Hradec Králové – Wikipedie

Hradec Králové – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
50°12′33″ s. š.
15°49′55″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Statutární město
Hradec Králové
Pohled na centrum města.
Velké náměstí
katedrálou sv. Ducha
Bílou věží
Znak
Vlajka
Lokalita
Status
statutární město
Pověřená obec
Hradec Králové
Obec s rozšířenou působností
Hradec Králové
správní obvod
Okres
Hradec Králové
Kraj
Královéhradecký
Historická země
Čechy
Stát
Česko
Česko
Zeměpisné souřadnice
50°12′33″ s. š.
15°49′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel
94
311 (2025)
Rozloha
105,69
km²
Nadmořská výška
235
m n. m.
PSČ
500 xx a 503 xx
Počet domů
12
296 (2024)
Počet
částí obce
21
Počet
k. ú.
21
Počet
ZSJ
88
Rozpočt. výdaje
2043
mil. Kč (2015)
Kontakt
Adresa magistrátu
Magistrát města Hradec Králové
Československé armády 408/51
502 00 Hradec Králové
posta@mmhk.cz
Primátorka
Pavlína Springerová
HDK
Oficiální web
www
.hradeckralove
.org
Hradec Králové
Další údaje
Ocenění
Obec přátelská rodině
Kód obce
569810
Geodata
OSM
OSM
WMF
multimediální obsah
na
Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Hradec Králové
německy
Königgrätz
) je
statutární město
okrese Hradec Králové
na východě
Čech
, ležící na soutoku
Labe
Orlicí
. Je metropolí
Královéhradeckého kraje
, společně s
nedalekými Pardubicemi tvoří
metropolitní oblast
340 tisíci obyvatel. V
samotném Hradci Králové žije
přibližně 94
tisíc
obyvatel.
Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v
dobách prehistorických. Ve středověku šlo o
věnné město
českých královen a
této době vděčí za gotickou
katedrálu svatého Ducha
na svém
Velkém náměstí
, která dnes vedle
Bílé věže
Staré radnice
patří mezi městské dominanty. V
letech 1766 až 1857 sloužilo město jako vojenská pevnost, pro nezájem města obnovená a
zrušená až v
roce 1884. Správa města plně využila možnosti úplného řízení urbanistického rozvoje. Tím se doslova uvolnil prostor pro zlatou éru královéhradecké architektury na začátku 20.
století, ze které si především díky stavbám
Gočára
Kotěry
město odneslo označení
Salon republiky
Hradec Králové je univerzitní město, vyučuje zde
Univerzita Hradec Králové
, některé fakulty
Univerzity Karlovy
Univerzity obrany
. Sídlí zde např.
krajský soud
nebo biskupové
královéhradecké diecéze
církve katolické a
československé husitské
Klicperovo divadlo
je uznávanou scénou, jež čtyřikrát získala ocenění „Divadlo roku“,
artkino Central
se pyšní oceněním „Nejlepší evropské kino pro mladé publikum“ z
roku 2008. Královéhradecký
Park 360
, který vznikl v
části areálu
bývalého vojenského letiště
, poskytuje prostor mimo jiné letnímu festivalu
Rock for People
Název
editovat
editovat zdroj
Nejstarší doložený název původně hradiště a sídla Přemyslovců (od konce 10. století), od 11.–12. století sídelního hradu Přemyslovců, je z
roku 1073 (
castrum Gradec
),
čehož během 12. století vzniklo německé
Grätz
(k
roku 1259 doloženo jako
Gretz
, 1352
Grecz
).
češtině
se díky hláskové změně
první polovině 13. století vyvinulo v
Hradec
(staročeské
hradec
znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“).
Poté, co se již hrazené královské město stalo roku 1373 věnným městem českých královen, byl ke jménu připojován neshodný přívlastek
Králové
(„manželka krále, královna vdova“).
němčině
se původní
(der Stat) Khunigin Gracz
(1557)
nakonec zkrátilo na
Königgrätz
Khuniggräcz
, 1568),
což je někdy mylně chápáno jako „králův hradec“ (německé
König
znamená „král“), ačkoli se jedná o
posesivní
genitiv
královny.
Německý tvar
Königin
grätz, morfologicky odpovídající českému názvu města
Králové
, se vyskytuje ještě na mapách kolem roku 1800
a někdy se používal ještě i
hluboko v
19. století.
10
Latinský
název zní
Hradecz regine
(1373)
Hradecz Reginae
či
Reginogradecium
Romsky
je město nazýváno
Hradecis
11
Historie
editovat
editovat zdroj
Dějiny města
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Dějiny Hradce Králové
Krajina na soutoku
Labe
Orlicí
, jíž dominuje město Hradec Králové, byla obydlena již v
době prehistorické. Archeologické naleziště na okraji města v
Plotištích nad Labem
vykazuje několikanásobné osídlení jak z
období pravěku, tak z
římské doby. Kumulace pravěkých kultur na jednom místě v
blízkosti brodu přes Labe a
charakter nálezů dokazují, že po celé dlouhé úseky svého osídlení měla tato významná lokalita ráz obchodního střediska. Již v
10.
století zde vzniklo
slovanské hradiště
rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od
Krakova
přes
Náchod
Praze
Koncem desátého století se Hradec stal jedním z
center
hradské soustavy
, ze kterého bylo spravováno území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku od
Dvora Králové
až k
Pardubicím
. Ve 12.
století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v
celou provincii se čtyřmi hrady,
purkrabským
soudem a
arcijáhenstvím
. Přesné založení města není známé. Vlivem značného stavebního ruchu, terénních úprav, požárů a válečných škod po staletí na městském pohorku došlo ke ztrátě nejstarších archeologických stop.
Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se stal Hradec s
tržním předhradím
královským městem
. K
roku
1225
se poprvé v
písemné listině (smlouvě) připomíná město (civitas) Hradec, nikoliv s
přívlastkem Králové, který se objevuje až od 14. století. Zakládající listina Hradce jako města se nedochovala a proto se přesně neví, kdy bylo město založeno. Písemná listina z
roku 1225 je prvním nezpochybnitelným pramenným dokladem o
existenci města.
12
Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali
Přemysl Otakar I
.,
Václav I.
Přemysl Otakar II.
Václav II.
Hradec ustanovil Václav II. za část
věna
českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v
celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i
půdorysná osnova původního
městského opevnění
, vedeného při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.
Podoba středověkého města Hradec Králové na modelu z
Muzea východních Čech
Hradci Králové
Ve 14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královský
rychtář
, městská rada a obecní starší. Spravovali městskou pečeť s
českým lvem, která je známa již od roku 1362. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníci
Jan Lucemburský
Karel IV.
Václav IV.
Došlo ke kodifikaci městského zřízení; monopolní postavení městských řemesel, a tím i
výsadní postavení hradeckých cechů, bylo zaručeno
právem mílovým
, příjmy měšťanů zaručovalo zase
právo várečné
. V
této době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Hmotným dokladem bohatství města v
době, kdy v
Hradci sídlil skvělý dvůr královny
Elišky Rejčky
, je
chrám sv. Ducha
počátku 14. století na
Velkém náměstí
. Velký stavební ruch se vyvinul také v
obou podměstích, v
západním Pražském u
Labe a ve východním Mýtském u
Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely.
Vypuknutí
husitské revoluce
, při kterém se město postavilo na stranu
Jana Žižky
, sice počeštil město, ale zároveň je ochudil o
četné umělecké a stavební památky. Žižka byl roku 1424 pochován v
chrámu svatého Ducha. Ke konsolidaci hospodářského a kulturního života došlo až za vlády
Jiřího z
Poděbrad
Vladislava Jagellonského
. Král Jiří městu přál. Za jeho vlády byl opraven chrám svatého Ducha, pořízena nová
kruchta
a postavena honosná
kašna
na náměstí, která byla ovšem roku 1782 stržena.
13
Písmeno „G“ v
městském znaku vysvětluje tradice jako monogram krále Jiřího z
Poděbrad. Ten i
jeho nástupce
Vladislav Jagellonský
potvrdili městu stará privilegia, a tak se Hradec Králové mohl znovu zařadit mezi nejbohatší města.
Demokratizace, projevující se zvýšeným uplatňováním městského stavu, byla živnou půdou pro odboj české šlechty a královských měst proti císaři
Ferdinandovi I.
, který usiloval o
mocenskou politiku svého rodu. Odpovědí byla roku 1547 konfiskace majetku města a ztráta politických práv dosazením královského rychtáře, ochuzení půjčkami, daněmi a pokutami. Část majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale vůdčí postavení v
kraji město ztratilo.
těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primas
Martin Cejp z Peclinovce
. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysá
renesanční
přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, předbraní Pražské brány a
Bílá věž
, původně strážní věž vybavená zvonem, hradecká dominanta, která se později stala hojně navštěvovanou památkou a turistickou atrakcí. Cejp pečoval rovněž o
úroveň hradeckého latinského školství. V
jeho době byli v
čele hradecké školy vynikající rektoři
Valentin Kochan z Prachové
Jan Kampanus Vodňanský
. Významnými rodáky 16. století byli
Cyprian Lvovický ze Lvovic
Václav Plácel z Elbinku
. V
roce 1567 byl prováděn v
královských městech soupis domů. V
Hradci Králové jich tehdy bylo 780.
Období
třicetileté války
bylo pro město pohromou. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i
těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi, vojenskými akcemi a požáry proměněna v
poušť.
Zmenšená
veduta
Hradce Králové z
roku 1602
Gotická
katedrála svatého Ducha
roce 1664 bylo v
Hradci Králové zřízeno
biskupství
. Farní kostel svatého Ducha se stal
katedrálním
chrámem, při kterém byla zřízena šestičlenná
kanovnická kapitula
. Město nabylo
barokní
tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů. Přizvali si na stavbu tehdejší vynikající architekty (
Carlo Lurago
Jan Blažej Santini-Aichel
). A
tak na
náměstí
vyrostla monumentální stavba
chrámu Nanebevzetí Panny Marie
přilehlou
jezuitskou kolejí
biskupská rezidence
, vznosná
kaple sv. Klimenta
, nový morový sloup a v
místech bývalého hradu seminární
kostel svatého Jana Nepomuckého
Podoba pevnosti Hradec Králové ze
druhé poloviny 18. století
dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro
válku o
rakouské dědictví
válku sedmiletou
. Žalostný osud města dovršil požár roku 1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech
pruští
vetřelci. Pruské vpády do země přinutily
Josefa II.
, jako spoluvladaře
Marie Terezie
, k
rozhodnutí vybudovat z
Hradce Králové
pevnost
. Stavbě
opevnění
, prováděné ve dvou etapách v
letech 1766 až 1789, musela ustoupit předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno daleko za vnější okraj inundačního a demoličního území pevnosti, do nově založených obcí
Nového Hradce
Kuklen
Pouchova
. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z
nichž některé se zachovaly dodnes.
Germanizace
, kterou přinesla vláda Josefa II., dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob jezuitů
Bohuslava Balbína
a matematika
Stanislava Vydry
, kteří se oba v
Hradci Králové narodili. V
první polovině 19. století, v
době
českého národního obrození
, se město zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s
knihkupectvím
Jana Hostivíta Pospíšila
. Tento významný vlastenecký nakladatel stál v
čele nadšené družiny, kterou tvořili dramatik
Václav Kliment Klicpera
, profesor
Josef Chmela
, kněz
Josef Liboslav Ziegler
a jejich přátelé, kteří žili v
kraji a s
nimiž byli hradečtí buditelé ve spojení. Však také Pospíšilův dům hostil vlastence z
celé země (např.
Hanku
Rettigovou
), mezi nimiž nechyběli ani
Ľudovít Štúr
Jozef Miloslav Hurban
ze
Slovenska
. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali
Václav Hanka
Josef Jaroslav Langer
Josef Kajetán Tyl
Karel Jaromír Erben
František Škroup
a další. V
divadle „
zlatého orla
“ se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku 1848 se i
Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval
Josef Mánes
Bachův absolutismus
sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta byla opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě. Zásluhu o
to měli
František Cyril Kampelík
, lékař v
Kuklenách,
Kristian Stefan
, přítel
Boženy Němcové
a dopisovatel
České včely
a podnikatel
Václav František Červený
, zakladatel hradecké továrny na hudební nástroje.
Město Hradec Králové, kresba
Johanna Venuta
roku 1809
Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem a zvolen jeho první starosta, profesor hospodářství, Ignác Lhotský. Jeho dosavadní součásti vně hradeb získaly samostatnost. Územně a počtem obyvatel okleštěné město usilovalo o
dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem železnicí (
Hradec Králové hlavní nádraží
), později založilo cukrovar, strojírnu, plynárnu (
Městská plynárna v Hradci Králové
), záložnu a spořitelnu. V
roce 1857 byla zrušena pevnost, město se však zaleklo nákladů na likvidaci a pevnostní pozemky neodkoupilo ani při druhé nabídce v
roce 1873. Erár proto pevnost obnovil, ale bez demoličního pásma. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmy
Antonín Petrof
Velké náměstí
, malba
Eduarda Gurka
roku 1836
Roku 1866 se nedaleko od města rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Vina pak byla hledána i
nečinnosti pevnosti. O
zrušení pevnosti, odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu a zbourání hradeb se zasloužil úřadující náměstek purkmistra
Ladislav Jan Pospíšil
. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o
prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Když tuto zprávu šťastný, ale vyčerpaný Pospíšil oznamoval obecnímu zastupitelstvu, byl stižen mozkovou mrtvicí a krátce nato skonal. Hradby byly na základě smlouvy s
erárem odstraněny v
průběhu dvaceti let bez ohledu na zachování nejvýznamnějších částí. Kulturní život se koncem století projevil v
bohatém spolkovém životě. V
osmdesátých letech bylo postaveno
Klicperovo divadlo
, založeno muzeum, živý kulturní ruch panoval i
na hradeckém gymnasiu, jehož žákem byl v
šedesátých letech
Alois Jirásek
a na počátku 20. století i
Karel Čapek
Emil Vachek
Starostou města byl roku 1895 zvolen JUDr.
František Ulrich
, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole, spolu s
ním byl všemi hlasy zvolen místostarostou Wilhelm Waldek (bratr velkoprůmyslníka
Františka von Waldek
). V
počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikaly první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z
Vídně
a Prahy, vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např. budova Obchodní akademie na
náměstí Svobody
(dnes
Univerzita Hradec Králové
),
Okresní dům
Palackého ul. (přístavba
Grandhotelu
) a mnohé další. Rok
1909
je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikla díla jako
Městské muzeum
Jan Kotěra
),
schodiště u
kostela Panny Marie
Josef Gočár
),
Labská elektrárna
František Sander
),
Evangelický kostel
Nezvalově ulici (
Oldřich Liska
) a další.
Letecký pohled na město, 2011
Rozvíjející se
poválečná
výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v
územním plánování v
souladu s
rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch.
Josefa Gočára
let 1926–1928, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly – úprava
Masarykova náměstí
, školní areál na Tylově nábřeží,
Sbor kněze Ambrože
, úprava
Ulrichova náměstí
, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradce Králové). Rozvíjející se krajské město navštívil 24.
května 1929 prezident republiky
T.
G. Masaryk
. Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec“. Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti –
Oldřich Liska
(např.
Městské lázně
),
Josef Fňouk
(např.
Novákovy garáže
, dnes
Palace Hradec Králové
),
Otakar Novotný
Palác Steinský-Sehnoutka
, dnes ČSOB),
Jan Rejchl
(např. Sborové velitelství, dnes
Lékařská fakulta UK
),
Václav Rejchl ml.
(např. výpravní budova
hlavního nádraží
nebo
krajský soud
),
Bohumil Sláma
(monumentální
kostel Božského srdce Páně
na
náměstí 28. října
). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila.
Pohled z Bílé věže na Pražské předměstí, 2017
Pokračoval průmyslový rozvoj města. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v
Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst „salonu republiky“.
Rozvoj města byl násilně přerušen
druhou světovou válkou
, v
jejím průběhu však vznikl Velký Hradec Králové, německou správou spojený z
obcí vzniklých v
roce 1851. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem v
naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období
socialismu
ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v
jiných městech, neboť především na místní architekty působil
genius loci
předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v
nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Urbanismus a architektura sídliště
Slezské předměstí
však náleží k
nejlepším dobovým realizacím v
Československu. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavba
Moravského předměstí
velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z
tradičního obrazu města.
Devadesátá léta 20. století pak přinesla obnovu tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismus v
projektování a inspiraci světovou architekturou.
Pověsti
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Královéhradecké pověsti
Tato část článku je příliš stručná nebo
postrádá důležité informace
. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně
rozšíříte
Soutok
Labe
Orlicí
, 2007
Geografie
editovat
editovat zdroj
Hradec Králové se rozkládá na soutoku řek
Labe
Orlice
jihozápadní části
Královéhradeckého kraje
východních Čech
, přibližně na 15° východní zeměpisné délky a 50° severní šířky. Díky umístění v
Polabské nížině
patří Hradec do teplé klimatické oblasti s
nadmořskou výškou nepřesahující 240 m n. m. a jeho okolí je tak, i
díky kvalitní půdě, zemědělsky hojně využívané. Reliéf je rovinatý, není zde žádný výrazný kopec. V
katastru města se rovněž nacházejí rozlehlé
Hradecké lesy
, známá přírodní památka
Na Plachtě
několik rybníků a vodních ploch, např. rybníky
Biřička
Cikán
Datlík
Roudnička
Stříbrný rybník
, Jáma či ramena Starého Labe. Léta bývají v
Hradci Králové horká a vlhká, zimy mírné a suché. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10
°C s
ročním průměrem srážek cca 600
mm.
Sousedními obcemi sídla jsou
Skalice
Běleč nad Orlicí
Světí
Blešno
Černilov
Lochenice
Praskačka
Předměřice nad Labem
Divec
Vysoká nad Labem
Všestary
Stěžery
Býšť
Opatovice nad Labem
Libišany
Hradec Králové – podnebí
Období
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
rok
Průměrné denní maximum [°C]
0,2
3,1
8,5
14,4
19,5
22,6
24,5
24,2
20,2
14,1
6,6
1,9
13,3
Průměrné denní minimum [°C]
−5,2
−3,3
−0,2
3,9
8,3
11,4
12,7
12,6
9,5
5,0
0,9
−3,0
4,4
Průměrné
srážky
[mm]
24,6
23,8
24,4
31,5
61,0
72,2
63,7
56,3
37,6
30,7
37,4
27,1
490,3
Zdroj:
Světová meteorologická organizace
(UN)
14
Listopad 2011
Vzdálenost k
vybraným městům:
Jičín
(~43 km),
Liberec
(~83 km),
Ústí nad Labem
(~137 km)
Trutnov
(~39 km),
Jelení Hora
(~78 km),
Legnica
(~112 km)
Náchod
(~33 km),
Valbřich
(~69 km),
Vratislav
(~131 km)
Praha
(~105 km),
Karlovy Vary
(~210 km),
Cheb
(~247 km),
Aš
(~259 km)
Jeseník
(~97 km),
Opole
(~157 km),
Ostrava
(~180 km)
Hradec Králové
České Budějovice
(~169 km),
Plzeň
(~183 km),
Domažlice
(~226 km)
Pardubice
(~19 km),
Jihlava
(~91 km),
Brno
(~127 km),
Břeclav
(~172 km),
Olomouc
(~127 km),
Zlín
(~171 km)
Obyvatelstvo
editovat
editovat zdroj
Počet obyvatel
editovat
editovat zdroj
Hradec Králové patřil k
českým „stotisícovým městům“: stal se jím v
roce 1987 a svého maxima dosáhl koncem roku 1990, kdy měl 101
272 obyvatel.
15
Pak se ale zejména kvůli stěhování za město (
suburbanizace
) začal počet obyvatel snižovat, roku 1997 klesl pod statisícovou hranici. Podle
sčítání lidu z
roku 2011
měl už jen přes 94 tisíc obyvatel. Celá hradecko-
pardubická
aglomerace
ale měla k
roku 2019 celkem 340
423 obyvatel.
16
Do vlastního města dojíždí přes 20 tisíc lidí za prací i
za studiem.
17
Podle sčítání 1921 zde žilo v
547
domech 13
115
obyvatel, z
nichž bylo 6
159
žen. 12
472
obyvatel se hlásilo k
československé národnosti, 342
německé a 7 k
židovské. Žilo zde 9
149 římských katolíků, 686 evangelíků, 527 příslušníků Církve československé husitské a 314 židů.
18
Podle sčítání 1930 zde žilo v
861
domech 17
819
obyvatel. 16
854
obyvatel se hlásilo k
československé národnosti a 359
německé. Žilo zde 10
991 římských katolíků, 1
219 evangelíků, 2
082 příslušníků Církve československé husitské a 425 židů.
19
Hradec Králové v
té době ale tvořilo jen dnešní centrum a od roku 1923 také katastrální území
Věkoše
, spolu s
tehdy samostatnými předměstími, která však byla s
vlastním městem úzce provázána (
Pražské předměstí
Slezské předměstí
Kukleny
Malšovice
Pouchov
). K
roku 1930 žilo v
takto vymezené aglomeraci celkem 34
517 obyvatel (po započtení
Plotiště nad Labem
Svobodných Dvorů
už 40
928).
20
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)
21
22
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
18
884 a 5
493
24
230 a 8
166
25
236
29
310 a 9
767
35
675 a 11
065
39
151
50
137 a 17
819
57
118 a 44
809
66
608 a 55
136
80
463
96
145 a 95
588
99
917
97
155
94
314
92
649
Počet domů
863
983
053
357
983
577
636
439
597
268
235
10
318
10
768
11
815
12
296
Struktura obyvatelstva
editovat
editovat zdroj
Věková struktura obyvatel obce Hradec Králové roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Hradec Králové roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Hradec Králové roku 2011
Královéhradecká synagoga
Národnostní složení
editovat
editovat zdroj
Česká
95
Moravská
0,19
Slovenská
1,42
Německá
0,12
Polská
0,18
Romská
0,07
Nezjištěna a další
3,0
Náboženské vyznání
editovat
editovat zdroj
Bez vyznání
66,89
Věřící
celkem
21,21
Římskokatolická církev
15,86
Českobratrská církev evangelická
1,33
Církev čsl. Husitská
1,29
Ostatní
2,73
Nezjištěno
11,90
Sestaveno dle statistik Sčítání lidu z
roku 2001, kdy měl Hradec 97
155 obyvatel.
Správa a členění města
editovat
editovat zdroj
Územní plán města Hradec Králové
Související informace naleznete také v článku
Seznam částí města Hradce Králové
Po vzniku Velkého Hradce Králové v
protektorátním období (katastrální území Hradec Králové,
Pražské Předměstí
Kukleny
Svobodné Dvory
Plotiště nad Labem
Plácky
Věkoše
Pouchov
Slezské předměstí
Malšovice
Třebeš
Nový Hradec Králové
Kluky
23
) se některé obce později opět osamostatnily. V
roce 1971 se ale k
Hradci Králové znovu připojily Plačice, Plácky, Plotiště nad Labem, Pouchov, Svobodné Dvory a Věkoše. Dále v
roce 1980 Březhrad, Malšova Lhota, Roudnička, Rusek včetně Piletic a Slatina. Zatím poslední připojení obce k
městu proběhlo v
roce 1985 připojením Svinar.
24
Hradec Králové se od té doby skládá z
21
místních částí
a 21
katastrálních území
, která však nejsou zcela totožná: katastrální území
Kluky
spadá do místní části
Nový Hradec Králové
a místní část
Moravské Předměstí
leží v
katastrálním území
Třebeš
. Hradec Králové patří (spolu s
Olomoucí
Českými Budějovicemi
a zčásti také
Libercem
) k
největším
statutárním městům
Česku, která nejsou rozčleněna na samosprávné
městské části ani obvody
. Pouze jako iniciativní a poradní orgány zde působí celkem 25
komisí místní samosprávy, jejich územní působnost se však od vymezení místních částí odlišuje (nejvýraznější odlišnosti viz seznam níže).
25
Katastrální území a místní části
editovat
editovat zdroj
Komise místní samosprávy Hradce Králové
Katastrální území Hradce Králové
Hradec Králové
(3,45
km²); komise místní samosprávy Střed města a Střed města –
historické centrum
Březhrad
(2,80
km²)
Kluky
(1,31
km²), katastrální území spadající do části Nový Hradec Králové
Kukleny
(4,03
km²), včetně bývalé
osady
Temešvár I
Malšova Lhota
(1,94
km²)
Malšovice
(k. ú. Malšovice u
Hradce Králové, 2,37
km²), včetně bývalých osad
Náhon
Zámostí
Moravské Předměstí
, místní část ležící v
katastrálním území Třebeš; komise místní samosprávy Moravské Předměstí –
jih (komise Moravské Předměstí –
sever a Moravské Předměstí –
východ působí v
částech Nový Hradec Králové a Třebeš)
Nový Hradec Králové
(24,74
km²), místní část zahrnuje katastrální území Nový Hradec Králové a Kluky
Piletice
(3,03
km²)
Plácky
(1,68
km²)
Plačice
(7,31
km²)
Plotiště nad Labem
(6,44
km²), včetně bývalé osady
Kobylí Doly
Pouchov
(2,48
km²); komise místní samosprávy Pouchov –
Věkoše
Pražské Předměstí
(4,94
km²), včetně bývalých osad
Farářství
Šosteny
Temešvár II
; komise místní samosprávy Pražské Předměstí –
jih a Pražské Předměstí –
sever
Roudnička
(2,12
km²)
Rusek
(4,78
km²)
Slatina
(k. ú. Slatina u
Hradce Králové, 4,11
km²)
Slezské Předměstí
(7,62
km²); komise místní samosprávy Slezské Předměstí –
jih a Slezské Předměstí –
sever
Svinary
(3,42
km²), včetně bývalé osady
Svinárky
Svobodné Dvory
(6,94
km²), včetně bývalých osad
Bohdanečské Dvory
Cihelna
Klacov
Třebeš
(4,63
km²), včetně bývalých osad
Kopec Svatého Jana
Lhota pod Strání
; katastrální území Třebeš zahrnuje kromě stejnojmenné místní části i
místní část Moravské Předměstí
Věkoše
(5,54
km²), včetně bývalé osady
Správčice
; komise místní samosprávy Pouchov –
Věkoše
Správní území
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Královéhradecký kraj
Okres Hradec Králové
Správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové
Hradec Králové je krajským městem a také
obcí s
rozšířenou působností
pověřeným obecním úřadem
Královéhradecký kraj
má rozlohu 4759
km² a žije v
něm zhruba 550 tisíc obyvatel.
Okres Hradec Králové
se skládá ze 104 obcí,
správní obvod obce s
rozšířenou působností
81 obcí.
Instituce
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Seznam představitelů Hradce Králové
Statutární město je řízeno
magistrátem
, primátorem města je
Pavlína Springerová
(od r. 2022; předtím
Alexandr Hrabálek
, který místo převzal v
roce 2018 od
Zdeňka Finka
). V
radě města jsou zastoupeny strany a uskupení:
Hradecký demokratický klub
TOP 09
ODS
Piráti
Rozvíjíme Hradec
Změna pro Hradec
se
Zelenými
. Rada města vychází ze
zastupitelstva města
, které je voleno občany města každé čtyři roky.
oblasti justice ve městě působí jak
okresní soud
, tak
krajský soud
, oba s
příslušnými
státními zastupitelstvími
, navíc s
vazební věznicí
. Působí zde dále krajské ředitelství
Policie České republiky
, včetně tří obvodních oddělení, i
vlastní
městská policie
. Pro celý obvod krajského soudu je zde zřízena
notářská komora
Hradec Králové je sídlem biskupů
královéhradecké diecéze
církve katolické i
československé husitské
. Vysílá odtud studio
Českého rozhlasu
České televize
, z
významných celostátních institucí, které sídlí v
Hradci Králové, lze také např. jmenovat
Lesy České republiky
Povodí Labe
nebo
Institut posuzování zdravotního stavu
Hospodářství
editovat
editovat zdroj
Průmysl
editovat
editovat zdroj
městem Hradec Králové je neodmyslitelně spjat průmyslový areál ZVU rozkládající se v
městské části Kukleny. Jednou ze společností nacházejících se v
prostorách areálu je i
strojírna
ZVU Strojírny
, jejíž kořeny sahají až do roku 1869, kdy byla založena „První česká akciová strojírna“. V
současné době ZVU Strojírny a. s. zaměstnává více než 500 zaměstnanců. Výrobní program společnosti je zaměřen na dodávky aparátů pro chemický, petrochemický, potravinářský, energetický a farmaceutický průmysl. Mezi poslední velké projekty společnosti patří výstavba průmyslového pivovaru „na klíč“ o
kapacitě 500 000 hl/rok v
Gruzii, oblast Saguramo, nebo pivovar za 700 milionů korun v
Etiopii.
Tradiční výrobce pian
Petrof
sídlí v
ulici Na Brně. Na ulici Bratří Štefanů sídlí firma
Glatt Pharma
, která se specializuje na výrobu z
nerezové oceli, zejména pro farmaceutický průmysl. Firma je součástí
Glatt Group
, významného dodavatele strojů a technologií pro farmaceutický průmysl. Na
letišti
Pouchově
sídlí firma
TL-Ultralight
, výrobce a exportér ultra lehkých sportovních letadel.
Cestovní ruch
editovat
editovat zdroj
Hradec Králové je jedním z
turistických center Královéhradeckého kraje. Jeho nejčastějšími návštěvníky jsou zejména
Němci
Britové
Američané
Poláci
díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména stojí za připomenutí
Amber Hotel Černigov
naproti hlavnímu nádraží v
centru dopravního terminálu, hotel EA Tereziánský dvůr v
blízkosti historického centra města,
hotel Alessandria
na
Slezském Předměstí
hotel Stadion
spojený se zimním stadionem hokejového klubu
Mountfield HK
. Dále pak
Boromeum residence
historické části starého města, nebo o
několik metrů vedle
hotel U
královny Elišky
nebo
Nové Adalbertinum
, které jako bývalá jezuitská kolej samo tvoří jednu z
dominant
Velkého náměstí
Samo město turisty láká, kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, i
díky
botanické zahradě léčivých rostlin
obřímu akváriu
či díky zábavě zprostředkované např.
aquacentrem
. Lze také navštívit chráněné území
Orlice
či
Hradecké lesy
. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří
Krkonoše
či
Orlické hory
Zajímavostí je
jediné soutěžní rozárium v
Česku
místní části
Kukleny
26
Doprava
editovat
editovat zdroj
Silniční doprava
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Dálnice D11
Dálnice D35
Silnice I/31
Hradec Králové vznikl na důležité křižovatce cest, které později nahradily silnice. Přímo městem procházejí silnice první třídy
I/11
I/35
I/37
Silnice I/31
tvoří městský okruh. Podél okraje města vedou
dálnice D11
D35
, silnice I/37 je v
úseku mezi Hradcem Králové a Pardubicemi značena jako
silnice pro motorová vozidla
. Okrajovými částmi Hradce Králové procházejí silnice druhé třídy
II/308
II/324
evropské mezinárodní silnice
E67
E442
. V
budoucnu by měly být všechny silnice první třídy převedeny na dálnice nebo obchvaty a tranzitní provoz úplně vyloučen z
městských ulic.
Dálková autobusová doprava
editovat
editovat zdroj
Terminál hromadné dopravy
, 2015
Související informace naleznete také v článku
Terminál hromadné dopravy Hradec Králové
Hradec Králové leží na trase dálkových autobusových linek vedených ve styku s
Polskem
. Stejně jako jiná
krajská města
je důležitým dopravním uzlem ve svém
kraji
, podstatná je pro kraj hlavně doprava mezi
hlavním městem Prahou
, která je vedena po
dálnici D11
, a sousedním městem
Pardubice
Městská hromadná doprava
editovat
editovat zdroj
Trolejbus Škoda 31Tr na Riegrově náměstí před budovou hlavního nádraží v Hradci Králové, 2014
Podrobnější informace naleznete v článcích
Trolejbusová doprava v Hradci Králové
Městská autobusová doprava v Hradci Králové
Dopravní podnik města Hradce Králové
ročně přepraví 30 milionů cestujících, a ujede 6 milionů kilometrů.
27
Po Hradci Králové jezdí 44 linek městské hromadné dopravy, z
čehož jsou čtyři noční autobusové linky, čtyři rychlíkové, osm
školních
. Zbytek, 20 linek
městské autobusové dopravy
a 8 linek
trolejbusové dopravy
, jezdí obyčejné pravidelné jízdy podle
jízdních řádů
dopravního podniku města po celý den.
28
čísla linek
MHD
se dělí jak
autobusová doprava
, tak
trolejbusy
(v
minulosti plánované
tramvaje
nebyly zavedeny). Síť MHD je rozdělena do dvou tarifních pásem, to druhé však zahrnuje pouze okolní obce
Charbuzice
Předměřice nad Labem
Lochenice
Stěžery
Stěžírky
Vysokou nad Labem
Běleč
. Zbytek sítě MHD se nachází v
prvním tarifním pásmu.
roce 2006 byl v
Hradci Králové zaveden
čipový odbavovací systém
. Prvním druhem karty byla časová: na jeden týden, měsíc, čtvrt roku, půl roku nebo rok. Druhou byla kuponová, kdy si bylo nutno do karty dobít kredit u
automatů či v
kancelářích dopravního podniku. Při této variantě bylo však nutné označit každý nástup do dopravního prostředku na čtečce karet u
dveří. Pro zvýhodněnou cenu při přestupu nebo jízdě jen na 1–2 zastávky bylo třeba označit i
výstup.
Dále v
Hradci Králové začal od 5.
července 2008 fungovat nový
terminál
MHD i
vnitrostátních a mezinárodních autobusových linek, na který město čekalo přes dvacet let. Je to jeden z
nejmodernějších terminálů v
Česku. Terminál je tvořen nástupišti A–J, přičemž nástupiště A–D patří MHD a nástupiště E–J spojům vnitrostátní i
mezinárodní autobusové dopravy. Celý vzniklý nový komplex se nachází asi 300 metrů severně od
hlavního nádraží
Hradci Králové. Přeprava cestujících od terminálu HD před nádražní halu na
Riegrově náměstí
je ve vozech MHD zajištěna obousměrně zdarma. Nový komplex disponuje moderní čekárnou a pizzerií v
jedné budově, ve druhé budově nového terminálu je též moderní čekárna s
restaurací s
80 místy. Na digitálním panelu jsou zde viditelné i
odjezdy spojů z
vlakového nádraží.
roce 2024 byl zaveden nový systém, který umožňuje platit v
každém autobuse MHD kartou. Peníze do karty si je též možno dobýt přes
e-shop
29
Nově si je možné s
zakoupit buďto 10 minutovou, nebo 60 minutou jízdenku.
30
Železniční doprava
editovat
editovat zdroj
Riegrovo náměstí
Hlavní nádraží
, 2010
Hradec Králové leží na železničních tratích
Velký Osek – Choceň
, (
Pardubice–Liberec
) a (
Hradec Králové – Turnov
. Na jeho území je celkem pět stanic a zastávek – největší a nejznámější je
Hradec Králové hlavní nádraží
, jehož moderní budova pochází již z
období první republiky. Dalšími nádražími jsou
Hradec Králové-Slezské Předměstí
Plotiště nad Labem
Hradec Králové zastávka
(v
místní části
Pouchov
) a
Hradec Králové-Kukleny
(v
části
Kukleny
). V
souvislosti s
modernizací trati do Pardubic je plánováno vybudování zastávky u
místní části
Březhrad
Letecká doprava
editovat
editovat zdroj
severní části města, mezi Pouchovem a Rusekem, se nachází mezinárodní
letiště Hradec Králové
Společnost
editovat
editovat zdroj
Školství
editovat
editovat zdroj
Budovy Pedagogické fakulty
(vlevo) a
Filozofické fakulty
(vpravo)
Univerzity Hradec Králové
náměstí Svobody
, foto z
roku 2007
Související informace naleznete také v článku
Školství v Hradci Králové
Hradec Králové je univerzitní město: působí v
něm
Univerzita Hradec Králové
se čtyřmi fakultami a jedním ústavem, dále
Lékařská fakulta
Farmaceutická fakulta
Univerzity Karlovy
Vojenská lékařská fakulta
Univerzity obrany
Působí zde tři významná
gymnázia
dlouhou vzdělávací tradicí:
Gymnázium J. K. Tyla
Gymnázium Boženy Němcové
Biskupské gymnázium
(dříve
Bohuslava Balbína
) s
historickou návazností na dávné zdejší jezuitské školy. Čtvrtým gymnáziem je
První soukromé jazykové gymnázium
. Dále je ve městě okolo deseti odborných škol, mezi něž patří
Obchodní akademie
Střední průmyslová škola
, Střední odborná škola veterinární či soukromá
Střední škola aplikované kybernetiky
Kultura a zábava
editovat
editovat zdroj
Klicperovo divadlo
centru města, 2025
Loutkové
divadlo Drak
centru města, 2007
Historická budova
Muzea východních Čech
Hradci Králové, 2025
umění nabízí metropole několik divadel (
Klicperovo divadlo
Adalbertinum
, loutkové
Divadlo Drak
), kin (
Centrál
letní kino Širák
, multikino
Cinestar
),
filharmonii
Galerii moderního umění
Muzeum východních Čech
PETROF Museum
či Zahrádkářské muzeum. Navštívit lze i
vědeckou knihovnu
městskou knihovnu
, expozici vodárenství
VODOVODOV
nebo místní
hvězdárnu a planetárium
Festivaly
editovat
editovat zdroj
Mezinárodní divadelní festival Regiony
– vyvrcholení divadelní sezony
Čekání na Václava
– „festival velkých malých divadel“
Jazz goes to town
– nejprestižnější z
tuzemských i
evropských jazzových festivalů
Hudební fórum
– festival moderní vážné hudby
Majáles
– studentský festival
Rock for People
– jeden z
největších hudebních festivalů v
ČR
Truckfest
– největší mezinárodní setkání autodopravců se spanilou projížďkou městem
Gastro Hradec
– mistrovství republiky kuchařů a cukrářů i
přehlídka kuchařského a cukrářského umění,
Febiofest
– filmový festival, v
Hradci se v
Cinestaru konají jeho Ozvěny
Entrée k tanci
– festival taneční a pohybové tvorby
Setkání s folklórem
– festival pořádaný domácím folklórním souborem Kvítek
Hradecká Odette
– festival tance a mezinárodní taneční soutěž
Slavnosti
editovat
editovat zdroj
Slavnosti bitvy u Hradce Králové 1866
Slavnosti královny Elišky
Oblast sociálně-zdravotní
editovat
editovat zdroj
Hradec Králové se řadí dlouhodobě mezi města s
vynikající kvalitou života a vynikající sociální situací (viz např. ocenění MPSV ČR
Obec přátelská rodině
2018, 2012, 2009, 2008, úspěch v
soutěži Mastercard Česká karta rozvoje 2011, 2010 nebo Cena sociálních služeb Královéhradeckého kraje 2011). V
Hradci Králové působí
Fakultní nemocnice Hradec Králové
– jedno z
největších zdravotnických zařízení nejen ve
východních Čechách
, ale i
celé České republice. Pilíře sociální oblasti v
Hradci Králové tvoří krajská příspěvková organizace Domov u
Biřičky (zajišťující služby domova pro seniory a domova se zvláštním režimem) a bohatá síť privátních poskytovatelů sociálně-zdravotních služeb. Potřebnost a dostupnost sociálních a souvisejících služeb je dána oficiálním rozvojovým dokumentem, který vzniká na principu komunitního plánování. Statutární město Hradec Králové zřizuje příspěvkovou organizaci Dětský denní rehabilitační stacionář zabývající se komplexní poradenskou činností a rehabilitační péčí o
děti s
poruchami hybnosti a opožděným psychomotorickým vývojem. Mezi organizační složky odboru sociálních věcí a zdravotnictví patří městské jesle. Významná pozornost je věnována prevenci kriminality.
Sport
editovat
editovat zdroj
Sportoviště
editovat
editovat zdroj
Malšovická aréna
– domovské hřiště klubu
FC Hradec Králové
ČPP Aréna
a druhá ledová plocha – stadion klubu
Mountfield HK
Městské lázně – Aquacentrum Hradec Králové
– propojené budovy plaveckého a zábavního bazénu
Víceúčelová sportovní hala Třebeš – sportovní středisko
Koupaliště Flošna
– venkovní bazény s
službami uvnitř
Armádní sportovní střelnice v
Malšovicích – jedna z
nemnoha vrcholných střelnic pro brokové disciplíny v
ČR
CzechRing
– Autodrom Hradec Králové
Sportovní kluby
editovat
editovat zdroj
DFC Slavia Hradec Králové
– ženský fotbalový klub
DTJ Hradec Králové
– oddíl stolního tenisu
Florbal Hradec Králové
– florbalový klub
FBC Sion Hradečtí lvi
– florbalový klub
FC Hradec Králové
– fotbalový klub
FC Olympia Hradec Králové
– fotbalový klub
HBC Autosklo H.A.K. HK
– hokejbalový klub
HK Hradec Králové
– házenkářský
Hradec Králové Dragons
– klub amerického fotbalu
HSK cycling team
– cyklistický klub
Mountfield HK
– hokejový klub
OK99
– klub orientačního běhu
PK Hradec Králové
– plavecký klub
RLC Slavia Hradec Králové
– klub rugby league
ŠK ORTEX-RETA Hradec Králové
– šachový klub
Slavia Hradec Králové
– volejbal
Slavia Hradec Králové
– pozemní hokejový klub
Slavia Hradec Králové
– vodní pólo
SK Karate Spartak Hradec Králové
– karate
Sokol PP Hradec Králové 2
– basketbalový klub mužů
SSK Třebeš
– sportovní střelecký klub Třebeš
TJ Lokomotiva Hradec Králové – fotbalový klub
TJ Slavia Hradec Králové
– oddíl volejbalu chlapců a mužů
TJ Sokol Hradec Králové
– kanoistický oddíl
TJ Sokol VČP Hradec Králové
– basketbal
TK TŠ KROK Hradec Králové
– taneční klub
Sokol Hradec Králové – atletický klub Sokol na
Eliščině nábřeží
Pamětihodnosti
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Seznam kulturních památek v Hradci Králové
Masarykovo náměstí
, 2007
Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení
Salon republiky
. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří
Janu Kotěrovi
, autorovi secesní
budovy Muzea východních Čech
. Po
první světové válce
se pak stává vůdčím architektem města
Josef Gočár
, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na
Ulrichově náměstí
(dnes Krajské ředitelství Policie ČR), úprava
Masarykova náměstí
pomníkem prezidenta, komplex škol na
Tylově nábřeží
(dnešní
Gymnázium J. K. Tyla
a přilehlá bývalá základní škola), areál budov
Sboru kněze Ambrože
Církve československé husitské
budova Magistrátu
na
třídě ČSA
Osobnosti
editovat
editovat zdroj
Gymnázium J. K. Tyla
Související informace naleznete také v článku
Seznam osobností Hradce Králové
nejvýznamnějším starostům města patřil
František Ulrich
, jehož zásluhou byl Hradec Králové ve třicátých letech 20. století nazýván „salonem republiky“. O
toto označení se zasloužili i
architekti
Jan Kotěra
Josef Gočár
Mezi další osobnosti spojené s
historií města patří:
Bohuslav Balbín
Václav Kliment Klicpera
Josef Chmela
Jaroslav Durych
, český sochař
Vladimír Preclík
František Cyril Kampelík
Václav František Červený
, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje či zakladatel továrny na piana
Antonín Petrof
a řada dalších.
Na královéhradeckém (dnes
Tylově
) gymnáziu studovali například
Václav Hanka
Josef Jaroslav Langer
Josef Kajetán Tyl
Karel Jaromír Erben
František Škroup
Alois Jirásek
a na počátku 20. století i
Karel Čapek
nebo
Emil Vachek
Rodáci
editovat
editovat zdroj
Dagmar Andrtová-Voňková
(* 1948), česká kytaristka, skladatelka a zpěvačka
Pavel Aquilinas
(před 1520–1569), teolog, spoluautor
Moravské konfese
Bohuslav Balbín
(1621–1688), literát, historik, zeměpisec a pedagog
Bohumil Bauše
(1845–1924), středoškolský učitel, přírodovědec, spisovatel, překladatel, propagátor a popularizátor přírodních věd
Josef Bek
(1918–1995), herec
Adolf Vladimír Bičiště
(1889–1966), právník, plukovník československé armády, účastník prvního a druhého československého odboje
Karel Bubeníček
(1923–2007), architekt, představitel
brutalismu
Adolf Černý
(1864–1952), český básník, diplomat, etnograf, filolog, publicista, překladatel a univerzitní lektor
Jan Dolanský
(* 1978), český herec
Dominik Duka
(1943–2025), dominikán, 24. biskup královéhradecký, 36. arcibiskup pražský a primas český
Jaroslav Durych
(1886–1962), český vojenský lékař a katolický prozaik, básník, dramatik a publicista
Silvie Dymáková
(* 1982), režisérka, kameramanka, scenáristka
Viktor Fischl
(1912–2006), český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista
Martin Frýdek
(* 1969), bývalý fotbalista, český a čs. reprezentant
Emil Hájek
(1886–1974), česko-srbský pianista a hudební pedagog
Karel Hála
(1933–2008), přední český swingový zpěvák
Johanna Alexandra Georgine Amalie Gräfin von Harrach zu Rohrau und Thannhausen , česky zkr. Johana Alexandra z Harrachu (* 1944), šlechtična z rodu Harrachů, dcera
Jana Harracha
Leoš Heger
(* 1948), lékař, pedagog a politik; bývalý ministr zdravotnictví
Zbyněk Hejda
(1930–2013), český básník a překladatel
Jiří Horák
(1924–2003), politolog, pedagog, exilový politik, bývalý předseda
ČSSD
Martin Hosták
(* 1967), bývalý hokejový reprezentant, televizní komentátor
Jan Hrdina
(* 1976), lední hokejista
Václav Jiráček
(1920–1966), český dirigent a hudební skladatel
Oldřich Jirsák
(*1947), vynálezce
nanospideru
Pavel Kikinčuk
(* 1959), herec
Patrik Kincl
(* 1989), profesionální bojovník smíšených bojových umění
Maria František Jan Emanuel Silvestr Alfons Kinský
(* 1947), potomek kostelecké větve
šlechtického rodu
Kinských z Vchynic a Tetova
Maria Paula Anna Ignazia hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (1939–2015), členka šlechtického rodu Kinských, dcera
Bedřicha Karla hraběte Kinského z Vchynic a Tetova
Ljuba Krbová
(* 1958), herečka
Bedřich Kubala
(1916–2000), český herec, dramatik, scenárista, televizní a filmový dramaturg
Marek Kulič
(* 1975), fotbalista, bývalý reprezentant
Karel Loevenstein
(1885–1938), průmyslník a generální ředitel
Škodových závodů
Cyprián Karásek Lvovický
(1514–1574), astronom, matematik a astrolog
Rudolf Medek
(1890–1940), český spisovatel, legionář a vlastenec
Zet Molas
(1896–1956), česká režisérka, vlastním jménem Zdenka Holubová, provdaná Smolová
Zuzana Navarová
(1959–2004), zpěvačka, skladatelka a textařka
Karel Piták
(* 1980), český fotbalista
Jaroslav Plesl
(* 1974), herec
Vladimír Preclík
(1929–2008), český sochař, zakladatel a první děkan Fakulty prům. designu VUT v
Brně
Jindřich Rajchl
(* 1976), advokát, politik, aktivista
Karel Rokytanský
, německy
Carl Freiherr von Rokitansky
(1804–1878), rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu
Kateřina Siniaková
(* 1996), česká tenistka
Ota Sklenčka
(1919–1993), herec
Martin Sládek
(* 1988), několikanásobný mistr světa a Evropy ve footbagu
Miroslav Sládek
(* 1950), politik
Tereza Smitková
(* 1994), česká tenistka
Vladimír Socha
(* 1982), publicista, pedagog, popularizátor
paleontologie
Jaroslav Svěcený
(* 1960), houslový virtuóz
Oldřich Svoboda
(* 1967), bývalý hokejista a reprezentant
Karel Sudimír Šnajdr
(1766–1835), právník, obrozenecký básník píšící česky a německy, autor balady Jan za chrta dán, přítel
Václava Klimenta Klicpery
Petr Štěpánek
(* 1958), český hudebník, spisovatel a politik
František Štolba
(1839–1910), profesor chemické technologie a enzymologie na pražské technice a rektor ČVUT
Josef Štolba
(1846–1930), český dramatik, vychovatel, právník a spisovatel
Jiřina Švorcová
(1928–2011), česká divadelní a filmová herečka a komunistická politička
Tomáš Tuček
(* 1987), několikanásobný mistr světa a Evropy ve footbagu
Lenka Termerová
(* 1947), herečka
Václav Vladivoj Tomek
(1818–1905), historik, archivář, politik a pedagog
František Ulrich
(1859–1939), advokát, poslanec, autor básní a prózy, dlouholetý starosta města
Petr Ulrych
(* 1944), český zpěvák, hudební skladatel a textař, bratr zpěvačky
Hany Ulrychové
Emil Vachek
(1889–1964), český prozaik, dramatik a novinář, společně s
Eduardem Fikerem zakladatel české detektivky, tvůrce prvního ryze českého detektiva Klubíčka
Otakar Vávra
(1911–2011), český filmový režisér, scenárista a pedagog
Oldřich Vlasák
(1955–2024), politik, bývalý primátor Hradce, bývalý europoslanec
Lucie Výborná
(* 1969), televizní a rozhlasová moderátorka
Stanislav Vydra
(1741–1804), katolický kněz, český vysokoškolský profesor, matematik a národní buditel
Josef Liboslav Ziegler
(1782–1846), český kněz, pedagog, básník, překladatel a vlastenecký spisovatel
Martin Zounar
(* 1967), moderátor a herec
Partnerská města
editovat
editovat zdroj
Partnerskými městy jsou:
31
Alessandria
, Itálie
Arnhem
, Nizozemsko
Banská Bystrica
, Slovensko
Černihiv
, Ukrajina
Gießen
, Německo
Kaštela
, Chorvatsko
Mety
, Francie
Valbřich
, Polsko
Vratislav
, Polsko
Spolupracující města
editovat
editovat zdroj
Hradec Králové dále spolupracuje s
městy:
32
Montana
, Bulharsko
Székesfehérvár
, Maďarsko
Odkazy
editovat
editovat zdroj
Reference
editovat
editovat zdroj
Český statistický úřad
Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025
Praha
Český statistický úřad
. 16.
května 2025.
Dostupné online
. [cit. 2025-05-18].
Český statistický úřad
Malý lexikon obcí České republiky – 2017
Český statistický úřad
. 15.
prosince 2017.
Dostupné online
. [cit. 2018-08-28].
Pošty a PSČ Hradec Králové
[online]. Pošty.cz [cit. 2020-06-25].
Dostupné online
Český statistický úřad
Statistický lexikon obcí - 2024
Český statistický úřad
. 29.
listopadu 2024.
Dostupné online
Rozpočet města
[online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2015-01-07 [cit. 2015-11-07].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2015-12-08.
10
LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf.
Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje
. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1982. 376
s. S.
115.
PROFOUS, Antonín, Jan SVOBODA, Vladimír ŠMILAUER a Státní nakladatelství učebnic.
Místní jména v
Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny
. Praha: Česká akademie věd a umění, 1954. sv. 1, s. 738. Dostupné také z:
: 235e6462-5a7c-4763-aa4a-f444976ea656 (pro členy) nebo z
, 21. července 2025.
Viz mapy na
, 21. července 2025.
Königingrätz
, ale
Neu-Königgrätz
. In: PALACKÝ, František.
Popis králowstwí českého čili podrobná poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s
udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII
. Praha: Knihkupectví J. G. Kalve, 1848, s. (134). Dostupné také z:
, 21. července 2025.
ZAP, Karel.
Kratičký zeměpis Čech, Moravy a Slezska
. V
Praze: Tisk a náklad Jarosl. Pospíšila, 1863, s. 20. Dostupné také z:
: a5966240-7c7a-11e7-94b3-005056825209, 21. července 2025.
ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita.
Romaňi čhib
. 1.. vyd. Pardubice: Fortuna, 2001. 272
s.
ISBN
80-7168-684-0
. S.
194.
Základní informace o městě
[online]. Hradec Králové [cit. 2021-12-18].
Dostupné online
E. Poche (red.),
Umělecké památky Čech I.
, str. 460.
World Weather Information Service – Hradec Králové
[online]. United Nations [cit. 2011-11-17].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Hradec Králové 1949–2005
[online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2014-05-02.
OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.
Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze
PDF
online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2021-05-12]. S.
28–30.
Dostupné online
Malý lexikon obcí České republiky 2013
[online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].
Dostupné online
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598
s. S.
117.
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613
s. S.
83.
KÁRNÍK, Zdeněk.
České země v éře První republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938)
. Praha: Libri, 2003.
ISBN
80-7277-119-1
. S.
120.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011
[online]. Praha:
Český statistický úřad
, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25].
Dostupné online
Výsledky sčítání 2021 – otevřená data
[online]. [cit. 2024-07-25].
Dostupné online
Vyhláška ministra vnitra č. 25/1943 Sb. , o
změnách úředních názvů obcí a jejich částí, povolených v
roce 1942.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 2. díl
. Praha: Český statistický úřad, 2006.
Dostupné online
ISBN
80-250-1311-1
Komise místní samosprávy
[online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2015-10-06 [cit. 2015-11-07].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2017-02-23.
O soutěžním rozáriu | Rosa klub ČR.
www.rosaklub.cz
[online]. [cit. 2025-07-31].
Dostupné online
PODEŠVA, Pavel. Začínal s jednou linkou a dvěma autobusy. Teď hradecký dopravní podnik slaví 90. narozeniny jako nejzelenější dopravce v republice - Seznam Zprávy.
www.seznamzpravy.cz
[online]. 2018-10-05 [cit. 2025-11-23].
Dostupné online
Zastávkové jízdní řády | Dopravní podnik města Hradce Králové.
www.dpmhk.cz
[online]. [cit. 2020-04-27].
Dostupné online
Nový E-SHOP | Dopravní podnik města Hradce Králové.
www.dpmhk.cz
[online]. [cit. 2025-11-23].
Dostupné online
Změna tarifů jízdného MHD ve městě Hradec Králové a v dopravně připojených obcích | Dopravní podnik města Hradce Králové.
www.dpmhk.cz
[online]. [cit. 2025-11-23].
Dostupné online
Partnerská města
[online]. [cit. 2022-04-15].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2023-01-09.
Spolupracující města
[online]. [cit. 2022-04-15].
Dostupné online
Literatura
editovat
editovat zdroj
Kolektiv autorů.
Hradec Králové
. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 860
s.
ISBN
978-80-7422-504-8
TOMEK, Václav Vladivoj
Místopisné paměti města Hradce Králové
. Praha: J. Otto, 1885. 60
s.
Dostupné online
E. Poche (red.),
Umělecké památky Čech I.
, Praha: Academia 1977. Str. 450–462.
RYBIČKA, Antonín
Královéhradecké rodiny erbovní
. Praha:
Královská česká společnost nauk
, 1873.
Dostupné online
Související články
editovat
editovat zdroj
Funerální spolek Hradec Králové
Hradubice
Mosty v Hradci Králové
Koupaliště v Hradci Králové
Seznam obchodních center v Hradci Králové
Seznam ulic a veřejných prostranství v Hradci Králové
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Galerie
Hradec Králové
na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Hradec Králové
na Wikimedia Commons
Průvodce
Hradec Králové
ve Wikicestách
Encyklopedické heslo
Hradec (sídla)
Ottově slovníku naučném
ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo
Hradec Králové
ve Wikislovníku
Oficiální stránky
Hradec Králové
Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RÚIAN)
Hradec Králové
na
Facebooku
Hradec Králové
na
Instagramu
Hradec Králové
na
Hradec Králové (průvodce z
roku 1917)
Archivováno
17. 10. 2007 na
Wayback Machine
Virtuální prohlídka
Hradec Králové – turistické informace
Hradec Králové, město na dlani
– regionální portál pro občany i
turisty
Knihovna města Hradce Králové
– oficiální stránky městské knihovny Hradce Králové
Statutární město Hradec Králové
Části obce
katastrální území
Březhrad
Hradec
Králové
Nový
Hradec
Králové
(k.
ú.
Nový
Hradec
Králové,
Kluky
Kukleny
Malšova
Lhota
Malšovice
(k.
ú.
Malšovice
Hradce
Králové)
Moravské
Předměstí
(k.
ú.
Třebeš)
Piletice
Plácky
Plačice
Plotiště
nad
Labem
Pouchov
Pražské
Předměstí
Roudnička
Rusek
Slatina
(k.
ú.
Slatina
Hradce
Králové)
Slezské
Předměstí
Svinary
Svobodné
Dvory
Třebeš
Věkoše
Sídliště a čtvrti
Sídliště
Labská
kotlina
Sídliště
Labská
kotlina
II
Sídliště
Malšovice
Sídliště
Moravské
Předměstí
Sídliště
Na
Plachtě
Sídliště
Orlická
kotlina
Sídliště
Pouchov
Věkoše
Sídliště
Slezské
Předměstí
Sídliště
Sever
Sídliště
Jih
Historické osady
Bohdanečské
Dvory
Cihelna
Farářství
Klacov
Kobylí
Doly
Kopec
Svatého
Jana
Kydlinov
Lhota
pod
Strání
Temešvár
Náhon
Správčice
Svinárky
Šosteny
Zámostí
Seznam částí města Hradce Králové
Seznam náměstí v Hradci Králové
Města
obce
okresu Hradec Králové
Babice
Barchov
Běleč nad Orlicí
Benátky
Blešno
Boharyně
Černilov
Černožice
Čistěves
Divec
Dobřenice
Dohalice
Dolní Přím
Habřina
Hlušice
Hněvčeves
Holohlavy
Hořiněves
Hradec Králové
Hrádek
Humburky
Hvozdnice
Chlumec nad Cidlinou
Chudeřice
Jeníkovice
Jílovice
Káranice
Klamoš
Kobylice
Kosice
Kosičky
Králíky
Kratonohy
Kunčice
Ledce
Lejšovka
Lhota pod Libčany
Libčany
Libníkovice
Librantice
Libřice
Lišice
Lodín
Lochenice
Lovčice
Lužany
Lužec nad Cidlinou
Máslojedy
Měník
Mlékosrby
Mokrovousy
Myštěves
Mžany
Neděliště
Nechanice
Nepolisy
Nové Město
Nový Bydžov
Obědovice
Ohnišťany
Olešnice
Osice
Osičky
Petrovice
Písek
Prasek
Praskačka
Předměřice nad Labem
Převýšov
Pšánky
Puchlovice
Račice nad Trotinou
Radíkovice
Radostov
Roudnice
Sadová
Sendražice
Skalice
Skřivany
Sloupno
Smidary
Smiřice
Smržov
Sovětice
Stará Voda
Starý Bydžov
Stěžery
Stračov
Střezetice
Světí
Syrovátka
Šaplava
Těchlovice
Třebechovice pod Orebem
Třesovice
Urbanice
Vinary
Vrchovnice
Všestary
Výrava
Vysoká nad Labem
Vysoký Újezd
Zachrašťany
Zdechovice
legenda:
město
městys
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje
(a jejich
sídla
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Praha
Jihočeský kraj
České Budějovice
Plzeňský kraj
Plzeň
Karlovarský kraj
Karlovy Vary
Ústecký kraj
Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Liberec
Královéhradecký kraj
Hradec Králové
Pardubický kraj
Pardubice
Kraj Vysočina
Jihlava
Jihomoravský kraj
Brno
Olomoucký kraj
Olomouc
Moravskoslezský kraj
Ostrava
Zlínský kraj
Zlín
Další úrovně
Správní
SO ORP
SO POÚ
obce
Pouze statistické
regiony soudržnosti
okresy
Statutární
města
Česku
100
000+
Brno
Liberec
Olomouc
Ostrava
Plzeň
Praha
70
000+
České Budějovice
Hradec Králové
Pardubice
Ústí nad Labem
Zlín
50
000+
Frýdek-Místek
Havířov
Jihlava
Kladno
Most
Opava
Teplice
30
000+
Děčín
Chomutov
Jablonec nad Nisou
Karlovy Vary
Karviná
Mladá Boleslav
Prostějov
Přerov
Třinec
Primátoři Hradce Králové
1990
Josef Potoček
• 1990–1998
Martin Dvořák
• 1998
Jan Doskočil
• 1998–2004
Oldřich Vlasák
• 2004–2010
Otakar Divíšek
• 2010–2018
Zdeněk Fink
• 2018–2022
Alexandr Hrabálek
• od 2022
Pavlína Springerová
Autoritní data
Biblio
adb1fae9-c0fb-4c90-bc50-bcfdbaeed9dc
6095c54b-c6e0-4e21-b684-44db155e112a
c65298c1-4245-4fd0-a9cd-9a5b6c000a09
NKC
ge129332
GND
1106410947
LCCN
n81022922
MBAREA
d847170a-501e-4503-8e52-c1302f3bd1d5
NLI
987007552890205171
NSK
000438807
SNK
92057
VIAF
131355332
WorldCat Entities
E39PBJhd4v4tWpRwWvmTfXVHmd
Portály
Hradec Králové
Citováno z „
Kategorie
Hradec Králové
Města v Čechách
Statutární města v Česku
Města v okrese Hradec Králové
Univerzitní města v Česku
Český lev ve znaku
Okresní města v Česku
Obce s rozšířenou působností
Obce s pověřeným obecním úřadem
Obce v okrese Hradec Králové
Městské památkové zóny v Česku
Sídla na Labi
Sídla v Orlické tabuli
Sídla ve Východolabské tabuli
Krajská města v Česku
Městské památkové rezervace v Královéhradeckém kraji
Skryté kategorie:
Monitoring:Obec/statutární město
Monitoring:Reference z Wikidat
Monitoring:Rozloha z Wikidat
Monitoring:Starosta aktuální
Monitoring:Infobox obec
Částečné pahýly
Údržba:Články s dočasně použitou šablonou
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem NSK
Monitoring:Články s identifikátorem SNK
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Portál Hradec Králové/Zapojené články
Hradec Králové
Přidat téma