdroj
Karel Kachyňa
(†
12.
března)
Zuzana Navarová
(†
7.
prosince)
1. ledna
Jiří Loewy
, novinář, publicista a politik (*
13. července
1930
4. ledna
Helena Růžičková
, herečka (*
13. června
1936
8. ledna
Ivo Jirásek
, skladatel (*
16. července
1920
15. ledna
Jaroslav V. Polc
, kněz a církevní historik (*
14. září
1929
16. ledna
Slavomír Bartoň
, hokejový reprezentant (*
12. ledna
1926
19. ledna
Mirko Vosátka
, spisovatel, přírodovědec, skaut a vychovatel (*
27. listopadu
1911
21. ledna
Jan Milíč Lochman
, exilový protestantský teolog a filozof (*
3. dubna
1922
11. února
Karel Kopřiva
, kontrabasista (*
23. června
1930
Jozef Lenárt
, československý premiér (*
3. dubna
1923
15. února
Ivo Novák
, scenárista a režisér (*
4. září
1918
16. února
Miloslav Šimek
, herec (*
7. března
1940
20. února
Jiří Ruml
, novinář a politik (*
8. července
1925
23. února
Jaroslav Valenta
, historik (*
27. října
1930
11. března
Jiří Svoboda
, skladatel filmové hudby (*
13. září
1945
12. března
Karel Kachyňa
, filmový režisér (*
1. května
1924
15. března
Václav Kozák
, veslař, skifař, olympijský vítěz z LOH 1960 (*
14. dubna
1937
16. března
Vilém Tauský
, dirigent a hudební skladatel (*
20. července
1910
Adolf Staňura
, esperantský literát (*
12. března
1915
17. března
Jiří Horák
, dramaturg, scenárista a režisér (*
3. dubna
1940
Alena Vrbová
, lékařka a spisovatelka (*
3. října
1919
23. března
Zdeňka Vasiljevová
, historička Dálného východu (*
2. července
1935
24. března
Jan Kristofori
, malíř, galerista a grafik (*
17. července
1931
27. března
Jiří Vackář
, vynálezce v oblasti slaboproudé techniky (*
24. ledna
1919
3. dubna
Jiří Papež
, herec (*
17. října
1931
7. dubna
Miroslav Roudný
, jazykovědec (*
10. ledna
1919
8. dubna
Věra Petáková
, divadelní a filmová herečka (*
8. února
1923
10. dubna
Jiří Weiss
, režisér (*
29. března
1913
17. dubna
Jiří Císler
, herec, režisér, spisovatel a hudebník (*
4. února
1928
18. dubna
Jiří Veselský
, básník (*
26. července
1933
19. dubna
Soběslav Sejk
, herec (*
9. října
1922
22. dubna
Rudolf Krzák
, voják a příslušník výsadku
Silica-South
(*
6. dubna
1914
29. dubna
Radim Cvrček
, režisér, scenárista a herec (*
30. listopadu
1931
5. května
František Sláma
, violoncellista (*
19. listopadu
1923
12. května
Jiří Pavlov
, politik (*
2. dubna
1943
10. května
Eduard Hodoušek
, hispanista a překladatel (*
18. září
1921
19. května
Josef Gebauer
, archivář a historik (*
7. srpna
1942
28. května
Bohuslav Chňoupek
, politik, diplomat a publicista (*
10. srpna
1925
15. června
Tomáš Sláma
, herec, scenárista, konferenciér, redaktor (*
16. dubna
1940
Václav Pavel Borovička
, spisovatel a televizní scenárista (*
8. září
1920
21. června
Zdeněk Kovář
, průmyslový návrhář a sochař (*
26. ledna
1917
29. června
Stanislav Langer
, klinický psycholog (*
21. února
1924
6. července
Jan Němeček
, kameraman (*
22. března
1926
7. července
Jiří Korec
, sochař a medailér (*
12. února
1925
Josef Balejka
, válečný pilot (*
4. března
1917
9. července
Karel Bartošek
, historik a publicista (*
30. června
1930
Emil Pluhař
, katolický teolog, politický vězeň (*
10. srpna
1913
10. července
Milan Šulc
, divadelní i filmový herec (*
13. května
1934
13. července
Karel Zich
, zpěvák a kytarista (*
10. června
1949
17. července
Jiří Corvin
, malíř (*
15. června
1931
20. července
Pavel Štecha
, fotograf (*
20. prosince
1944
21. července
Vladimír Čermák
, právník, filozof, politolog a humanista (*
3. září
1929
22. července
Zdeněk Tmej
, reportážní a dokumentární fotograf (*
5. července
1920
26. července
Alexander Hackenschmied
, fotograf, kameraman a režisér (*
17. prosince
1907
30. července
Jan Hanuš
, hudební skladatel (*
2. května
1915
31. července
Karel Niemczyk
, voják a příslušník výsadku
Calcium
(*
15. února
1914
1. srpna
Josef Kocourek
, nejstarším parlamentní stenograf na světě (*
27. ledna
1916
9. srpna
Zdenka Sulanová
, herečka a zpěvačka (*
18. února
1920
10. srpna
Václav Lídl
, hudební skladatel (*
5. listopadu
1922
16. srpna
Ivan Hlinka
, československý hokejový útočník (*
26. ledna
1950
17. srpna
Hana Žantovská
, redaktorka, spisovatelka a překladatelka (*
4. května
1921
22. srpna
Ota Šik
, ekonom a politik (*
11. září
1919
31. srpna
Jiří Maria Veselý
, kněz, politický vězeň a archeolog (*
15. listopadu
1908
1. září
Teodor Rotrekl
, výtvarník a ilustrátor (*
1. června
1923
5. září
Vlastislav Housa
, sochař a medailér (*
1. ledna
1932
11. září
Ladislav Kubíček
, katolický kněz (*
3. ledna
1926
14. září
Jiřina Táborská
, literární historička a literární teoretička (*
10. července
1926
20. září
Štěpánka Mertová
, atletka, diskařka (*
11. prosince
1930
23. září
Jan Filípek
, exilový spisovatel (*
31. prosince
1913
29. září
František Pavlíček
, dramatik a scenárista (*
20. listopadu
1923
3. října
Vladimír Vít
, elektrotechnik a vynálezce (*
28. října
1921
Jan Jelínek
, antropolog (*
6. února
1926
5. října
Luděk Kopřiva
, herec (*
19. června
1924
15. října
Erich Šefčík
, archivář, historik, numismatik (*
2. července
1945
22. října
Vlasta Urbanová
, operní zpěvačka (*
22. května
1914
23. října
Patrik Stoklasa
, zpěvák a muzikálový herec (*
2. listopadu
1981
26. října
Zdeněk Matějček
, dětský psycholog (*
16. srpna
1922
2. listopadu
Václav Kotva
, herec (*
20. ledna
1922
10. listopadu
Vladimír Kýn
, sochař, výtvarník a ilustrátor (*
31. ledna
1923
13. listopadu
Vilém Nezbeda
, básník, překladatel, archivář (*
8. března
1912
14. listopadu
Miloš Šolle
, archeolog (*
11. prosince
1916
18. listopadu
František Kutta
, ekonom a legendární horolezec (*
7. května
1923
19. listopadu
Jan Pixa
, konferenciér, moderátor, scenárista a televizní dramaturg (*
19. září
1920
20. listopadu
Bohuslav Blažek
, sociální ekolog (*
18. října
1942
24. listopadu
Pavel Grym
, novinář a spisovatel (*
9. června
1930
František Spurný
, historik, archivář a publicista (*
1. října
1927
25. listopadu
František Smetana
, violoncellista (*
8. května
1914
30. listopadu
Ladislav Trpkoš
, basketbalista (*
17. ledna
1915
3. prosince
Eva Šenková
, herečka, zpěvačka a tanečnice (*
8. srpna
1923
7. prosince
Zuzana Navarová
, zpěvačka, skladatelka a textařka (*
18. června
1959
9. prosince
Andrea Absolonová
, skokanka do vody, pornoherečka (*
23. prosince
1976
10. prosince
Karel Rektorys
, matematik (*
4. února
1923
11. prosince
Karel Vrána
, katolický teolog a filosof (*
24. srpna
1925
Antonín Kratochvil
, literární badatel, publicista a exilový aktivista (*
31. srpna
1924
21. prosince
František Maňas
, hudební skladatel a dirigent (*
4. října
1921
Jiří Bečka
, orientalista, spisovatel a překladatel (*
16. října
1915
22. prosince
Josef Blažejovský
, kytarista a hudební skladatel (*
9. září
1949
24. prosince
Zdeněk Rejdák
, vědec, zakladatel psychotroniky (*
7. listopadu
1934
29. prosince
– kůň
Železník
, čtyřnásobný vítěz Velké pardubické (*
29. dubna
1987
Svět
editovat
editovat zdroj
Robert Merle
(†
28.
března)
Peter Ustinov
(†
28.
března)
Ronald Reagan
(†
5.
června)
Ray Charles
(†
10.
června)
Marlon Brando
(†
1.
července)
Thomas Klestil
(†
6.
července)
Jerry Goldsmith
(†
21.
července)
Francis Crick
(†
28.
července)
Godfrey Newbold Hounsfield
(†
12.
srpna)
Czesław Miłosz
(†
14.
srpna)
Françoise Sagan
(†
24.
září)
Jásir Arafat
(†
11.
listopadu)
Susan Sontagová
(†
28.
prosince)
Julius Axelrod
(†
29.
prosince)
1. ledna
Nora Szczepańska
, polská spisovatelka (*
23. května
1914
4. ledna
Eduard Sibirjakov
, sovětský volejbalista (*
27. listopadu
1941
5. ledna
John Guerin
, americký bubeník (*
31. října
1939
Charles Dumas
, americký atlet, olympijský vítěz ve skoku do výšky (*
12. února
1937
6. ledna
Francesco Scavullo
, americký fotograf (*
16. ledna
1921
8. ledna
Ingrid Thulin
, švédská herečka (*
26. ledna
1926
9. ledna
Norberto Bobbio
, italský filozof, politolog a historik (*
18. října
1909
10. ledna
Alexandra Ripleyová
, americká spisovatelka (*
8. ledna
1934
17. ledna
Czesław Niemen
, polský zpěvák, písničkář, klávesista a hudební experimentátor (*
16. února
1939
20. ledna
Guinn Smith
, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (*
2. května
1920
23. ledna
Helmut Newton
, fotograf (*
31. října
1920
24. ledna
Leônidas da Silva
, brazilský fotbalista (*
6. září
1913
25. ledna
Fanny Blankers-Koenová
, nizozemská atletka, čtyřnásobná olympijská vítězka (*
26. dubna
1918
28. ledna
Dino Dines
, britský rockový klávesista (*
17. prosince
1944
30. ledna
Malachi Favors
, americký jazzový kontrabasista (*
22. srpna
1927
31. ledna
Eleanor Holmová
, americká olympijská vítězka v plavání (*
6. prosince
1913
2. února
Alvino Rey
, americký banjista a kytarista (*
1. července
1908
7. února
Raija Siekkinenová
, finská spisovatelka, povídkářka (*
11. února
1953
11. února
Shirley Stricklandová
, australská sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka (*
18. července
1925
Ryszard Kukliński
, polský voják a špion (*
13. června
1930
13. února
Zelimchan Jandarbijev
, čečenský spisovatel a politik (*
12. září
1952
14. února
Walter Perkins
, americký jazzový bubeník (*
10. února
1932
Marco Pantani
, italský cyklista (*
13. ledna
1970
18. února
Jean Rouch
, francouzský filmař a antropolog (*
31. května
1917
21. února
Irina Pressová
, sovětská sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka (*
10. března
1939
John Charles
, velšský fotbalista (*
27. prosince
1931
22. února
Roque Máspoli
, uruguayský fotbalista (*
12. října
1917
23. února
Alžbeta Barthová
, slovenská herečka (*
11. května
1938
24. února
Ziva Kunda
, americká profesorka sociální psychologie (*
13. června
1955
26. února
Boris Trajkovski
, prezident Republiky Makedonie (*
25. června
1956
Adolf Erik Ehrnrooth
, finský generál (*
9. února
1905
28. února
Carmen Laforet
, španělská spisovatelka (*
6. září
1921
Daniel J. Boorstin
, americký historik, právník a spisovatel (*
1. října
1914
4. března
Stephen Sprouse
, americký módní návrhář (*
12. září
1953
10. března
Vlastimil Herold
, slovenský výtvarník a filmař (*
19. července
1924
12. března
Valentina Nikolajevna Žuravlevová
, ruská sovětská spisovatelka sci-fi (*
17. července
1933
13. března
Franz König
, rakouský kardinál (*
3. srpna
1905
15. března
John Pople
, britský chemik, nositel Nobelovy ceny (*
31. října
1925
Mária Ďuríčková
, slovenská spisovatelka, překladatelka, scenáristka (*
29. září
1919
16. března
Hana Zelinová
, slovenská spisovatelka (*
20. července
1914
18. března
Martin Hollý
, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista (*
11. srpna
1931
Richard Marner
, britský herec (*
27. března
1921
20. března
Juliána Nizozemská
, nizozemská královna (*
30. dubna
1909
21. března
Ján Melkovič
, slovenský hudební skladatel a herec (*
24. dubna
1939
22. března
Ahmed Jásin
, spoluzakladatel palestinské polovojenské politické organizace Hamás (*
28. června
1937
27. března
Pavol Haspra
, slovenský režisér (*
8. prosince
1929
Alex Randolph
, americký tvůrce stolních her (*
4. května
1922
28. března
sir
Peter Ustinov
, britský herec a režizér (*
16. dubna
1921
Robert Merle
, francouzský spisovatel, literární historik, překladatel a profesor (*
28. srpna
1908
2. dubna
Alan Levy
, americký novinář a spisovatel literatury faktu (*
10. února
1922
4. dubna
Jean-Pierre Garen
, francouzský gynekolog a spisovatel science-fiction (*
10. listopadu
1932
6. dubna
Larisa Bogorazová
, ruská lingvistka, disidentka (*
8. srpna
1929
10. dubna
Jacek Kaczmarski
, polský básník, spisovatel, textař a písničkář (*
22. března
1957
19. dubna
John Maynard Smith
, britský evoluční biolog a genetik (*
6. ledna
1920
21. dubna
Karl Hass
, německý válečný zločinec (*
5. října
1912
24. dubna
Estée Lauder
, zakladatelka kosmetické společnosti (*
1. července
1906
25. dubna
Eirug Wyn
, velšský romanopisec (*
11. prosince
1950
26. dubna
Hubert Selby
, americký spisovatel (*
25. července
1928
1. května
Lojze Kovačič
, slovinský spisovatel (*
9. listopadu
1928
Martin Martinček
, slovenský fotograf (*
13. ledna
1913
4. května
Torsten Hägerstrand
, švédský geograf (*
11. října
1916
8. května
Marian Reniak
, polský spisovatel (*
26. května
1922
9. května
Alan King
, americký komik (*
26. prosince
1927
12. května
John LaPorta
, americký jazzový
klarinetista
(*
13. dubna
1920
13. května
Ernest Zmeták
, slovenský malíř (*
12. ledna
1919
15. května
Marius Constant
, francouzský skladatel a dirigent (*
7. února
1925
18. května
Elvin Jones
, americký jazzový bubeník (*
9. září
1927
Vladyslav Terzyul
, ukrajinský horolezec (*
18. června
1953
30. května
Ole Wivel
, dánský básník (*
29. září
1921
31. května
Robert Quine
, americký rockový kytarista (*
30. prosince
1942
2. června
Nikolaj Gjaurov
, bulharský operní pěvec, bas (*
13. září
1929
4. června
Steve Lacy
, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (*
23. července
1934
Nino Manfredi
, italský herec a režisér (*
22. března
1921
5. června
Ronald Reagan
, 40. americký prezident (*
6. února
1911
6. června
Judy Campbell
, anglická herečka (*
31. května
1916
8. června
Peter Debnár
, slovenský herec a divadelní režisér (*
8. října
1941
9. června
John Gatchell
, americký jazzový trumpetista (*
27. listopadu
1945
10. června
Ray Charles
, americký zpěvák, klavírista a skladatel (*
23. září
1930
Xenofón Zolotas
, premiér Řecka (*
26. března
1904
17. června
Sara Lidmanová
, švédská spisovatelka (*
30. prosince
1923
Jacek Kuroń
, polský disident a politik (*
3. března
1934
20. června
Hanns Cibulka
, německý spisovatel (*
20. září
1920
Robert R. Blake
, americký teoretik managementu (*
21. ledna
1918
22. června
Dmitrij Iljič Garkuša
, ruský architekt (*
21. září
1918
26. června
Na'omi Šemer
, izraelská zpěvačka, autorka písní (*
13. července
1930
27. června
George Patton
, generálmajor armády Spojených států (*
24. prosince
1923
28. června
Alexandr Spirkin
, ruský marxistický filosof (*
24. prosince
1918
29. června
Stipe Šuvar
, jugoslávský komunistický politik (*
17. února
1936
1. července
Marlon Brando
, americký herec (*
3. dubna
1924
3. července
Andrijan Nikolajev
, sovětský vojenský letec a kosmonaut (*
5. září
1929
6. července
Thomas Klestil
, rakouský prezident (*
4. listopadu
1932
9. července
Helmut Rix
, německý jazykovědec (*
4. července
1926
Jean Lefebvre
, francouzský herec (*
3. října
1919
10. července
Maria de Lourdes Pintasilgová
, premiérka Portugalska (*
18. ledna
1930
13. července
Arthur Kane
, americký hudebník (*
3. února
1949
15. července
František Schmucker
, slovenský a československý fotbalista (*
28. ledna
1940
Jan Hanski
, lužickosrbský malíř (*
24. listopadu
1925
19. července
Zenkó Suzuki
, premiér Japonska (*
11. ledna
1911
20. července
Antonio Gades
, španělský tanečník a choreograf
21. července
Jerry Goldsmith
, americký hudební skladatel a dirigent (*
10. února
1929
22. července
Peter Sever
, slovenský spisovatel (*
11. července
1924
Illinois Jacquet
, americký jazzový saxofonista (*
31. října
1922
23. července
Piero Piccioni
, italský hudební skladatel (*
6. prosince
1921
Serge Reggiani
, francouzský herec a zpěvák (*
2. května
1922
27. července
Bob Tisdall
, irský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek (*
16. května
1907
28. července
Tiziano Terzani
, italský reportér, novinář a publicista (*
14. září
1938
Francis Crick
, anglický vědec, nositel Nobelovy ceny (*
18. června
1916
1. srpna
Philip Abelson
, americký jaderný fyzik (*
27. dubna
1913
2. srpna
Heinrich Mark
, předseda exilové vlády Estonska (*
1. října
1911
3. srpna
Henri Cartier-Bresson
, francouzský fotograf (*
22. srpna
1908
11. srpna
Mária Kišonová-Hubová
, slovenská operní pěvkyně (*
17. března
1915
12. srpna
Godfrey N. Hounsfield
, anglický inženýr, nositel Nobelovy ceny (*
28. srpna
1919
14. srpna
Czesław Miłosz
, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (*
30. června
1911
15. srpna
Semiha Berksoy
, turecká operní zpěvačka a malířka (*
1910
16. srpna
Carl Mydans
, americký fotograf (*
20. května
1907
18. srpna
Elmer Bernstein
, americký hudební skladatel (*
4. dubna
1922
21. srpna
Moše Šamir
, izraelský spisovatel, publicista a politik (*
15. září
1921
22. srpna
Ota Šik
, československý reformní ekonom (*
11. září
1919
25. srpna
Kunata Kottulinsky
, viceprezident Rakouské národní banky (*
6. dubna
1914
26. srpna
Laura Branigan
, americká zpěvačka (*
3. července
1952
29. srpna
Vladimir Velebit
, jugoslávský komunistický politik (*
19. srpna
1907
27. srpna
Ko Jong-hui
, severokorejská tanečnice a milenka vůdce Kim Čong-ila (*
16. června
1953
31. srpna
Carl Wayne
, britský zpěvák a herec (*
18. srpna
1943
1. září
Ahmad Kaftáru
, syrský
muftí
(*
1915
11. září
Juraj Beneš
, slovenský skladatel a klavírista (*
2. března
1940
15. září
Johnny Ramone
, kytarista americké punkové skupiny Ramones (*
8. října
1948
18. září
Russ Meyer
, americký experimentální a avantgardní filmař (*
21. března
1922
24. září
Françoise Saganová
, francouzská spisovatelka a dramatička (*
21. června
1935
30. září
Mildred McDanielová
, americká olympijská vítězka ve skoku do výšky (*
4. listopadu
1933
1. října
Bruce Palmer
, kanadský baskytarista (*
9. září
1946
Richard Avedon
, americký fotograf (*
15. května
1923
3. října
Janet Leighová
, americká herečka (*
6. července
1927
4. října
Gordon Cooper
, astronaut NASA (*
6. března
1927
Michael Grant
, anglický historik a numismatik (*
21. ledna
1914
5. října
Rodney Dangerfield
, americký komik (*
22. listopadu
1921
Maurice Wilkins
, anglický molekulární biolog, nositel Nobelovy ceny (*
15. prosince
1916
7. října
Július Toček
, slovenský veslař, bronz na OH 1964 (*
29. září
1939
8. října
Jacques Derrida
, francouzský filozof (*
15. července
1930
9. října
Bryan R. Wilson
, anglický profesor sociologie (*
23. června
1926
10. října
Christopher Reeve
, americký herec (*
25. září
1952
16. října
Pierre Salinger
, americký novinář (*
14. června
1925
19. října
Kenneth Iverson
, kanadský informatik (*
17. prosince
1920
24. října
James Aloysius Hickey
, arcibiskup Washingtonu, kardinál (*
11. října
1920
25. října
John Peel
, anglický diskžokej (*
30. srpna
1939
2. listopadu
Gustaaf Joos
, belgický kardinál (*
5. července
1923
Zajd bin Sultán Ál Nahján
, prezident Spojených arabských emirátů (*
3. listopadu
1918
Theo van Gogh
, nizozemský režisér, producent a herec (*
23. července
1957
6. listopadu
Pete Jolly
, americký jazzový klavírista a akordeonista (*
5. června
1932
9. listopadu
Stieg Larsson
, švédský novinář, spisovatel (*
15. srpna
1954
Emlyn Hughes
, anglický fotbalista a komentátor (*
28. srpna
1947
11. listopadu
Jásir Arafat
, palestinský prezident (*
24. srpen
1929
17. listopadu
Alexandr Ragulin
, ruský hokejový obránce (*
5. května
1941
19. listopadu
John Vane
, anglický farmakolog a biochemik, nositel Nobelovy ceny (*
29. března
1927
23. listopadu
Rafa'el Ejtan
, izraelský generál, ministr zemědělství (*
11. ledna
1929
24. listopadu
Arthur Hailey
, spisovatel (*
5. dubna
1920
26. listopadu
Philippe de Broca
, francouzský režisér (*
15. března
1933
2. prosince
Kevin Coyne
, anglický písničkář, malíř, filmař a spisovatel (*
27. ledna
1944
13. prosince
Božena Slabejová
, slovenská herečka (*
5. června
1920
17. prosince
Dick Heckstall-Smith
, britský saxofonista (*
16. září
1934
19. prosince
Renata Tebaldiová
, italská operní zpěvačka (*
1. února
1922
23. prosince
Pamulaparti Venkata Narasimha Rao
, indický politik (*
28. června
1921
25. prosince
Gennadij Strekalov
, ruský kosmonaut (*
28. října
1940
28. prosince
Susan Sontagová
, americká spisovatelka (*
16. ledna
1933
29. prosince
Jerry Orbach
, americký herec (*
20. října
1935
30. prosince
Artie Shaw
, jazzový klarinetista a skladatel (*
23. května
1910
31. prosince
Gérard Debreu
, francouzský ekonom a matematik, nositel Nobelovy ceny (*
4. července
1921
Werner Possardt
, německý herec, scenárista a režisér (*
12. dubna
1951
neznámé datum
Manadel al-Džamadi
, vězeň z
Al Ghraibu
Jona Rozen
, izraelský výsadkář (*
1919
Hry
editovat
editovat zdroj
Need For Speed Underground 2 – EA Games
Nobelova cena
editovat
editovat zdroj
Nobelova cena za fyziku
David Jonathan Gross
Hugh David Politzer
Frank Wilczek
Nobelova cena za chemii
Aaron Ciechanover
Avram Herško
Irwin Rose
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Linda B. Bucková
Richard Axel
Nobelova cena za literaturu
Elfriede Jelineková
Nobelova cena za mír
Wangari Maathaiová
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Finn E. Kydland
Edward C. Prescott
Kultura
editovat
editovat zdroj
Slavil se Rok české hudby (sto let od úmrtí
Antonína Dvořáka
Vznikl
Mezinárodní den umělců
Hlavy států
editovat
editovat zdroj
Česko
– prezident
Václav Klaus
(2003–2013)
Francie
– prezident
Jacques Chirac
(1995–2007)
Maďarsko
– prezident
Ferenc Mádl
(2000–2005)
Německo
– prezident
Johannes Rau
(1999–2004),
Horst Köhler
(2004–2010)
Polsko
– prezident
Aleksander Kwaśniewski
(1995–2005)
Rakousko
– prezident
Thomas Klestil
(1992–2004),
Heinz Fischer
(2004-2016)
Rusko
– prezident
Vladimir Putin
(1999–2008)
Slovensko
– prezident
Rudolf Schuster
(1999–2004),
Ivan Gašparovič
(2004–2014)
Spojené království
– královna
Alžběta II.
(1952–2022)
Spojené státy americké
– prezident
George W. Bush
(2001–2009)
Ukrajina
– prezident
Leonid Kučma
(1994–2005)
Vatikán
– papež
Jan Pavel II.
(1978–2005)
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Kategorie
2004
ve Wikizprávách
Galerie
2004
na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu
2004
na Wikimedia Commons
Autoritní data
LCCN
sh2005000705
NLI
987007539799405171
Citováno z „
Kategorie
2004
21. století
Skryté kategorie:
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
2004
Přidat téma