Čína – Wikipedie

Čína – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
35°50′41″ s. š.
103°27′7″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o
lidové republice.
Další významy jsou uvedeny na stránce
Čína (rozcestník)
Čínská lidová republika
中华人民共和国
Zhōnghuá rénmín gònghéguó
Čung-chua žen-min kung-che-kuo
Vlajka
Znak
Hymna
I-jung-ťün Ťin-sing-čchü (Pochod dobrovolníků)
Geografie
Poloha Číny. Kontrolované území tmavě zeleně, nárokované území světle zeleně.
Hlavní město
Peking
Rozloha
9 596 961
km² (
3/4.
na
světě
z toho 2,8
% vodní plochy
Nejvyšší bod
Mount Everest
(8
849
n.
m.)
Časové pásmo
+8
Poloha
35°50′41″ s. š.
103°27′7″ v. d.
Geodata
OSM
OSM
WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
408
280
000
pozn. 1
2.
na
světě
, 2024
Hustota
zalidnění
147 obyv.
obyv./km² (
83.
na
světě
HDI
0,797 (střední) (
78.
na
světě
, 2023)
Jazyk
standardní čínština
(de facto) (úřední),
mongolština
ujgurština
tibetština
čuangština
a ostatní jazyky
Národnostní
složení
91
Chanové
1,4
Čuangové
0,8
Ujgurové
0,8
Chuejové
0,8
Miaové
0,7
Mandžuové
0,7
Iové
0,7
Tchuťiaové
0,5
Tibeťané
Náboženství
93
bez vyznání
buddhismus
křesťanství
islám
0,2
lidové náboženství
Státní útvar
Státní zřízení
unitární
komunistický stát
Vznik
1. října
1949
(vítězství v
občanské válce nad
Čínskou republikou
Prezident
Si Ťin-pching
Předseda vlády
Li Čchiang
Měna
čínský jüan
, ofic. renminbi (CNY)
HDP
/obyv. (
PPP
28 978
USD
72.
na
světě
, 2025)
Giniho koeficient
35,7 (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO
3166-1
156 CHN
CN
MPZ
PRC
Telefonní
předvolba
+86 pevninská Čína
+852 Hong Kong
+853 Macao
Národní TLD
.cn
.中國
.中国
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Čína
pozn. 2
plným názvem
Čínská lidová republika
ČLR
pozn. 3
je stát ve
východní Asii
druhá nejlidnatější země světa
. Čína je rozlehlá země, která
hraničí se čtrnácti státy
pozn. 4
a jejíž reliéf se stupňovitě snižuje směrem od
Pamíru
Himálaje
na západě k
Tichému oceánu
na východě. Klima je velmi rozmanité, od
tropického
na úplném jihu po
subpolární
na severu a alpínské ve vyšších polohách
Tibetské náhorní plošiny
. Čína se dělí dělí na 33
celků: 22
provincií
pozn. 5
autonomních oblastí
, 4
přímo spravovaná města
a 2
poloautonomní
zvláštní správní oblasti
. Na ploše téměř 9,6
milionu km² žije 1,4
miliardy obyvatel, což z ní činí
třetí až čtvrtou největší zemi podle rozlohy
pozn. 6
Hlavním městem země je
Peking
, zatímco
Šanghaj
je
nejlidnatějším městem z hlediska urbanizovaných oblastí
a největším finančním centrem. Velká většina obyvatel jsou
Chanové
, největšími etnickými menšinami jsou
Čuangové
(1
%),
Ujgurové
(1
%) a
Chuejové
(1
%); úředním jazykem je
čínština
Čína, považovaná za jednu ze šesti
kolébek civilizace
, byla osídlena prvními lidmi v
paleolitu
. Na konci 2.
tisíciletí př.
n.
l. vznikly v povodí
Žluté řeky
první
dynastické státy
. V 8. až 3.
století př.
n.
l. došlo k rozpadu autority
dynastie Čou
, doprovázenému vznikem administrativních a vojenských technik, literatury,
filozofie
a historiografie. V roce 221 př.
n.
l. byla Čína sjednocena pod vládou
císaře
, což znamenalo začátek více než dvou tisíciletí císařských dynastií, včetně dynastií
Čchin
Chan
Tang
Jüan
Ming
Čching
. S vynálezem
střelného prachu
papíru
, založením
Hedvábné stezky
a výstavbou
Velké čínské zdi
čínská kultura vzkvétala a měla velký vliv jak na své sousedy, tak i na vzdálenější země. Na konci 19.
století však Čína začala postupovat části svého území různým evropským mocnostem na základě řady
nerovných smluv
. Po desetiletích úpadku dynastie Čching byla v roce 1911
revolucí svržena
dynastie Čching a monarchie a následující rok byla založena
Čínská republika
Země pod nově vzniklou
Pej-jangskou
vládou byla nestabilní a nakonec se během éry severních militaristů rozpadla. Ta skončila
severním pochodem
vedeným
Kuomintangem
za účelem sjednocení země.
Čínská občanská válka
začala v roce 1927, kdy síly Kuomintangu provedly čistky mezi členy konkurenční
Komunistické strany Číny
(KSČ), kteří poté zahájili sporadické boje proti nacionalistické vládě vedené Kuomintangem. Po invazi
Japonského císařství
v roce 1937 vytvořila KSČ pod vedením
Mao Ce-tunga
a Kuomintangu
druhou sjednocenou frontu
pro boj proti Japoncům.
Druhá čínsko-japonská válka
nakonec skončila vítězstvím Číny, avšak KSČ a Kuomintang obnovily občanskou válku ihned po jejím skončení. V roce 1949 obnovení komunisté získali kontrolu nad většinou země, vyhlásili Čínskou lidovou republiku a donutili nacionalistickou vládu ustoupit na
ostrov Tchaj-wan
. Země byla rozdělena a obě strany se prohlašovaly za
jedinou legitimní vládu Číny
. Po provedení
pozemkových reforem
selhaly další pokusy ČLR o realizaci
komunismu
Velký skok vpřed
byl z velké části zodpovědný za
Velký čínský hladomor
, který skončil smrtí milionů Číňanů, a následná
kulturní revoluce
byla obdobím sociálních nepokojů a pronásledování charakterizovaným
maoistickým
populismem. Po
rozkolu mezi Čínou a Sovětským svazem
vedlo
Šanghajské komuniké
z roku 1972 k normalizaci vztahů se
Spojenými státy americkými
Hospodářské reformy
, které začaly v roce 1978, posunuly zemi od
centrálně plánovaného hospodářství
tržnímu hospodářství
, což podnítilo významný hospodářský růst. Hnutí za větší demokracii a liberalizaci se zastavilo po
protestech a masakru na náměstí Nebeského klidu
v roce 1989.
Čína je
unitární
komunistický stát
vedený KSČ, který se sám označuje za
socialistický stát
Čínská ekonomika
tvoří přibližně pětinu světové ekonomiky a je
největší na světě podle hrubého domácího produktu (HDP) přepočteného na paritu kupní síly
druhá největší podle nominálního HDP
. Země patří mezi nejrychleji rostoucí velké ekonomiky a je největším výrobcem a vývozcem na světě, stejně jako druhým největším dovozcem. V
indexu lidského rozvoje
zaujímá 78. místo. Čína je
jadernou velmocí
s největší
stálou armádou
na světě, co se týče počtu vojáků, a druhým největším rozpočtem na obranu. Je široce popisována jako buď
potenciální supervelmoc
, nebo zavedená
supervelmoc
díky svému globálnímu vlivu v oblasti
geopolitiky
, technologie, výroby, ekonomiky a kultury.
10
11
Čína je známá jako země s
obrovskou biodiverzitou
, svou kulturou: například
kuchyní
a jako země, která má 59 památek zapsaných na seznamu
světového dědictví
, což je druhý nejvyšší počet ze všech zemí. Je jedním z
pěti stálých členů
Rady bezpečnosti OSN
; zástupce Číny v OSN se v roce 1971 změnil z
Čínské republiky (Tchaj-wan)
na Čínskou lidovou republiku. Je zakládajícím členem několika multilaterálních a regionálních organizací, jako jsou
Asijská infrastrukturní investiční banka
Nová rozvojová banka
Regionální ekonomické partnerství
. Je členem
BRICS
G20
Asijsko-pacifického hospodářského společenství
Šanghajské organizace pro spolupráci
Východoasijského summitu
Dějiny
Podrobnější informace naleznete v článku
Dějiny Číny
Prehistorie
Původní osídlení Číny náleží mezi nejstarší na světě.
Archeologické
nálezy
Sinanthropua Pekinensis
dokazují osídlení již před půl miliónem let.
12
Vlády dynastií
Velká čínská zeď
chránila Čínu před nájezdy nomádů ze severu
Kchaj-feng
, hlavní město
dynastie Sung
, na obrazu z 12.
století od
Čang Ce-tuana
Pagoda Ling-siao z 11. století
Císařský palác v
Zakázaném městě
z období vlády dynastie Ming
Dynastie
Sia
je považována za první čínskou vládnoucí
dynastii
12
Šang
je první historicky doložená čínská dynastie. Vládla v 17. až 16. století před naším letopočtem. Byly již používány písmo a kalendář.
13
Dynastie Čou
vládnoucí v 11. až 8. století před naším letopočtem již ovládala a spravovala rozsáhlé území od řeky
Jang-c’-ťiang
až po
Velkou čínskou zeď
13
Čouské období se dělí na Západní a Východní Čou. V
období Východního Čou se vládnoucí král přesunul na místo moderního
Si-anu
. Postupně moc čouského krále zeslábla. V
8.
až 5.
století př. n. l. následovalo
období Jar a podzimů
, kdy si vládci údělných států rozdělili zemi mezi sebou. Poté se v
období válčících států
utkalo několik silných států v
boji o vládu nad Čínou. V
něm zvítězila
dynastie Čchin
, ovládající region kolem původní čouské metropole.
Vláda
dynastie Čchin
přinesla sjednocení území pod silně
centralizovanou
vládu. V
tomto období, 220 let před naším letopočtem, byla vystavěna
Velká čínská zeď
, postaven
zavodňovací systém
, proběhla reforma písma a byly sjednoceny míry a váhy.
12
Ze zmatků následujících po pádu říše Čchin se zrodila
říše Chan
, když
Liou Pang
, jeden z vůdců protičchingských povstalců, opětovně sjednotil Čínu a roku
202 př. n. l.
se prohlásil císařem.
Dynastie Chan
je považována za jednu z nejmocnějších dynastií v celé čínské historii. V tomto období, 220 až 206 před naším letopočtem, došlo k rozvoji obchodu a kultury.
12
Technické znalosti zahrnovaly používání
papíru
porcelánu
. Dynastie Chan navázala na předchozí vojenskou expanzi dynastie Čchin. Došlo k prvním kontaktům se
Západem
, s
Římany
13
V průběhu 1. století našeho letopočtu se z
Indie
do Číny rozšířil
buddhismus
13
období tří říší
(220-265) se Čína nejprve rozpadla na tři státy a později se roztříštěnost ještě zvýšila.
12
Tradičně je toto období vymezeno rokem 220 n. l., kdy oficiálně vznikl stát
Wej
, a rokem 280, kdy
říše Ťin
dobyla stát
Wu
Za
dynastie Suej
, na přelomu 6. a 7. století, došlo k opětovnému sjednocení země. Za následující
dynastie Tchang
, 618 až 907, nastal „
zlatý věk
“ v
oblasti umění a literatury.
13
Čína se v tomto období stala nejvýznamnějším státem v Asii. Byl vynalezen
knihtisk
. Politicky Čína navázala kontakty s
Japonskem
a zeměmi
jižní
západní Asie
12
V letech 907 až 960, v tzv. období
Pěti dynastií a deseti říší
, došlo k dalším válkám a fragmentaci ovládaných území. Následující vláda
dynastie Sung
(960-1279) byla naopak obdobím velkých hospodářských a kulturních úspěchů. Došlo k
rozvoji
manufaktur
, směny a obchodu, významnému rozvoji
peněžního hospodářství
, věd i
farmakologie
12
13
Vládu dynastie Sung ukončily v poslední čtvrtině 13. století nájezdy
Mongolů
. Mongolové ovládli celou Čínu a jejich říše sahala přes celou Asii až do
Evropy
. Prvním z vládců mongolské
dynastie Jüan
byl
chán
Kublaj
(známé jsou jeho kontakty s
benátským
cestovatelem
Markem Polem
).
12
13
Povstání tchaj-pchingů
v letech 1850 až 1864 si vyžádalo přes 20 milionů obětí
Krutovláda Mongolů vyvolávala v Číně povstání a za
dynastie Ming
(1368-1644) byli Mongolové vyhnáni. Hlavním městem dynastie Ming se stal
Peking
. V tomto období došlo k rozvoji námořního obchodu a stavby lodí. Cestovatel
Čeng Che
díky tomu prozkoumal
jihovýchodní Asii
Indii
Arabský poloostrov
východní Afriku
14
Zkvalitnilo se též zpracování
železa
a došlo k rozvoji
uměleckých řemesel
12
16. století
začali do Číny pronikat
portugalští
obchodníci a
misionáři
, ale jejich vliv byl později výrazně omezen na oblast města a
přístavu
Macao
13
Vlastní Čína
(žlutě) a expanze
mandžuské
dynastie
Čching
do roku 1800
Poslední dynastií v Číně byla
mandžuská
dynastie Čching
. Vládla v letech 1644 až 1911. První císaři této dynastie obnovili moc a hranice říše jako bývaly za
dynastie Tchang
12
Čínská říše zahrnovala
Mandžusko
Mongolsko
Tchaj-wan
Tibet
13
Císaři dynastie Čhing podporovali vědu a umění. Dlouhé období míru, kdy stoupla životní úroveň obyvatel císařství, bylo zakončeno tzv.
Opiovou válkou
(1839-1842) s
Angličany
. Po porážce musela Čína postoupit
Spojenému království Velké Británie a Irska
město
Hongkong
, které se stalo britskou korunní kolonií. Následovaly další dvě opiové války a
pokles životní úrovně obyvatel. Na konci
19. století
se Čína dostala do vojenského konfliktu s
Japonskem
. Po několika protimandžuských povstáních byla v
roce 1911 dynastie Čching nucena
abdikovat
a 29.
prosince 1911 byla vyhlášena
Čínská republika
12
Čínská republika
Podrobnější informace naleznete v článku
Čínská republika (1912–1949)
Čínsko-japonská válka
Okupační vojska
Japonského císařství
vstupují v srpnu 1937 do
Pekingu
V roce 1931 po tzv.
Mukdenského Incidentu
obsadila japonská armáda
Mandžusko
a vytvořila zde loutkový stát
Mandžukuo
, který se stal odrazovým můstkem k japonské invazi do ostatní Číny.
Incident na mostě Marca Pola
, který byl uměle vyvolán Japonci, se stal záminkou k rozpoutání 8 let trvající
druhé čínsko-japonské války
(1937–1945), která je někdy považována za součást
2. světové války
Japonská císařská armáda
se při svém tažení do Číny dopouštěla mnoha
válečných zločinů
. Nejvíce vešel ve známost
Nankingský masakr
v roce 1937, při kterém japonští vojáci zmasakrovali na 300
000 civilistů a válečných zajatců.
15
Zvláštní japonská
jednotka 731
, která byla umístěna v Mandžusku, prováděla pokusy na lidech. Japonci na obyvatelstvu testovali
biologické zbraně
, například antrax nebo dýmějový mor, kterými se nakazily statisíce Číňanů.
16
Celkově si druhá čínsko-japonská válka vyžádala přes 11 milionů obětí.
17
Čínská občanská válka
Po
druhé světové válce
Číně znovu propukla
občanská válka
mezi
Komunistickou stranou Číny
18
Kungčchantang
) a tehdy ještě vládnoucími
nacionalisty
Kuomintang
). Válka skončila roku 1949 vítězstvím komunistů. Ti pod vedením
Mao Ce-tunga
převzali kontrolu nad celou pevninskou Čínou včetně ostrova
Chaj-nan
. Příslušníci Kuomintangu byli donuceni se stáhnout na ostrov
Tchaj-wan
a několik menších přilehlých ostrovů, což je území dnešní
Čínské republiky
. 1.
října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na
pekingském
náměstí Nebeského klidu
slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku.
Čínská lidová republika
Podrobnější informace naleznete v článku
Dějiny Čínské lidové republiky
Vláda Mao Ce-tunga
Období vlády během života
Mao Ce-tunga
(1949–1976) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním
komunistické
ideologie.
18
Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s
vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v
roce 1949 ČLR také formálně anektovala
Východní Turkestán
(dnešní
autonomní oblast Sin-ťiang
) a v
roce 1950 i
Tibet
(oficiálně až roku 1951, dnešní
Tibetská autonomní oblast
), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku 1912. Komunistická Čína se také zapojila do
korejské války
(1950–1953) na straně
Severní Koreje
. V
roce 1956 byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“
kampaň Sta květů
, v
jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v
kritiku vládního režimu, následovala
kampaň proti pravičákům
(1957), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k
smrti nebo k
převýchově.
pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv.
Velký skok vpřed
(1958–1960), jenž ale skončil katastrofou – na
hladomor
zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z
čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen
Liou Šao-čchi
. V
důsledku ideologické roztržky se
Sovětským svazem
od roku 1960 byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku 1964 byla provedena úspěšná
jaderná
zkouška a ČLR se tak zařadila mezi
jaderné mocnosti
Kulturní revoluce
Podrobnější informace naleznete v článku
Kulturní revoluce
Mao Ce-tung
upevnil svou moc mezi rolníky přes pozemkovou reformu a také díky popravám mezi 1 a 2 miliony zemědělských hospodářů.
19
Čínská populace se z 550 milionů téměř zdvojnásobila na více než 900 milionů. Ovšem Mao Ce-tungův rozsáhlý projekt ekonomické a sociální reformy, tzv.
Velký skok vpřed
mezi lety 1958 a 1961, měl za následek okolo 45 milionů úmrtí, většinou následkem
velkého čínského hladomoru
20
roce 1966 Mao Ce-tung inicioval
Velkou proletářskou kulturní revoluci
, jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit
kapitalismus
uvnitř strany. Hlavním Maovým důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku 1959 postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti
čtyřem přežitkům
starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům
. Hnací silou Maovy revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv.
rudé gardy
. Hlavními oběťmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a
Teng Siao-pching
zdroj?
, zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V
důsledku došlo k
obrovským škodám na
kulturním
dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v
chaosu. Kampaň trvala do roku 1969, ale její výsledky přetrvaly do Maovy smrti v roce 1976 a dále.
Mao Ce-tung a americký prezident
Richard Nixon
v roce 1972 během americko-čínského sblížení, kdy byly obě země v konfliktu se SSSR
V květnu 1984, po 31 měsících intenzivního vyšetřování, ověřování a přehodnocování
Ústředním výborem
, jsou počty vztahující se k Velké kulturní revoluci tyto: 4,2 milionu lidí bylo zatčeno a vyšetřováno, 1,7 milionu lidí zemřelo nepřirozenou smrtí, 135 000 lidí bylo označeno za kontrarevolucionáře a popraveno, 237 000 lidí bylo zabito, 7,03 milionu lidí bylo zraněno nebo zmrzačeno při ozbrojených útocích a 71 200 rodin bylo rozbito. Statistiky sestavené ze zdrojů na úrovni krajů uvádějí, že v průběhu revoluce zemřelo 7,73 milionu lidí nepřirozenou smrtí.
21
Celkově se odhaduje, že Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí prostřednictvím hladu, nucených prací a poprav. Na počátku 50. let byl prakticky v každé čínské vesnici určen pro veřejnou popravu alespoň jeden statkář, ale obvykle několik, což si vyžádalo odhadem 2 až 5 milionů obětí.
22
Liberalizace ekonomiky
Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V
následném boji o moc neuspěla tzv.
banda čtyř
, jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z
uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k
vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované
Teng Siao-pchingem
, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s
tím došlo k
oteplování vztahů se
Západem
následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nimž se hlavně v
ekonomické
oblasti země postupně přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům. Byla ale naopak zavedena
politika jednoho dítěte
, která ve výsledku přinesla mnohé negativní vlivy, včetně nepoměru mezi pohlavími, stárnutí populace a úbytku pracovní síly.
Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men
Roku 1989 došlo po narůstající nespokojenosti k
protestům studentů
proti vládě KS Číny na
náměstí Nebeského klidu
metropoli
Pekingu
, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K
demokratizaci a zavedení
pluralitního systému
nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v
hospodářských reformách.
90. léta a nové tisíciletí
Obří portrét
Mao Ce-tunga
na bráně Nebeského klidu v Pekingu
1. července 1997 byl k
Čínské lidové republice připojen
Hongkong
, dříve pod správou
Velké Británie
, pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; 20. prosince 1999 bylo pod stejnými podmínkami připojeno
Macao
, dříve pod správou
Portugalska
Ve výdajích na
ozbrojené síly
se dostala Čína na druhé místo, hned za Spojené státy, a výrazně začala modernizovat všechny složky armády.
Za administrativy
Chu Ťin-tchaa
, která vládla od roku 2003, začaly být řešeny problémy zejména v sociální oblasti. Vláda vytvořila koncept s názvem
Harmonická společnost
, který slibuje fúzi
socialismu
demokracie
, podporu střední třídy, vládu práva, a zároveň zahrnuje prvky nového
konfuciánství
. Tato administrativa byla vůbec první v historii ČLR, která začala otevřeně podporovat náboženství, a to zejména
buddhismus
taoismus
, které vidí jako tradiční součást čínské kultury. Někteří zahraniční pozorovatelé ovšem označují aktivitu čínské vlády za další pokus o namalování falešného obrazu
23
, neboť v zemi neustále probíhají masové represe, cenzura informací a zabíjení jako v předchozích obdobích. Pokračují také restrikce proti určitým náboženským skupinám proti nimž trvá takzvaný „boj proti zlým kultům“, který Strana vyhlásila v roce 1999, zasažena jsou veškerá náboženství, která se nepodřizují Straně, tedy
křesťané
loajální papeži,
buddhisté
loajální dalajlámovi,
Fa-lun-kung
loajální k zakladateli Li Chung-č'ovi a podobně, zůstává také sporná otázka
Tibetu
V roce 2008 byly v Tibetu krvavě potlačeny údajné protičínské demonstrace, různé zdroje poukazovaly na angažování čínské vlády ve vyprovokování a řízení nepokojů.
24
Exilový tibetský duchovní vůdce
dalajláma
řekl, že vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií.
24
Režimem propagovaná „harmonická společnost“ a vláda práva je vzhledem k skutečným událostem v Číně chápána rovněž jako pouhý politický manévr na okrášlení obrazu země. Čínský právník
Kao Č'-šeng
25
je stále nezvěstný, prodělal mučení čínskou tajnou policií, o kterém napsal do Sněmovny reprezentantů
USA
svoji výpověď.
26
Právníci, kteří hájí vládou pronásledované duchovní z řad hnutí
Fa-lun-kung
, jsou sami pronásledováni.
27
Nepopiratelný velký ekonomický růst Číny za posledních několik desetiletí je podle znalců vykoupen devastací životního prostředí
28
a pošlapáváním lidských práv
29
. Skutečná
demokracie
a vláda práva, ani
svoboda projevu
svoboda víry
a šíření informací není v Číně fakticky povolována
30
a ani umožněna, přesto že je v čínských zákonech ustavena.
Státní symboly
Vlajka
Podrobnější informace naleznete v článku
Vlajka Čínské lidové republiky
Čínská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3, v jeho horním rohu je velká žlutá pěticípá hvězda, kterou obklopují čtyři menší žluté hvězdy, pootočené vždy tak, aby jeden jejich cíp směřoval do středu velké hvězdy.
31
Znak
Podrobnější informace naleznete v článku
Státní znak Čínské lidové republiky
Čínský státní znak zobrazuje na červeném kruhu zlatou bránu do
Zakázaného města
– Tchien-an-men (
Brána Nebeského klidu
) pod pěti zlatými hvězdami přejatými ze státní vlajky. Kruh je ohraničen věncem
pšeničných
rýžových
klasů, v místech, kde se překrývají, je položeno zlaté ozubené kolo a červená opona.
Hymna
Podrobnější informace naleznete v článku
Hymna Čínské lidové republiky
Čínská hymna je píseň
Pochod dobrovolníků
. Slova hymny napsal čínský dramatik a básník Tchien Chan na
pochodovou
hudbu skladatele Nie Er.
Geografie
Související informace naleznete také v článku
Geografie Číny
Rozloha a poloha
Čína je z hlediska rozlohy třetím největším státem světa (po
Rusku
Kanadě
). Její povrch činí – při započtení všech území, které si ČLR nárokuje (včetně Tchaj-wanu a několika sporných příhraničních území) – 9 596 960 kilometrů čtverečních. Odečteme-li Tchaj-wan, je rozloha 9 560 772. Při započtení vnitřních vodních ploch a sporných území pak 9 780 000 kilometrů čtverečních, což je maximální uváděná hodnota.
32
Rozloha Číny v km²
32
započítávané plochy
rozloha
poznámky
veškerá souš + vnitrozemské vodní plochy
780
000
plocha všech jezer a vodních toků
183
000
veškerá souš pod de jure vládou ČLR – tedy včetně Tchaj-wanu i dalších území, jež si ČLR nárokuje (např. v Jihočínském moři, na indicko-čínských hranicích atp.)
596
960
nejčastěji uváděná rozloha
souš bez sporných území
502
000
minimální rozloha, se kterou se lze setkat v literatuře
veškerá sporná území (bez severního Assámu)
94
000
Tchaj-wan
36
188
Hongkong
098
Macao
28
sporné území severního Ladakhu, které Čína okupuje
30
000
další sporná území na hranicích s Indií, Barmou, Kazachstánem i Ruskem
27
000
souš + území pod faktickou kontrolou Číny (všechna nárok. území bez Tchaj-wanu)
560
772
druhá nejčastěji uváděná rozloha
Rozloha Číny a USA v km² dle CIA WORLD FACTBOOK
Čína
33
USA
34
celková
596
960
833
517
souš
326
410
147
593
vodstvo
270
550
685
924
Pěstování rýže v
Kuang-si
Chua-šan
je posvátnou horou
taoismu
Čínská lidová republika se nalézá ve
východní Asii
při západním pobřeží
Tichého oceánu
. Od severu k
jihu se rozkládá od řeky
Chej-lung-ťiang
(Amur) na 53°
s.š. k nejjižnějšímu cípu ostrovů
Nan-ša
(Spratlyho ostrovy) na 18°
s.š. Spojnice měří kolem 5
500
km. Od
Pamíru
na západě (71°
v.d.) po soutok řek
Chej-lung-ťiang
Ussuri
(135°
v.d.) přesahuje spojnice 5
200
km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny, v celém státě se však používá
jednotný čas
UTC+8
). Tradičním evropským označením pro oblast Číny (i Japonska) je „
dálný východ
“.
ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22
800
km a (spolu s
mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou
Indie
(délka hranice 3
380
km),
Pákistán
(523
km),
Afghánistán
(76
km),
Tádžikistán
(414
km),
Kyrgyzstán
(858
km),
Kazachstán
(1
533
km),
Rusko
(3
645
km),
Mongolsko
(4
677
km),
Severní Korea
(1
416
km),
Vietnam
(1
281
km),
Laos
(423
km),
Myanmar
(2
185
km),
Bhútán
(470
km) a
Nepál
(1
236
km). Dále moře odděluje Čínu od
Jižní Koreje
Japonska
Čínské republiky
na Tchaj-wanu,
Filipín
Bruneje
Malajsie
Indonésie
ČLR vede spor o pozemní hranici s
Indií.
35
Podobnou rozepři má s
Tádžikistánem
36
Rovněž krátký úsek hranice s
KLDR
není určen. Pohraniční spory s
Ruskem
byly urovnány v
roce 2008.
37
Jihočínská krasová oblast
Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to
Pochajský záliv
, který je považován za čínské kontinentální moře, dále pak
Žluté
Východočínské
Jihočínské moře
, jež jsou okrajovými moři
Tichého oceánu
. V
teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73
milionu
km² se nalézá na 5
400 ostrovů. Největší z
nich o rozloze 36
000
km² je
Tchaj-wan
(ovládán je však
Čínskou republikou
), následovaný ostrovem
Chaj-nan
(34
000
km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví
Tiao-jü
nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov
Čch'-wej
; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou
Japonska
. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví:
Tung-ša
(Východní písky),
Si-ša
(Západní písky),
Čung-ša
(Střední písky)
Nan-ša
(Jižní písky)
; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory.
ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o ostrovy Nan-ša (Spratlyho ostrovy) s
Malajsií
Filipínami
, Čínskou republikou,
Vietnamem
Brunejí
a ve sporu o souostroví
Tiao-jü-tao
(Senkaku) s
Japonskem
a s Čínskou republikou. Dále vede spor o námořní hranici s
Vietnamem v
Tonkinském zálivu
. Ostrovy
Si-ša
(Paracelské ostrovy) jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví
Tung-ša
(Prataské ostrovy) a
Čung-ša
38
Geologie a geomorfologie
Mount Everest
z čínské strany
Téměř celé území Číny leží na
Eurasijské litosférické desce
. Její srážka se sousední
indoaustralskou deskou
způsobila
alpinsko-himálajské vrásnění
, které ovlivnilo podobu zejména západu čínského území. Oblast srážky je dosud
tektonicky
aktivní (
Tibetská náhorní plošina
). Významný
tektonický zlom
– Severovýchodní zlom – probíhá i napříč Čínou, od řeky
Ussuri
až po
Tři soutěsky
. Právě na tomto zlomu došlo k masivnímu zemětřesení roku 1976, které si vyžádalo čtvrt milionu obětí.
32
Největším pohořím Číny (i světa) je
Himálaj
, tvořící jižní hráz Tibetské náhorní plošiny. Zároveň tvoří přírodní hranici Číny s Indií, Nepálem a Bhútánem. Zde se nachází i nejvyšší hora světa,
Mount Everest
(čínsky
Ču-mu-lang-ma feng
tibetsky
Qomolangma
), jež je hraniční horou mezi Nepálem a Čínou (přesněji její
Tibetskou autonomní oblastí
). Její obvykle udávaná výška je 8849 metrů nad mořem, ta se v čase nicméně stále zvyšuje, neboť tlak indoaustralské desky na eurasijskou trvá a celý Himálaj se nadále zvedá. Everest se stal velkým lákadlem extrémní turistiky, tu se však Čína, pro její negativní dopady na životní prostředí, rozhodla regulovat.
39
Sin-ťiangu
, v severovýchodním cípu Číny, se naopak nachází
Turfanská proláklina
, nejníže položené místo v zemi. Dosahuje hloubky až 154 metrů pod hladinou moře a její rozloha činí něco okolo 50 000
km². Je rovněž nejsušším a nejteplejším místem Číny (co do extrémních dosažených teplot). Kousek za ní se přitom zdvihají výběžky
Tchien-šanu
, které ji oddělují od
Džungarské pánve
na severu a
Tarimské pánve
na jihu.
Podnebí
Chaj-nan
, “čínská Havaj“
V severovýchodní Číně bývají studené zimy a horká léta s přiměřeným množstvím srážek.
Šanghaj
leží ve východní oblasti střední Číny, má mírné zimy a vysoké množství srážek. Na jihovýchodě je vlhké subtropické podnebí, na západě je podnebí velmi drsné.
Lhasa
má velmi studené zimy a málo srážek. Přestože Čína leží jižněji (blíže
rovníku
) než Evropa, má v průměru nižší teploty, a to i v nížinných oblastech, což je způsobeno především dvěma bariérami, které zabraňují pronikání teplého vzduchu – na jihovýchodě jsou takovou bariérou Himálaje, na severovýchodě je to tzv. sibiřská anticyklóna (či též sibiřsko-mongolská tlaková výše). Nejvíce počasí v Číně ovlivňují
monzuny
(větry vznikající z rozdílu teplot mezi pevninou a oceánem, který vzniká odrazem slunečního svitu od zemského povrchu zpět do atmosféry a naopak jeho pohlcováním vodní masou oceánu). Monzunové proudění přichází na území Číny povětšinou z východního pobřeží, zvláště od Jihočínského moře, a postupem do vnitrozemí slábne. Bariérou, která monzunové proudění při jeho postupu do vnitrozemí povětšinou zastaví, je pohoří
Cheng-tuan Šan
. Na jihovýchodě Číny, kde se monzunové proudění nejvíce uplatňuje, rozlišují – jako i v jiných podobných oblastech – především dvě roční období: sucha a dešťů. Na severovýchodě mají vliv i zimní monzuny způsobené sibiřskou anticyklónou, posílenou chladným proudem Oja-šijo v
Japonském moři
. Monzuny mohou být doprovázeny i
tajfuny
(jak v Asii říkají tropickým cyklónám), ale jejich vliv je silný jen na čínských ostrovech či na jihovýchodním pobřeží, před vstupem nad čínskou pevninu se tajfuny většinou rozbijí či ztratí sílu.
32
Himálaj, sibiřská anticyklóna a monzunové proudění z jihovýchodu Čínu roztínají na dvě části i co do srážek. Klimatologové tak rozlišují aridní (suchou) a humidní (vlhkou) Čínu. Extrémně málo srážek je ve
srážkovém stínu
Himálají, na jihozápadě. Hranice aridity/humidity ovlivnila i kulturní dějiny, v aridních oblastech se rozvinuly
pastevecké
kočovné
společnosti, zatímco v humidních
zemědělské
, usedlé. Hranice vlhkosti je zároveň i hranicí mezi „studenou“ a „teplou“ Čínou. Tradice za hraniční čáru považuje řeku
Jang-c’-ťiang
. Velmi dlouho v Číně dokonce platilo pravidlo, že na jih od Jang-c’-ťiang se staví budovy bez vytápění a na sever s vytápěním. Nejvyšší průměrnou teplotu má ostrov
Chaj-nan
oddělený od
Lejčouského poloostrova
Chajnanským průlivem
. Chaj-nan je také nazýván „čínská Havaj“ a je velmi vyhledávanou turistickou destinací. S využitím Köppen-Geigerovy klasifikace lze Čínu rozdělit zejména na čtyři klimatické oblasti – jihovýchod má subtropické klima, jihozápad mírné monzunové klima, severovýchod mírné kontinentální a jihovýchod, ovlivněn silně Himálajemi, pak alpinské chladné. Jen úzký pás pobřeží na jihu a zejména tamní ostrovy lze označit za tropické monzunové.
Vodstvo
Jang-c’-ťiang
Jün-nanu
Čína je omývána čtyřmi
okrajovými moři
Tichého oceánu
. Největším a strategicky nejvýznamnějším mořem při čínském pobřeží je
Jihočínské moře
. Ve
Východočínském moři
leží sporný ostrov Tchaj-wan.
Šelfové
Žluté moře
získalo název podle sprašových usazenin ze
Žluté řeky
. Na jeho okraji leží ještě
Pochajské moře
Výsostné vody
ČLR (o něž se nevede spor) mají rozlohu 879 666 kilometrů čtverečních (tedy zhruba pětkrát méně než výsostné vody Japonska). Říční systém lze rozdělit na
úmoří
Tichého oceánu,
Indického oceánu
Severního ledového oceánu
a bezodtokou oblast. 60 procent tohoto systému je odvodňováno do Tichého oceánu (východ). 30 procent je bezodtoká oblast (západ Číny). 10 procent čínských řek spadá do úmoří Indického oceánu (jihozápad). Jedno procento pak teče do Severního ledového oceánu – malá oblast v pohoří
Altaj
. Do Tichého oceánu ústí čtyři nejdůležitější čínské řeky:
Jang-c’-ťiang
(nejdelší řeka Asie i
Eurasie
, třetí nejdelší na světě),
Žlutá řeka
Chuang-che
), hraniční řeka
Amur
Perlová řeka
. Dohromady tyto čtyři řeky odvodňují 40 procent území Číny. Řeky Amur,
Argun
Ussuri
spolu vytvářejí největší říční hranici (hranici mezi dvěma státy tvořenou řekou) na světě. Oddělují území Ruska a Číny. V povodí
Jang-c’-ťiang
se nacházejí dvě největší
sladkovodní jezera
Číny –
Tung-tching-chu
(5 000
km²) a
Pcho-jang-chu
(2 700
km²). Jejich rozloha ovšem silně kolísá. Největším slanovodním jezerem je
Kukunor
v provincii
Čching-chaj
, často označované za největší čínské jezero vůbec. Jemu však podle čínských vědců hrozí vyschnutí.
40
Administrativní členění
Administrativní dělení Čínské lidové republiky a území jí nárokovaná
Podrobnější informace naleznete v článku
Administrativní členění Čínské lidové republiky
Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí
provincie
(省,
shěng
šeng
).
Vláda ČLR
jich kontroluje 22, ostrov
Tchaj-wan
je vládou ČLR sice považován za další provincii, ale fakticky nad ním nemá žádnou moc. Mimo provincií je v
ČLR pět
autonomních oblastí
(自治区,
zìzhìqū
c'-č'-čchü
) zahrnujících území obydlené z
velké části příslušníky národnostních menšin, čtyři ústřední vládou
přímo spravovaná města
(直辖市,
zhíxiáshì
č'-sia-š'
) a dvě
zvláštní správní oblasti
(特别行政区,
tèbié xíngzhèngqū
tche-pie sing-čeng-čchü
) těšící se velké míře autonomie.
Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města, a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin.
Přehled provincií Čínské lidové republiky:
Český název
Čínský název
(přepis
pchin-jin
Status
An-chuej
安徽 (
Ānhuǐ
provincie
Če-ťiang
浙江 (
Zhèjiāng
provincie
Čching-chaj
青海 (
Qīnghǎi
provincie
Čchung-čching
重庆 (
Chóngqìng
přímo spravované město
Fu-ťien
福建 (
Fújiàn
provincie
Hongkong
香港 (
Xiānggǎng
zvláštní správní oblast (ZSO)
Chaj-nan
海南 (
Hǎinán
provincie
Che-nan
河南 (
Hénán
provincie
Che-pej
河北 (
Héběi
provincie
Chej-lung-ťiang
黑龙江 (
Hēilóngjiāng
provincie
Chu-nan
湖南 (
Húnán
provincie
Chu-pej
湖北 (
Húběi
provincie
Jün-nan
云南 (
Yúnnán
provincie
Kan-su
甘肃 (
Gānsù
provincie
Kuang-si
广西 (
Guǎngxī
autonomní oblast (AO)
Kuang-tung
广东 (
Guǎngdōng
provincie
Kuej-čou
贵州 (
Guìzhōu
provincie
Liao-ning
辽宁 (
Liáoníng
provincie
Macao
澳門 (
Àomén
zvláštní správní oblast (ZSO)
Ning-sia
宁夏 (
Níngxià
autonomní oblast (AO)
Peking
北京 (
Běijīng
přímo spravované město
S’-čchuan
四川 (
Sìchuān
provincie
Sin-ťiang
新疆 (
Xīnjiāng
autonomní oblast (AO)
Šan-si
山西 (
Shānxī
provincie
Šan-tung
山东 (
Shāndōng
provincie
Šanghaj
上海 (
Shànghǎi
přímo spravované město
Šen-si
陝西 (
Shǎnxī
provincie
Tchaj-wan
pozn. 7
台湾 (
Táiwān
provincie
Tchien-ťin
天津 (
Tiānjīn
přímo spravované město
Tibet
西藏 (
Xīzàng
autonomní oblast (AO)
Ťi-lin
吉林 (
Jílín
provincie
Ťiang-si
江西 (
Jiāngxī
provincie
Ťiang-su
江苏 (
Jiāngsū
provincie
Vnitřní Mongolsko
内蒙古 (
Nèi Měnggǔ
autonomní oblast (AO)
Města s více než 10 miliony obyvatel
Podrobnější informace naleznete v článku
Seznam největších měst v Číně
Šanghaj
Pchu-tung
), 24,2
mil.
Peking
, 21,7 mil.
Tchien-ťin
, 15,6 mil.
Kanton
, 14,5 mil.
Čcheng-tu
, 14,4 mil.
Šen-čen
, 12,5 mil.
Wu-chan
, 10,6 mil.
Politický systém
Související informace naleznete také v článku
Politický systém Číny
Představitelé první generace vůdců (zleva)
Čou En-laj
Mao Ce-tung
Ču Te
. Tato generace zvítězila v
občanské válce
a založila Čínskou lidovou republiku
Čínský prezident
Chu Ťin-tchao
a americký prezident
George W. Bush
na summitu států
APEC
v roce 2004
Čínský prezident
Si Ťin-pching
na setkání představitelů států
BRICS
, 15. listopadu 2014
Čínská lidová republika je
totalitní režim
pod vedením
Komunistické strany Číny
. Od roku 1949 do současnosti se v
jejím čele vystřídalo pět „generací vůdců“ a šest „nejvyšších vůdců“ (nejvyšší vůdce, anglicky
paramount leader
, je zvýrazněn):
První generace
Mao Ce-tung
předseda Ústřední vojenské komise
1936–1976 (v letech 1949–1954 jako předseda Lidové revoluční vojenské rady),
předseda strany
1943–1976,
nejvyšší vůdce
1949–1976,
hlava státu
(jako předseda ústřední lidové vlády) 1949–1954,
prezident
1954–1959
Čou En-laj
předseda vlády
1949–1976
Ču Te
předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
(předseda parlamentu) 1959–1976 (současně hlava státu, 1975–1976)
Liou Šao-čchi
, předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (předseda parlamentu) 1954–1959, prezident 1959–1968
Druhá generace
Chua Kuo-feng
, nejvyšší vůdce 1976–1978, předseda vlády 1976–1980, předseda strany 1976–1981, předseda Ústřední vojenské komise 1976–1981
Teng Siao-pching
, nejvyšší vůdce 1978–1989, předseda Ústřední vojenské komise 1981–1989
Čao C'-jang
, předseda vlády 1980–1987, generální tajemník strany 1987–1989
Chu Jao-pang
, generální tajemník strany 1981–1987 (do 1982 jako předseda strany)
Třetí generace
(vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v
Sovětském svazu
Ťiang Ce-min
, nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 1989–2002, předseda Ústřední vojenské komise 1989–2004, prezident 1993–2003
Li Pcheng
, předseda vlády 1987–1998
Ču Žung-ťi
, předseda vlády 1998–2003
Čtvrtá generace
, technokratická
Chu Ťin-tchao
, nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 2002–2012, prezident 2003–2013, předseda Ústřední vojenské komise 2004–2012
Wen Ťia-pao
, předseda vlády od 2003–2013
Pátá generace
Si Ťin-pching
, nejvyšší vůdce, generální tajemník strany a předseda Ústřední vojenské komise od 2012, prezident od 2013
Li Kche-čchiang
, předseda vlády 2013–2023
Li Čchiang
, předseda vlády od 2023
Poznámka
: Kromě
Teng Siao-pchinga
zastával nejvyšší vůdce vždy funkci formálního vůdce strany (do 1982 jako předseda strany, pak jako generální tajemník strany). Od roku 1993 je zvykem, že nejvyšší vůdce zastáva rovněž funkci prezidenta (kromě krátkych přechodných období), i když úřad prezidenta (poprvé zřízen v roce 1954, v letech 1968–1975 neobsazen a v letech 1975–1982 dočasně zrušen) má podle ústavy pouze ceremoniální charakter.
Čtyři základní principy
Sjezd
Komunistické strany Číny
v Pekingu v roce 2012
Základním pilířem politického systému Čínské lidové republiky jsou čtyři nezpochybnitelná dogmata, která jsou od roku 1982 součástí Ústavy ČLR a vytvářejí rámec pro čínský právní řád:
Musíme zachovat cestu socialismu (必须坚持社会主义道路)
Musíme zachovat demokratickou diktaturu lidu (必须坚持人民民主专政) (původně diktaturu proletariátu 无产阶级专政)
Musíme zachovat vedoucí úlohu komunistické strany (必须坚持共产党的领导)
Musíme zachovat marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovo myšlení (必须坚持马列主义、毛泽东思想) jako vůdčí ideu strany a státu
Tyto principy ve svých projevech často uvádí generální tajemník
Si Ťin-pching
a je zřejmé, že v nejvyšším vedení KS Číny znovu panuje přesvědčení, že ideologie je důležitější než ekonomická základna.
41
Zahraniční politika
Podrobnější informace naleznete v článku
Zahraniční vztahy Číny
Šanghajská organizace pro spolupráci
Členové
Pozorovatelé
Partnerský dialog
Zájemci o pozorování
Sporná území
ČLR má diplomatické vztahy se 175 zeměmi a udržuje velvyslanectví ve 162 z nich. Její
legitimita
je zpochybňována
Čínskou republikou
a několika dalšími zeměmi; jde tedy o největší a nejlidnatější
stát s omezeným uznáním
. V roce 1971 nahradila ČLR Čínskou republiku jako výhradního zástupce Číny v
OSN
a jako jednoho z pěti stálých členů
Rady bezpečnosti OSN
42
Čína je také bývalý člen a lídr
hnutí nezúčastněných zemí
, a stále sebe považuje za obhájce
rozvojových zemí
43
Spolu s Brazílií, Ruskem, Indií a Jihoafrickou republikou je Čína členem
BRICS
– skupiny rozvíjejících se hlavních ekonomik a hostila třetí oficiální summit v
San-ja
na
Chaj-nanu
v dubnu 2011.
44
Pod výkladem
politiky jedné Číny
Peking vytvořil takovou podmínku k navázání diplomatických vztahů, že druhá země uznává jeho požadavek na Tchaj-wan a zpřetrhává oficiální diplomatické vazby s
Čínskou republikou
. Čínští představitelé protestovali při mnoha příležitostech, když zahraniční země učinily diplomatické pokusy o sblížení s Tchaj-wanem,
45
zejména v oblasti prodeje zbraní.
46
Mnoho ze současné čínské zahraniční politiky je údajně založeno na politice premiéra
Čou En-laje
Panča šíla
a je také poháněna pojmem „harmonie bez uniformity“, která podporuje diplomatické vztahy mezi státy navzdory ideologickým rozdílům.
47
Tato politika zřejmě vedla Čínu k podpoře zemí, které jsou západními státy označované jako
darebácké a represivní státy
, např.
Zimbabwe
Severní Korea
Írán
48
Čína má úzké hospodářské a vojenské vztahy s Ruskem,
49
a tyto dva státy často hlasují v Radě bezpečnosti OSN jednotně.
50
51
52
Proměnlivé jsou diplomatické vztahy s
Vatikánem
. Roku 2024 byla již potřetí obnovena prozatímní dohoda o jmenování biskupů, rovněž Vatikán vyjádřil přání zřídit na čínském území svůj stálý zastupitelský úřad. Podle vyjádření Vatikánu jde o snahu k dialogu, problém však trvá například na poli jmenování biskupů, kteří ale musejí podléhat schválení KS Číny.
53
V roce 2025 se vyostřila
obchodní válka
se Spojenými státy a obě země zvýšily cla na dovoz zboží.
54
Americký prezident
Donald Trump
prohlásil, že cla mají za cíl vyvinout tlak na Čínu, aby udělala víc pro zastavení toku
fentanylu
do Spojených států.
55
Územní spory
Územní nároky v
Jihočínském moři
Od svého založení po druhé
čínské občanské válce
si ČLR nárokuje území pod kontrolou
Čínské republiky
, oddělené politické entity dnes známé jako Tchaj-wan, jako součást svého území. Ostrov Tchaj-wan pokládá za své území jako provincii
Tchaj-wan
, dále
Ťin-men
Ma-cu
jako součást provincie
Fu-ťien
a ostrovy v
Jihočínském moři
pod kontrolou Čínské republiky jako součást provincie
Chaj-nan
a provincie
Kuang-tung
. Tato tvrzení jsou kontroverzní kvůli komplikovaným vztahům v okolí úžiny, protože ČLR operuje s politikou jedné Číny jako s jedním z nejdůležitějších diplomatických principů.
56
Kromě Tchaj-wanu je Čína zapojena do dalších územních sporů. Od devadesátých let je Čína zapojená do jednání vyřešit své sporné pozemní hranice, včetně hranice s Indií a nedefinované hranice s
Bhútánem
. Dále je Čína je zapojena do mnohostranných sporů o vlastnictví několika malých ostrovů na východě a jihu Číny jako jsou ostrovy
Senkaku
a mělčina Scarborough.
57
58
V červnu 2020 se zhoršily vztahy s
Indií
po
incidentu v údolí Galwan
kvůli spornému pohraničnímu území.
59
Úsilí o kontrolu mediální obrazu
Čína se pokouší různými prostředky ovládnout svůj
mediální obraz
v zahraničí. Prostřednictvím státních novin
China Daily
investuje obrovské prostředky do
reklamy
v prestižních západních médiích. Jen v USA takto v roce 2017 investovala 20,8 milionů dolarů. V
afrických státech
Čína využila přechodu televizního vysílání z
analogového
na
digitální
k vytvoření sítě
optických kabelů
satelitů
a prostřednictvím své společnosti StarTimes nabídla předplatné na mix afrických a čínských stanic. Pro novináře z chudších zemí jsou připravené dlouhodobé stáže a Čína tak plánuje vyškolit novou generaci afrických novinářů. V
propagandistických videích
je kritická
žurnalistika
označována za nezodpovědnou a škodlivou pro společnost a žurnalisté vyznávající „západní hodnoty“ označováni za „vymyté mozky“.
60
Ze zprávy amerických
sinologů
o působení Číny v
USA
, mimo jiné vyplývá, že veškerá čínská nezávislá media v USA byla Čínou kooptována nebo zlikvidována. Zároveň Čína omezila působení amerických médií na svém území.
61
V březnu 2020 ukončila
akreditace
novinářů
New York Times
The Wall Street Journal
The Washington Post
a požádala časopis
Time
a stanici
Voice of America
o detailní údaje o jejích novinářích, majetku i operacích v Číně.
62
Čínský prezident
Si Ťin-pching
a ruský prezident
Vladimir Putin
v Pekingu v květnu 2024. Čína Rusku pomáhá s obcházením západních ekonomických sankcí.
63
14. října 2021 ukončila firma
Microsoft
působení své sociální sítě
na čínském území, protože byla vystavena tlaku na
cenzurování obsahu
. V září 2021
zablokoval profily řady zahraničních
novinářů
píšících o Číně, takže nebyly v čínské verzi aplikace viditelné.
Microsoft
nakonec ustoupil, síť v Číně zrušil a stáhl čínskou verzi
mobilní aplikace
64
Ředitel německého
Spolkového úřadu pro ochranu ústavy
Thomas Haldenwang varoval zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým firmám, protože čínské zákony po těchto firmách vyžadují, aby je poskytovaly čínské vládě.
65
Ředitel amerických tajných služeb v roce 2020
John Ratcliffe
prohlásil, že „Čína je největší světovou hrozbou demokracie a svobody od druhé světové války“. V roce 2023 kanadské
tajné služby
upozornily, že Čína prostřednictvím svých úřadů a diplomatů ovlivňovala průběh parlamentních voleb v
Kanadě
s využitím
čínských
přistěhovalců ve prospěch Liberální strany pod vedením
Justina Trudeaua
, protože politiku opozičních Konzervativců Čína dlouhodobě považuje za nepřátelskou vůči Pekingu.
66
Vydírání čínských občanů v zahraničí
Aby umlčela kritiku politiky Pekingu a jeho přístupu k otázce lidských práv, snaží se čínská vláda vydírat Číňany žijící v zahraničí a přinutit je k návratu. Tento program, zvaný „hon na lišku“, prosadil čínský prezident Si Ťin-pching. Týká se i Číňanů, kteří jsou občany USA nebo jsou držiteli zelené karty. Čínský režim za tím účelem zadržuje jejich příbuzné v Číně, nebo vysílá své agenty do USA, aby je vydírali. Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray uvedl případ, kdy čínský agent navštívil cílovou rodinu v USA a řekl jim, že si mohou vybrat mezi návratem do vlasti či sebevraždou. Celá polovina aktivních operací americké kontrarozvědky se nějakým způsobem týká Číny.
67
Šíření dezinformací
Čínská komunistická strana prostřednictvím svých vlivových organizací v zahraničí šíří účelové dezinformace s cílem diskreditovat politiky, kteří se už dříve stali terčem přímých výhrůžek. Redakce Aktuálně.cz obdržela opakovaně e-maily od švýcarských občanů Michaela Winklera a jeho asistenta Roberta J. Mojzese (RefinSol Advisory Services). Oba následně požadovali informaci, zda redakce jejich zprávu obdržela i jak na ni reagovala. Předmětem e-mailové zprávy, která se odvolávala pouze na mezitím smazané lživé příspěvky na Twitteru a Redditu, bylo tvrzení, že
Miloš Vystrčil
obdržel během návštěvy
Tchaj-wanu
příslib příspěvku 4 miliony dolarů na svou budoucí prezidentskou kampaň.
68
Tuto dezinformaci vzápětí vyvrátilo i Ministerstvo zahraničních věcí Tchaj-wanu.
69
Michael Winkler není jen obchodník. Spolu se svou čínskou manželkou je vlastníkem zpravodajského portálu „Eurasia-Info“ a spoluzakladatelem sdružení Eurasia-Forum,
70
sloužícího mj. čínskému velvyslanectví ve Švýcarsku. V Číně cenzura zablokovala zjištění o dezinformační kampani i přístup k Aktuálně.cz, které dezinformaci vyvrátilo. Na webu iFeng, který provozuje televize založená bývalým důstojníkem Čínské lidové osvobozenecké armády Liou Čchang-lem, je dále šířena verze obou švýcarských občanů.
71
Dezinformace jsou součástí agresivní čínské zahraniční politiky, uplatňované zejména mluvčím Ministerstva zahraničí ČLR Zhao Lijianem (dezinformace na Twitteru o původu Covid-19 v USA)
72
a označované v diplomacii jako „Wolf warrior diplomacy“.
73
Zablokovaná Wikipedie v Číně
Cenzura
V Číně existuje velice přísná
cenzura na internetu
a několik desítek tisíc státních zaměstnanců monitoruje, filtruje a blokuje obsah čínského internetu.
74
Čínští uživatelé se nedostanou na
Google
nebo
. Od roku 2001, kdy vznikla čínská
Wikipedie
, byla opakovaně v Číně zablokovaná a znovu zpřístupněná, a to včetně anglické verze, někdy bývala zablokovaná jen politická témata, jindy celý server. Od dubna 2019 jsou v pevninské Číně zablokované všechny jazykové mutace Wikipedie.
75
Hackerské útoky
Státem podporovaná hackerská skupina sídlící v Číně a označovaná
Hafnium
(APT 40, APT 31) provádí útoky prostřednictvím pronajatých virtuálních serverů v USA.
76
Usiluje o zcizení informací z různých sektorů, včetně výzkumu infekčních nemocí, právních firem, vzdělávacích institucí, obranného průmyslu, politických think tanků a neziskových organizací. V březnu 2021 využila neopravené chyby v softwaru
Microsoft Exchange Server
a napadla desetitisíce organizací v USA.
77
Terčem útoku byly rovněž některé české úřady –
Ministerstvo práce a sociálních věcí
, servery
České správy sociálního zabezpečení
nebo
pražský Magistrát
78
USA obvinily čínskou vládu, že využívá nájemné hackery, kteří provádějí útoky pro stát vedle aktivit pro vlastní obohacení. Britský ministr zahraničí
Dominic Raab
prohlásil. „Čínská vláda musí ukončit tuto systematickou kybernetickou sabotáž a může očekávat, že pokud tak neučiní, ponese odpovědnost“. Podle mluvčího MZ USA Neda Price „Ministerstvo státní bezpečnosti ČLR vytvořilo funkční systém zločineckých hackerů, kteří škodí lidem a organizacím po celém světě“.
79
Také Ministerstvo zahraničních věcí a bezpečnosti
Evropské unie
dne 19. července 2021 vyzvalo Čínu, aby přijala potřebná opatření k zastavení hackerských útoků ze svého území a potvrdilo rozhodnost Evropské unie takovým útokům v kyberprostoru čelit.
80
Ozbrojené síly
Vojáci
Čínské lidové osvobozenecké armády
Podrobnější informace naleznete v článcích
Čínská lidová osvobozenecká armáda
Čínská lidová ozbrojená policie
Jaderná triáda
Ozbrojené síly Čínské lidové republiky
se skládají ze tří složek:
Čínské lidové osvobozenecké armády
Čínské lidové ozbrojené policie
Čínských lidových milic
81
Čínská lidová osvobozenecká armáda
(ČLOA) je ozbrojené křídlo
Komunistické strany Číny
82
a představuje hlavní součást ozbrojených sil. Podle počtu aktivních vojáků se jedná o největší
ozbrojenou sílu
na světě, přičemž ČLOA zároveň disponuje druhým největším obranným rozpočtem.
83
ČLOA sestává z pěti hlavních
druhů sil
pozemních sil
námořnictva
letectva
raketových sil
sil strategické podpory
84
ČLOA patří k nejrychleji se modernizujícím ozbrojeným silám.
85
86
ČLOA podléhá velení
Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny
a s ní splývající
Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky
87
Předsedou obou orgánů je v současnosti
Si Ťin-pching
generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny
prezident ČLR
Čína disponuje
jadernými zbraněmi
a je považovaná za vojenskou supervelmoc.
88
V jaderné výzbroji předstihla
Velkou Británii
Francii
. V roce 2007 dobudovala Čína
jadernou triádu
89
uvedením do provozu
jaderných ponorek
se strategickými balistickými jadernými raketami. Zatímco v roce 2013 měla Čína ve výzbroji mezi 50 až 75 kusy jaderných
mezikontinentálních balistických raket
, spolu s řadou balistických raket krátkého dosahu.
90
V roce 2025 disponovala už 600 jaderných zbraní
91
a odhady hovoří o 1500 kusech v roce 2035.
92
Meziročně se množství jaderných hlavic zvyšuje o 100 ks,
91
což je nejvyšší procentuální růst na světě. Většina arzenálu je nová nebo téměř nová.
93
Čína se chce v jaderných schopnostech vyrovnat USA a Ruské federaci.
USA v roce 2025 přijaly novou jadernou strategii zaměřenou na Čínu. Ta předpokládá, že Čína má 24 jaderných hlavic již umístěných na raketách a připravených na základnách s operačními jednotkami k rychlému použití.
91
Čínská špionáž
Čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie.
Průmyslová špionáž
Čínský zákon o celonárodní špionáži, přijatý Všelidovým kongresem v
roce 2017, nařizuje všem čínským jednotlivcům i firmám v případě státního zájmu provádět špionáž ve prospěch Čínské lidové republiky.
94
Např.
Huawei
China zavedla formální politiku bonusového programu odměňujícího zaměstnance, kteří ukradli konkurenci tajné informace. Zaměstnancům bylo nařízeno, aby tajné informace, které získali od cizích společností, ukládali na interní firemní stránku, nebo, v případě zvláště citlivých informací, poslali zašifrovaný email do speciální emailové schránky. Směrnice zdůrazňovala, že žádný ze zaměstnanců nebude potrestán za činnost, jež bude v jejich v rámci provedena. Po skandálu v USA upozornilo vedení pracovníky Huawei USA, že ve Spojených státech podobné činnosti nejsou podporovány. Z emailové komunikace nicméně podle amerických úřadů vyplývá, že v jiných zemích a regionech světa je to naprosto běžná součást pracovní náplně.
95
Čínská komunistická strana má 93 milionů členů, z nichž řada pracuje skrytě v zahraničních firmách. Každá větší čínská firma kdekoli na světě má svou stranickou buňku, která se stará o politickou agendu a je zárukou, že společnost bude plnit stranické direktivy. Pro Čínu je byznys neoddělitelný od politiky.
94
Jako „pozitivní“ prostředky užívá hrazení účasti na konferencích v Číně, finanční pomoc firmám v problémech, nabídku exekutivních pracovních pozic ve svých firmách nebo horentní peněžní sumy. Jinou formou získávání spolupracovníků pro tajné služby doma i v zahraničí je vysílání „volavek“ (honeytraps) a následné vydírání kompromitujícími materiály nebo „kooptování“ zahraničních průmyslových expertů, někdy bez jejich vědomí.
96
Deník
Frankfurter Allgemeine Zeitung
popsal konkrétní zkušenosti
německých
manažerů, bankéřů a právníků v Číně. Číňané je odposlouchávají v restauracích, přes telefony nebo stahují data rovnou z jejich zařízení odcizených z hotelového trezoru. Přísná bezpečnostní pravidla platí i pro průmyslníky, kteří ve vládním speciálu doprovázeli na cestách do Pekingu kancléřku Merkelovou. Chytré telefony nechávají doma a i řadoví úředníci z ministerstev hospodářství a zahraničí pro tento účel používají ty nejlacinější tlačítkové přístroje, které po návratu vyhazují do elektrošrotu.
97
V ČLR je praxe „domácí med z cizích kytek“ (Picking flowers in foreign lands to make honey in China) realizována poskytováním státních stipendií pro dlouhodobé pobyty studentů a vysokoškolských pedagogů na prestižních západních univerzitách. Vysílá je často přímo čínská
National University of Defense Technology
, někteří z nich jsou dokonce vysocí důstojníci
Čínské lidové armády
pod skrytou identitou. Ve svém životopise uvádějí čínské výzkumné instituce, které ve skutečnosti neexistují nebo instituce, jejichž anglický název zastírá, že jde o vojenské zařízení (např.
Changsha Institute of Technology
je ve skutečnosti Vědecko-technologická univerzita národní obrany Lidově osvobozenecké armády nebo
Xi’an Institute of High Technology
je ve skutečnosti Univerzita vojenského raketového inženýrství). Západní univerzity si často ani nejsou vědomy, že čínští vědci mohou být ve skutečnosti armádní experti a nechávají celou zodpovědnost za bezpečnostní prověrky na vládě.
98
Na Harvardově univerzitě v Bostonu, během vyšetřování vedoucího katedry chemie, který přijal nelegální finance z čínské Wuhan University of Technology, vyslýchala FBI i jeho studentku Ye Yanqing, která uvedla v žádosti o víza nepravdivé údaje. Ye Yanqing byla ve skutečnosti důstojnicí
Čínské lidové armády
a spolu s dalšími dvěma důstojníky ČLA byla zapojena do programu rekrutování zahraničních odborníků. Předávala informace o americké armádě, ale podařilo se jí uprchnout zpět do Číny ještě před zatčením.
99
Si Ťin-pching a americký prezident
Joe Biden
během summitu
APEC
v Peru 16. listopadu 2024
Na čínský konzulát v
San Franciscu
se v červnu 2020 uchýlila bioložka Juan Tang, která pracovala na
University of California
Davisu, poté, co byla vyšetřována FBI pro falšování víza a zatajení vazeb na čínskou armádu. Ve veřejně dostupných zdrojích přitom byly nalezeny její fotografie ve vojenské uniformě a pátrání v jejím bydlišti potvrdilo, že je zaměstnankyní čínské armády. V červenci 2020 byla zatčena a převezena do věznice v Sacramentu.
100
Závažnou událostí je, že dne 21.
července 2020 daly Spojené státy Číně 72hodinovou lhůtu na uzavření jejího
konzulátu
texaském
Houstonu
. Americké
ministerstvo zahraničí
vzneslo obvinění, že konzulát byl zapojen do krádeže duševního vlastnictví. Zaměstnanci konzulátu poté údajně začali s
hromadným pálením dokumentů.
101
Do popředí zájmu čínských špionů patří účast na výzkumu hypersonických raket, navigační technologie,
kvantová fyzika
kryptografie
, autonomní vozidla atd.
102
Špionáž ČLR v České republice
Podle
Bezpečnostní informační služby
vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. Riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně je rovněž extrémně vysoké. Špionážní aktivity vedené proti českým cílům a zájmům lze rozdělit do tří segmentů: Narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž. Čínská diplomatická mise také zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.
103
Čínská firma Zhenhua Data Technology, která pracuje i pro čínskou armádu, shromažďuje databázi osob, ve které jsou politici, diplomaté, pracovníci bezpečnostních institucí, akademici a podnikatelé i jejich děti. Ještě předtím než svůj web vypnula, označovala se za pionýra ve využití dat pro hybridní válku. Soubor dat se z jejích serverů dostal k západním médiím prostřednictvím čínského whistleblowera. V databázi společnosti je zhruba 700 prominentních Čechů, ale též zahraniční ambasády v ČR, policejní akademie, ministerstvo zdravotnictví, úřad stálého představitele ČR při NATO, ČVUT nebo Akademie věd.
104
Ekonomika
Související informace naleznete také v článcích
Ekonomika Čínské lidové republiky
Otevření Číny světu
Vývoj
HDP
v ČLR mezi lety
1952
2012
Představitelé Ruska a Číny v
květnu 2014 při podpisu třicetileté smlouvy na dodávky
zemního plynu
ze
Sibiře
do Číny a
na stavbu
plynovodu
Síla Sibiře
. Za Rusko byli přítomni prezident
Vladimir Putin
generální ředitel
Gazpromu
Alexej Miller
Hospodářský růst
Díky ekonomickým reformám, které začal od roku 1976 prosazovat
Teng Siao-pching
a na které navázali jeho nástupci v
90. letech, byl v
ČLR v
polovině 90. let 20. století nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství.
Ekonomika
země v
roce 2007 rostla tempem 11,9
%, nejvyšším za 13 let.
Hrubý domácí produkt
tak dosáhl cifry 24,953 biliónů
CNY
(tj. 3,428 biliónů
USD
), ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení
inflace
na 4,8
%, oproti necelým 2
% roku 2006. V únoru 2008 inflace dokonce vyšplhala až na 8,7
%, což je jedenáctileté maximum. Čínský vývoz v
roce 2006 vzrostl o 27,2
%, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20
%.
Saldo obchodní bilance
tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v
roce 2005).
Čínská ekonomika v
roce 2005 předstihla
britskou
a v roce 2007
německou
ekonomiku a
objemem HDP 2,49
bilionu
se dostala tehdy na třetí místo na světě.
105
roce 2010 předstihla
Japonsko
stala se tak druhou největší ekonomikou světa po
Spojených státech
. V
roce 2012 předstihla Čína i
Spojené státy co do objemu obchodovaného zboží. V
říjnu 2014 vyhlásil
Mezinárodní měnový fond
ekonomiku Číny za nejsilnější na světě co se týče celkového objemu HDP dle
parity kupní síly
Tři čínští internetoví „giganti“
Baidu
Tencent
Alibaba Group
patří mezi největší technologické konglomeráty na světě.
106
Čínští výrobci spotřební elektroniky jako
Lenovo
Huawei
ZTE
Xiaomi
Oppo
Meizu
patří mezi nejúspěšnější na světovém trhu.
107
108
Čínské značky jako
Hisense
získaly větší podíl i na českém trhu.
109
V roce 2025 se Čína vůbec poprvé zařadila do žebříčku deseti nejinovativnějších zemí na světě.
110
Energetika
Čínská energetika je založena na všech dostupných typech zdrojů.
Elektrická energie
je zatím vyráběna především v
tepelných elektrárnách
. Z
vodních elektráren
je nejvýznamnější elektrárna
Tři soutěsky
, která je zároveň největší elektrárnou (nejen vodní) na světě. Čína má i
velmi ambiciózní projekt výstavby
jaderných elektráren
. Do roku 2015 má být výkon zařízení tohoto typu dvojnásobný. Na výstavbě jaderných reaktorů v
Číně pracují jak
francouzské
, tak americké a
ruské
společnosti. Po havárii v
japonské
Fukušimě
bylo sice dočasně pozastaveno povolování staveb nových jaderných elektráren a
provedeny prověrky v
těch stávajících, nicméně Čína hodlá ve své projaderné politice bez velké změny pokračovat.
111
Zahraniční obchod
Francouzský prezident
Emmanuel Macron
, předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
a čínský prezident
Si Ťin-pching
v Pekingu v dubnu 2023
Čína je jedním z největších světových exportérů a importérů, přičemž dosahuje značného přebytku obchodní bilance. Velmi důležitým obchodním partnerem Číny je v
současnosti
Německo
. V
roce 2016 dosáhl čínsko-německý obchod v
obou směrech objemu 170
miliard
eur
, tj. přibližně 4
515
miliard Kč.
Německá kancléřka
Angela Merkelová
navštěvovala Čínu každoročně, za dobu svého působení na vrcholném postu do září 2019 celkem 15krát. Vždy byla doprovázena významnými německými
manažery
, jejichž cílem bylo dosáhnout dalšího rozvoje vzájemného obchodu. Při doposud poslední návštěvě Merkelové v
Pekingu bylo 5.
září 2019 podepsáno 11
smluv o
hospodářské spolupráci. Jednou z
nejvýznamnějších nových smluv je dohoda francouzsko-německého koncernu
Airbus
rozšíření montáže dopravního letadla typu
Airbus A320
již existující výrobně čínské společnosti AVIC Aircraft Corporation ve městě
Tchien-ťin
. Další smlouvy se týkají mj. energetiky a elektromobility. Společnost ALBA Group bude spolupracovat s
velkoměstem
Šen-čen
oboru zpracování odpadů. Firma
Siemens
bude kooperovat s
čínskou státní společností SPIC při výrobě plynových turbín pro energetiku. Největší německá a
evropská pojišťovna
Allianz
se dohodla s
čínskou velkobankou
Bank of China
na prohloubení spolupráce při financování a
pojišťování hospodářské výměny mezi oběma zeměmi.
112
Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v
Hongkongu
. Kancléřka Merkelová ovšem zmínila nutnost poklidného vyřešení současné situace v
této autonomní čínské provincii. Čínský předseda vlády
Li Kche-čchiang
odpověděl na tuto zmínku v
tom smyslu, že Čína „je schopná ukončit chaos v Hongkongu a
znova tam nastolit pořádek v
rámci zákonů“. Zahraničí se může podle něj spolehnout na to, že Čína má pro to „moudrost“.
112
Podle názoru
šéfredaktora
německého zpravodajského
webu
T-Online.de
Floriana Harmse
„diktuje Čína pravidla vzájemné spolupráce i
Německu“.
113
Nová hedvábná stezka
Podrobnější informace naleznete v článku
Nová Hedvábná stezka
V září 2013 oznámil čínský prezident
Si Ťin-pching
záměr vybudování „Nové hedvábné stezky“.
114
Pro dopravu vhodného zboží v
kontejnerech
mají přitom být využity již existující
železniční trati
, hlavně v
Číně samotné, dále
Transsibiřská magistrála
tratě přes evropské
Rusko
Bělorusko
Ukrajinu
Polsko
do
Německa
, kde má být
Duisburg
důležitým překladištěm u
splavné řeky
Rýn
115
Také
Indie
Írán
mají být na Novou hedvábnou stezku napojeny.
116
117
Dne 15.
února 2016 přijel první vlak z východní čínské provincie
Če-ťiang
do
Teheránu
118
lednu 2017 byl vypraven první vlak až do
Londýna
119
120
který celou trasu s
délkou 12
000
km ujel za plánovaných 18 dní. Zboží muselo být ovšem několikrát překládáno, neboť kvůli rozdílným
rozchodům kolejí
musí být na hranicích např. mezi Ukrajinou a
Polskem měněny lokomotivy i
vagóny.
121
Existují také snahy o napojení
Rakouska
přes
Slovensko
na čínský projekt tím, že by byla vybudována nová asi 450
km dlouhá širokorozchodná trať z
Košic
(kam již taková trať vede z
Užhorodu
) přes
Bratislavu
do
Vídně
. O tento projekt mají
Rakouské spolkové dráhy
velký zájem, zatím mu však brání
válka na východní Ukrajině
122
Tzv. Nová hedvábná stezka, neboli Jeden pás, jedna cesta (anglicky One Belt, One Road, zkr. OBOR, též měkčím vyjádřením Belt and Road Iniciative, BRI) má oficiálně sloužit k
vytvoření dopravních koridorů, jimiž se propojí infrastruktura Asie a Evropy. Z hlediska čínských velmocenských ambicí je zároveň významným strategickým prvkem a začátkem čínské cesty
globalizace
. Je součástí mocenského boje s
USA, má omezit vliv Japonska ve Východní Asii a
Indočíně
, eventuálně výměnou za ekonomické investice navázat spolupráci v
oblasti bezpečnosti. Příslib čínských investic je vykládán jako ekonomický nástroj Číny ve snaze získat spojence pro přiznání statutu tržní ekonomiky, což je dle bruselských diplomatů v současnosti důležitým zájmem čínské agendy v
EU. Peking se snaží uplatňovat svůj vliv ve světě také přes Východní Evropu prostřednictvím iniciativy 16 + 1.
123
124
EU je vyjednávání otevřená, ale na multilaterální úrovni, nikoli pouze formou bilaterálních vztahů.
Evropská komise
doporučuje užší spolupráci s
Čínou v
otázkách lidských práv, ochrany životního prostředí a boji proti změnám klimatu, ČLR však zároveň označuje za „ekonomického rivala usilujícího o
vůdčí pozici v
zavádění technologií a systémového rivala v
prosazování alternativních modelů vlády.“
125
Z interních čínských dokumentů lze vyčíst, že „mezi běžné obyvatele západních zemí čínská externí propaganda nepronikla, a byla dokonce tamějšími politiky dezinterpretována jako „čínská hrozba“. Proto je třeba korigovat náš přístup a zaměřit se „na východ“. Ve srovnání s vyspělými státy Evropy a Ameriky představují skupinu nejvhodnější k „indoktrinaci“ (doslova: k vymývání mozků a získávání srdcí [si nao jing sin]) rozvojové země
126
, kde tato čínská strategie Hedvábné stezky má již řadu obětí v podobě korupčních skandálů a astronomického zadlužení států, které přistoupily na nabídky čínských investic.
127
Obyvatelstvo
Související informace naleznete také v článku
Obyvatelstvo Čínské lidové republiky
Mapa hustoty obyvatelstva ČLR a Tchaj-wanu z roku 2009. Provincie na východním pobřežní jsou mnohem hustěji obydlené než vnitrozemí na západě.
Sčítání lidu v roce 2010 zaznamenalo počet obyvatel Čínské lidové republiky přibližně 1 370 536 875. Přibližně 16,60% populace bylo 14 let nebo mladších, 70,14% bylo ve věku 15 až 59 let a 13,26% bylo starších než 60 let.
128
Míra populačního růstu v roce 2013 byla odhadována na 0,46%.
129
Navzdory
politice jednoho dítěte
, kterou ČLR zavedla v roce 1979, se počet obyvatel Číny zvýšil z přibližně 550 milionů v době vzniku ČLR na 1,4 miliardy v současnosti.
130
Politika jednoho dítěte byla v souvislosti s klesající porodností v zemi a stárnutím populace zrušena v roce 2015, povoleny byly od té doby děti dvě.
131
V roce 2021 země povolila párům vychovávat až tři děti.
132
Přesto v zemi ke zvýšení porodnosti nedošlo a od roku 2022 se populace Číny dokonce snižuje.
133
134
135
Čína tvořila většinu chudých na světě; nyní Čína tvoří většinu světové střední třídy.
136
Etnické skupiny
Čína oficiálně uznává
56 různých etnických skupin
, z nichž největší část představují
Chanové
, kteří tvoří asi 91,51% celkového počtu
populace.
137
Chanové – nejpočetnější světová etnická skupina
138
– převyšují ostatní etnické skupiny v každé provincii s výjimkou
Tibetu
Sin-ťiangu
139
Podle sčítání lidu z roku 2010 tvoří etnické menšiny asi 8,49% obyvatel Číny.
137
V porovnání se sčítáním lidu z roku 2000 vzrostla populace Chanů o 66 537 177 lidí, tj. o 5,74%, zatímco populace 55 národnostních menšin se zvýšila o 7 362 627 lidí, tj. i 6,92%.
137
Sčítání z ruku 2010 zaznamenalo celkem 593 832 v Číně žijících cizinců. Největší skupiny pocházely z Jižní Koreje (120 750)
Spojených států (71 493) a Japonska (66 159).
140
Největšími etnickými menšinami v Číně (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) jsou
Čuangové
(16 milionů),
Mandžuové
(10 milionů),
Ujgurové
(9 milionů),
Chuejové
(9 milionů),
Miaové
(8 milionů),
Iové
(7 milionů),
Tchuťiaové
(5,75 milionu),
Mongolové
(5 milionů),
Tibeťané
(5 milionů),
Puejové
(3
miliony),
Tungové
(3 miliony),
Jaové
(2,6 milionu) a
Korejci
(2 miliony).
141
Jazyky
Etnolingvistická mapa ČLR a Tchaj-wanu z roku 1990
V Číně je asi 292 aktivních jazyků.
142
Nejpoužívanější náleží do
sinotibetských jazyků
, které zahrnují
mandarínštinu
(hovoří s ní 70% populace),
143
a další varianty
čínštiny
Jüe
(včetně
kantonštiny
a tchajšanštiny),
wu
min
siang
kan
hakka
Tibetobarmské jazyky
, včetně
tibetštiny
, qiangu,
nakhi
nuosu
, se používají v oblasti
tibetské náhorní plošiny
jünnansko-kuejčouské vysočiny
. Dalšími jazyky se hovoří v jihozápadní Číně (
čuangština
thajština
kam-sujské jazyky
tajsko-kadajských jazyků
, dále
hmong-mienské jazyky
wa
austroasijské jazykové rodiny
). Napříč severovýchodní a severozápadní Čínou používají zdejší etnické skupiny
altajské jazyky
včetně
mandžuštiny
mongolštiny
a některé
turkické jazyky
ujgurštinu
kazaštinu
kyrgyzštinu
salarštinu
západní jugurštinu
Korejština
se používá podél hranice se
Severní Koreou
Saríqólština
, jazyk
Tádžiků
na západě
Sin-ťiangu
, je
indoevropský jazyk
. Tchajwanští domorodci, včetně malé populace v pevninské Číně, používají
austronéské jazyky
144
Standardní čínština
, varianta mandarínštiny založená na pekingském dialektu, je oficiální národní jazyk Číny a je používán jako
lingua franca
v zemi mezi lidmi různého lingvistického původu.
145
Čínské znaky
se jako
písmo
pro sinické jazyky používají po tisíce let. Umožňují mluvčím vzájemně nesrozumitelných čínských jazyků komunikovat mezi sebou prostřednictvím psaní. V roce 1956 vláda představila zjednodušené znaky, které v pevninské Číně nahradily starší tradiční znaky. Čínské znaky jsou také
romanizované
ve formě
pchin-jinu
Náboženství
Vláda Čínské lidové republiky oficiálně zastává státní
ateismus
146
a za tímto účelem vede antireligistické kampaně.
147
Na náboženské záležitosti v zemi dohlíží státní správa pro náboženské záležitosti.
148
Náboženská svoboda
je zaručena čínskou ústavou, i když náboženské organizace, které nemají oficiální schválení, mohou být předmětem státní perzekuce.
149
150
151
Během tisíciletí byla čínská civilizace ovlivněna různými náboženskými hnutími. “Tři učení”, včetně
konfuciánství
taoismu
buddhismu
čínský buddhismus
), měly v historii významnou roli ve formování čínské kultury,
152
153
obohatily teologický a duchovní rámec, který sahá do období
Šangu
dynastie Čou
Tato část článku je příliš stručná nebo
postrádá důležité informace
. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně
rozšíříte
Chanové v
taoistickém
chrámu
Ujgurové
Tibeťané
Miaové
Kultura
Čína je zemí s kulturní tradicí starou několik tisíc let.
154
Současná Čínská lidová republika zachovává svou kulturní tradici, jak v oblasti výtvarného umění, tak tradici literární a hudební. Je však otevřená kulturním vlivům okolního světa.
Literatura
Podrobnější informace naleznete v článku
Čínská literatura
Básník
Li Po
Za první velkou básnickou osobnost Číny bývá označován
Čchü Jüan
, autor 3. století př. n. l. Tzv. popisné básně skládal v 1. století
Pan Ku
. Ve 4. století se proslavil básník
Tchao Jüan-ming
Cchao Cchao
založil nový styl poezie, zvaný
ťien-an
, významným básníkem byl i jeho syn
Cchao Pchi
. V 8. století zazářil
Tu Fu
a krátce po něm
Li Po
, který se stal nejpopulárnějším čínským autorem až do dnešních dnů. Na Li Poa a Tu Fua navazoval
Po Ťü-i
, byť jim vyčítal, že “utíkaly do hor a k řekám”. 8. a 9. století je často označováno za zlatý věk čínské poezie, k jeho pozdním představitelům patřil
Tu Mu
. V 11. století proslula básnířka
Li Čching-čao
, z jejíhož díla se však zachovala jen jediná sbírka,
Píseň průzračného nefritu
8. století je érou, kdy se rodí čínská próza, za její zakladatelské postavy jsou označováni
Chan Jü
Liou Cung-jüan
. Významným byl však již cestopis
Zápisky o buddhistických zemích
autora 4. století
Fa-siena
. V 11. století prosluly svými eseji
Su Š’
či
Ou-jang Siou
Příběhy od jezerního břehu
z konce 14. století, jež napsali
Š’ Naj-an
Luo Kuan-čung
, se staly prvním z tzv.
čtyř klasických čínských románů
. Druhým jsou
Příběhy Tří říší
Luo Kuan-čunga
, rovněž ze 14. století.
Süan-cang
proslul svým cestopisem, jeho cesta do Indie později posloužila jako inspirace pro román
Putování na západ
(třetí ze čtyř klasických románů) spisovatele
Wu Čcheng-ena
, nejvýznamnějšího autora mingského období (16. století). K průkopníkům moderního divadla 17. století patřil
Li Jü
. V 18. století se proslavil
Cchao Süe-čchin
románem
Sen v červeném domě
, posledním ze čtyř klasických románů.
K prvním na západ proniknuvším autorům patřil
Lin Jü-tchang
. Za jedny z největších čínských spisovatelů 20. století jsou označováni
Lu Sün
Lao Še
, autor známého románu
Rikša
. Románem
Rodina
zaujal
Pa Ťin
Feminismus
do čínské literatury vnesla
Čchiou Ťin
. Ke komunistickým autorům patřil
Kuo Mo-žo
či
Mao Tun
Kao Sing-ťien
obdržel roku 2000
Nobelovu cenu za literaturu
155
Mo Jen
stejné ocenění převzal v roce 2012.
156
Výtvarné umění
Terakotová armáda
Socha Hlava psa od
Aj Wej-weje
Proslulým starověkým artefaktem je
Terakotová armáda
, tedy soubor 6000 soch zakopaných v pohřebním komplexu poblíž čínského města
Si-an
, objevený 29. března 1974. Sochy vznikly ve 3. století př. n. l., pro hrobku sjednotitele Číny, císaře
Čchin Š’-chuang-tiho
157
Hrobka a armáda byly zapsány na seznam
Světového dědictví UNESCO
, stejně jako další starověké sochařské dílo
Lešanský Buddha
, známý též pod svým čínským názvem Ta-fo (Velký Buddha). Je to největší socha
Buddhy
na světě (71 metrů). Stojí nedaleko města
Le-šan
158
Staré buddhistické umění bylo koncentrováno často do jeskyň, skalní malby lze nalézt v jeskyni
Mo-kao
(též Jeskyni tisíce buddhů)
159
Jün-kang
160
, reliéfy v jeskyni
Ta-cu
161
a sochy v jeskyni
Lung-men
162
K nejstarším patří
Chuašanské skalní malby
163
Klasikem čínské
kaligrafie
a malířství byl
Mi Fu
. Tři svitkové obrazy se dochovaly z díla autora 4. století
Ku Kchaj-č’e
. Zakladatelem čínského krajinářství byl v 8. století
Wang Wej
. Ve 12. století se známým malířem stal i jeden z císařů,
Chuej-cung (Sung)
. V 17. století se od tradičních vzorů počal vzdalovat
Š’-tchao
. K moderním malířům patří
Čchi Paj-š’
. K nejuznávanějším současným výtvarným umělcům
Aj Wej-wej
164
Architekt
Wang Šu
je nositel prestižní architektonické
Pritzkerovy ceny
165
, čínského původu je i jiný držitel této ceny, Američan
I. M. Pei
, autor známé
Skleněné pyramidy
v muzeu
Louvre
Paříži
166
Film
Podrobnější informace naleznete v článku
Čínská kinematografie
Čang I-mou
K nejvýznamnějším čínským filmařům patří režisér
Čang I-mou
, vítěz
Zlatého medvěda
Berlína
(1988, 1994) i
Zlatého Lva
Benátek
(1992, 1999), který byl také hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu
Letních olympijských her v Pekingu roku 2008
167
K jeho generačním souputníkům (tzv. pátá generace) patří
Čchen Kchaj-ke
, držitel
Zlaté palmy
Cannes
z roku 1993.
Sie Fej
má
Zlatého medvěda
Berlínského filmového festivalu
z roku 1993. O generaci mladší je
Ťia Čang-kche
, který získal hlavní cenu festivalu v Benátkách v roce 2006
168
Wang Čchüan-an
, který si odnesl hlavní cenu z Berlinale v roce 2007
169
nebo
Tiao I-nan
, jenž dosáhl stejného úspěchu roku 2014.
170
Ve Spojených státech se prosadili filmový režisér
John Woo
, nebo herečky
Joan Chen
Li Ping-ping
nebo
Bai Ling
. V Číně patří k nejpopulárnějším herečkám
Čao Wej
, jež se proslavila ve snímku
Krvavé pobřeží
, nebo
Čang C’-i
známá z filmu
Gejša
či
Fan Ping-ping
171
Velmi rozvinutý je filmový průmysl v Hongkongu, který od roku 1997 můžeme rovněž přičítat k ČLR. Proslulé jsou zejména hongkongské akční filmy, největšími hvězdami, které tento průmysl zplodil, jsou patrně
Bruce Lee
nebo
Jackie Chan
, v jehož stopách šel
Jet Li
(rodák z Pekingu, dnes občan
Singapuru
).
Čang C’-lin
jako první Číňanka uspěla v mezinárodních soutěžích krásy, když se roku 2007 stala
Miss World
172
Divadlo a hudba
Čínská opera
V několika velkých čínských městech byla postavena velmi moderní
operní divadla
, ve kterých jsou uváděny jak tradiční
čínské opery
, tak
opery
z běžného světového repertoáru. Na rozdíl od evropské opery vznikla čínská opera v lidových vrstvách a uměním nejvyšší společnosti se stala teprve později. Za vrcholnou éru bývá označováno 13. století. Existuje okolo stovky žánrů čínské opery, odlišených především regionálně, z nichž nejznámější je
Pekingská opera
. Děj představení se odehrává prakticky vždy v minulosti, před 17. stoletím. Kromě zpěvu a tance zahrnuje často i
bojová umění
akrobacii
, typické jsou výrazné masky a líčení.
173
V době
Kulturní revoluce
byla čínská opera zakázána, od konce 70. let 20. století se Číňané snaží tuto tradici oživit.
V zemi působí několik symfonických orchestrů. Známý je
Šanghajský symfonický orchestr
, který se skládá výhradně z čínských hudebníků. V
roce 2018 vysílaly evropské televizní stanice (např.
Arte
) vystoupení tohoto orchestru – pod vedením jeho
šéfdirigenta
Ju Longa
– v
prostorách
Zakázaného města
Pekingu
. Na programu byl mj. 2.
klavírní koncert
Sergeje Rachmaninova
. Sólistou byl
ruský
pianista
Daniil Trifonov
. Čínským občanem je jiný světoznámý
klavírista
Lang Lang
. K nejvýznamnějším hudebním skladatelům současnosti patří
Tchan Tun
. Tvoří soudobou vážnou hudbu, ale více proslul hudbou filmovou (
Tygr a drak
).
Yo-Yo Ma
je významným
violoncelistou
. Legendární čínskou zpěvačkou byla
Čou Süan
, k současným popovým hvězdám (hovoří se o tzv.
Cantopopu
) patří
Leslie Cheung
nebo
Faye Wong
Památky
Zakázané město
Velká čínská zeď
Velké národní divadlo v Pekingu
Pekingský národní stadion
Největším architektonickým symbolem Číny je
Velká čínská zeď
. Ta byla roku 2007, hlasováním sto milionů lidí z celého světa, zařazena dokonce mezi
Nových sedm divů světa
174
Zeď byla stavěna za
dynastie Ming
, od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Dalším neodmyslitelným symbolem Číny a vůbec nejnavštěvovanější čínskou památkou je
Zakázané město
v Pekingu, komplex 980 budov, v němž sídlili téměř 500 let čínští císaři.
175
Do města se vstupuje
Bránou Nebeského klidu
(Tchien-an-men), dominantou
Náměstí Nebeského klidu
. Na jeho západní straně se nachází
Velký sál lidu
postavený v roce 1959, kde se konají sjezdy
Komunistické strany Číny
, na východní
Čínské národní muzeum
, postavené rovněž roku 1959 (k 10 letům komunistické revoluce). První císaři
dynastie Čching
obývali
Mukdenský palác
ve městě
Šen-jang
. Letní sídlo měli v
Čcheng-te
, později si postavili
Letní palác v Pekingu
. Ze
Starého letního paláce
již zbyly jen ruiny. Na seznam
Světového dědictví UNESCO
byly zapsány i
císařské hrobky
dvou nejvýznamnějších dynastií, Čching a Ming (mezi nimi k nejvýznamnějším patří
Ming-siao-ling
Nankingu
), stejně jako opevněné věže
Tiao-lou
Kchaj-pchingu
, nebo kruhová hliněná obydlí
Tchu-lou
ve
Fu-ťienu
. K nejpamátnějším místům
konfucianismu
patří
Konfuciův chrám
Čchü-fu
, Konfuciově rodišti. Pro
taoisty
je nejvzácnějším
Chrám nebes
v Pekingu. Řada taoistických chrámů se nachází také v pohoří
Wu-tang
. Nejvýznamnější
buddhistická
památka,
Porcelánová pagoda
v Nankingu, byla zničena roku 1856, během
povstání tchaj-pchingů
. V roce 2015 ale nechaly čínské úřady postavit její repliku.
176
Na seznam světového dědictví byla zapsána i některá historická centra měst, týká se měst
Pching-jao
Li-ťiang
Si-ti
Chung-cchun
Macao
Jin-sü
Teng-feng
Šang-tu
a ostrova
Ku-lang-jü
. K ukázkám technického stavitelství patří 32 kilometrů dlouhý most
Tung-chaj Ta-čchiao
. V roce 2018 ho překonal 55 kilometrů dlouhý most
Hongkong-Ču-chaj-Macao
177
Od ekonomického boomu, který spustily
Teng Siao-pchingovy
reformy v 80. letech, je Čína rovněž epicentrem moderní architektury. Pro olympijské hry v Pekingu v roce 2008 byly postaveny některé výjimečné stavby, mezi nimiž vyniká
Pekingský národní stadion
(zvaný obvykle Ptačí hnízdo) a
Pekingské národní plavecké centrum
(tzv. Vodní kostka). Z jiných staveb je to například
Velké národní divadlo v Pekingu
z dílny francouzského architekta
Paula Andreuho
, otevřené roku 2007
178
, nebo pekingská
Budova Čínské ústřední televize
, již navrhl slavný nizozemský architekt a laureát
Pritzkerovy ceny
Rem Koolhaas
179
Šanghaji
je to například
Shanghai World Financial Center
, nebo
Shanghai Tower
, nejvyšší budova v Číně a druhá nejvyšší na světě.
Kuchyně
Související informace naleznete také v článku
Stolování v Číně
Kuřecí kung-pao
Světově významná je
čínská kuchyně
. Je velmi ceněna téměř všude ve světě. Je zastoupena nejen ve velkoměstech. Restaurace vedené čínskými majiteli, ve kterých pracují téměř vždy jen čínští kuchaři, lze nalézt prakticky na všech kontinentech, zvláště v turistických oblastech, často však i mimo ně. Podávají se v nich pokrmy připravované podle tradičních metod pěti známých regionálních kuchyní.
Typickými surovinami čínské kuchyně jsou
bambusové
výhonky, houba
Ucho Jidášovo
, houba
šiitake
, pasta z černých bobů, pepř sečuánský,
sójová omáčka
tofu
šalotka
. Z pálenek
rýžové víno
, z koření
zázvor
. Známými pokrmy jsou
Kuřecí kung-pao
Pekingská kachna
, jarní závitky či
Šuej-ču-žou
. Existují však velké regionální rozdíly, k nejznámějším regionálním kuchyním patří kantonská (obvykle užívající pánev
wok
), pekingská (často úprava v páře či grilování), sečuánská (patří k nejpikantnějším) či čchaošanská (hodně
vegetariánská
, založená na tofu). Velký důraz je kladen na estetickou úpravu pokrmů a stolování. Tradičně se používají
jídelní hůlky
, polévky se jí lžící, obvykle porcelánovou. Některé pokrmy, např. pekingská kachna, se však jedí rukama. Všechny pokrmy se servírují současně, každý ze stolujících má před sebou misku, do které si nabírá z pokrmů na stole. Přednostně jedí starší lidé a muži. Za těžký prohřešek proti etiketě se pokládá, pokud někdo zapíchne hůlky do zbytků jídla v misce. Během jídla pijí Číňané nejraději
zelený čaj
180
Věda
Související informace naleznete také v článku
Čínská filosofie
Nobelistka Tchu Jou-jou
Konfucius
Lékař
Chua Tchuo
je považován za toho, kdo již v 1. století jako první užil v lékařství
anestézii
181
Základy matematického myšlení stavěl v Číně
Liou Chuej
ve 3. století. Proslulým všestranným učencem starověku byl
Šen Kua
. V práci
Meng-si pi-tchan
Eseje víru snů
) z roku 1088 popsal jako první na světě princip magnetické jehly
kompasu
a naznačil, že by mohla být využita pro navigaci (v Evropě byla popsána až v roce 1187). Při promýšlení kompasu definoval též rozdíl mezi
magnetickým
a skutečným
severním pólem
(zhruba 400 let před evropskou vědou). Významnými starověkými astronomy byli
Cu Čchung-č’
nebo
Čang Cheng
Su Sung
v 11. století sestavil mapu hvězdné oblohy, jež je dnes nejstarší takovou dochovanou tištěnou mapou. V 16. století byl jakýmsi styčným bodem tradiční čínské vzdělanosti a vznikající evropské vědy
Sü Kuang-čchi
. V jeho době poznání čínské přírodovědy a medicíny sepsal a uchoval
Li Š’-čen
182
Nejslavnější čínskou vědkyní je fyzička
Chien-Shiung Wu
183
Čchien Süe-sen
se podílel na rozvoji raketové techniky, byl otcem čínského kosmického programu a hlavním konstruktérem čínských kosmických raket
Dlouhý pochod
Čchang Čeng
).
184
Číňané žijící ve Spojených státech
Jang Čen-ning
Li Čeng-tao
získali v roce 1957
Nobelovu cenu za fyziku
, stejné ocenění získali i další čínští emigranti, roku 1998
Cchuej Čchi
, roku 2009
Charles Kuen Kao
. Další naturalizovaný Američan
Čchiou Čcheng-tung
získal prestižní matematickou
Fieldsovu medaili
, informatik
Andrew Jao
zase
Turingovu cenu
(2000). Chemička
Tchu Jou-jou
získala v roce 2015
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství
185
Nejprestižnější vědecké ocenění převzala jako první občanka ČLR. Jako první izolovala hořčin
artemisinin
z pelyňku, který využila v léčbě
malárie
. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30
% a jen na
africkém kontinentu
zachránila stovky tisíc životů. Známým odborníkem v oblasti potravinářství je
Da-Wen Sun
Nejslavnějším čínským filozofem je
Konfucius
, jehož učení čínskou společnost hluboce ovlivnilo a formovalo. Jeho oponentem byl
Mocius
konfucianismus
však převládl. Ke Konfuciovým nejvýznamnějším žákům patřil
Mencius
. Jeho pragmatickým oponentem byl
Sün-c’
. Materialistické prvky do konfuciánství vnášel
Wang Čchung
. K tvůrcům
neokonfucianismu
v 15. století patřil
Wang Jang-ming
. Završitelem neokonfuciánské scholastiky byl
Ču Si
186
K zakladatelům
legismu
patřil
Chan Fej
, k jeho klíčovým představitelům
Li S’
Šang Jang
. Představitelem konfucianismu 20. století, který hledal spojení s moderním světem a evropskou kulturou, byl
Kchang Jou-wej
. K jeho souputníkům v „europeizačních snahách“ patřil
Jen Fu
nebo
Liang Čchi-čchao
V 6. století přišla myšlenková revoluce s dílem záhadného autora známého jako
Lao-c'
. Jeho učení se nazývá
taoismus
. K Laovým nejvýznamnějším následovníkům patřil
Čuang-c'
. Na pronikání
buddhismu
do Číny měl zásadní podíl
Kumáradžíva
187
Zakladatelem čínské
historiografie
byl
S’-ma Čchien
188
Na jejím rozvoji ve starověku se podílela i jedna žena:
Pan Čao
. K nejvýznamnějším moderním historikům patřili
Chuang Sien-fan
, jenž byl zároveň zakladatelem čínské
antropologie
, či
S'-ma Kuang
. Vojevůdce 6. století př. n. l.
Sun-c’
je autorem legendárního traktátu
Umění války
, který je považován za jednu z nejstarších knih o strategii a taktice vůbec.
189
Tvůrcem čínské hláskové abecedy
pchin-jin
byl jazykovědec
Čou Jou-kuang
. O velkou jazykovou reformu (
paj-chua
) ve 20. století usiloval
Chu Š’
Vzdělání
Podle QS World University Rankings 2020 je nejlepší vysokou školou v Číně
Univerzita Čching-chua
, která má být zároveň 16. nejkvalitnější vysokou školou na světě a třetí v Asii.
190
Jde o výzkumnou univerzitu sídlící v Pekingu. Byla založena v roce 1911 z peněz, které měla Čína zaplatit
Spojeným státům americkým
jako reparace po prohraném
Boxerském povstání
– na základě návrhu ministra zahraničí Spojených států Johna Haye byly reparace Číně odpuštěny s podmínkou, že budou použity na založení vzdělávací instituce. Prvními učiteli na škole pak byli Američané z řad
YMCA
. Vzhledem k vazbám na Spojené státy došlo na univerzitě na konci
Čínské občanské války
ke značné personální změně – velká část profesorů odešla
na Tchaj-wan
, kde založili v roce 1956 v
Sin-ču
Národní univerzitu Čching-chua. Na Univerzitě Čching-chua studoval například nobelista
Jang Čen-ning
. Druhou nejkvalitnější školou v Číně je podle QS
Pekingská univerzita
(22. celosvětově). Jde o nejstarší čínskou univerzitu založenou roku 1898. Škola je proslulá tím, že na ní studovali zakladatelé Komunistické strany Číny, krom toho např. spisovatel
Lu Sün
. Obě prestižní univerzity sídlí těsně vedle sebe, v pekingském obvodu
Chaj-tien
. Dalším epicentrem vzdělanosti je Hongkong. Na 25. místě světového žebříčku se nachází
Hongkongská univerzita
, jen o málo níže
Hongkongská vědecko-technologická univerzita
Čínská hongkongská univerzita
Městská hongkongská univerzita
. Mimo tato dvě tradiční centra vzdělanosti si vysokou kvalitu udržuje
Univerzita Fu-tan
Šanghaji
, která se pod QS propracovala již na pozici 40. nejkvalitnější vysoké školy na světě. V Šanghaji si vysokou prestiž drží i
Šanghajská dopravní univerzita
, která je navzdory svému názvu univerzitou všeobecnou. Na „periferii“ se nejvíce daří
Čeťiangské univerzitě
Chang-čou
, hlavním městě provincie
Če-ťiang
. Podle QS World Ranking 2020 jde o 54. nejlepší vysokou školu světa. V první stovce se drží také
Čínská vědecko-technologická univerzita
Che-feji
v provincii
An-chuej
. Tradice rozeznává tzv.
Ťiou-siao Lien-meng
, jakýsi neformální klub devíti nejtradičnějších čínských univerzit, zvaný též Liga C9, nebo „čínská břečťanová liga“.
191
Krom již uvedených do ní patří
Nankingská univerzita
Charbinská polytechnická univerzita
Si-anská dopravní univerzita
Sport
Li Na
Chou I-fan
Od 80. let 20. století zažívá v Číně obrovský rozmach sport, který má velkou státní podporu. V roce 1984 se Čína prvně zúčastnila olympijských her,
letních v Los Angeles
. Její první olympijskou hvězdou se zde stal gymnasta
Li Ning
192
Od té doby ČLR vybojovala 237 zlatých olympijských medailí (k 2018) a dala světu řadu dalších úspěšných sportovců: K největším čínských sportovním hvězdám patří tenistka
Li Na
, vítězka Australian Open 2014 a Roland Garros 2011.
193
Ve čtyřhře byla světovou jedničkou
Pcheng Šuaj
. V americké lize
NBA
se prosadil basketbalista
Jao Ming
, proslulý svou výškou (229
cm).
194
Skokanka do vody
Wu Min-sia
se stala legendou své disciplíny a vyhrála pět zlatých olympijských medailí.
195
Jen o trochu méně úspěšné jsou v této disciplíně její kolegyně
Fu Ming-sia
Čchen Žuo-lin
Kuo Ťing-ťing
. Čína ve skocích do vody získala k roku 2018 již 40 zlatých olympijských medailí a je to její nejúspěšnější disciplína. V Li Ningových stopách šel především gymnasta
Cou Kchaj
, držitel pěti olympijských zlatých kovů,
Li Siao-pcheng
má jen o jeden méně. Ještě více tradičním je v Číně
stolní tenis
Ma Lung
má tři olympijská zlata a je desetinásobným mistrem světa, stolní tenistka
Teng Ja-pching
má z OH dokonce čtyři zlata. Mezi ženami dominovala rovněž
Wang Nan
či
Čang I-ning
. Prvním Číňanem, který zkompletoval ping-pongový grandslam (zlato z OH, mistr světa a vítěz světového poháru) byl
Liou Kuo-liang
(1999), druhým
Kchung Ling-chuej
(2000), třetím
Čang Ťi-kche
(2012). (Před nimi se to povedlo jen Švédovi
Jan-Ove Waldnerovi
). Velmi úspěšní jsou Číňané v
badmintonu
, například
Lin Tan
je první mužský badmintonista, který získal zlatou olympijskou medaili v individuální disciplíně dvakrát po sobě.
196
Králem badmintonové dvouhry je
Fu Chaj-feng
. V ping-pongu a badmintonu jsou již Číňané na čele historických tabulek olympijských medailistů. Plavec
Sun Jang
má tři olympijské zlaté a vytvořil světový rekord, v ženském plavání brala dvě olympijské zlaté
Jie Š'-wen
. K nejúspěšnějším atletům patří běžkyně
Wang Ťün-sia
Sing Chuej-na
, překážkář
Liou Siang
či chodec
Čchen Ting
. V šachu po roce 2010 září
Chou I-fan
, její předchůdkyní byla v 90. letech
Sie Ťün
Čaj Čchao
byla v roce 2002 vyhlášena nejlepší házenkářkou světa. Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byla uvedena
Lang Pching
197
Zimní sporty nebyly v Číně dlouho příliš populární, ani známé, v posledních letech se však Číňané vrhli na rychlobruslení a zejména v disciplíně zvané
short-track
dosahují mimořádných úspěchů.
Wang Meng
má čtyři olympijská zlata, její kolegyně
Čou Jang
tři. Dalšími „zimními“ hvězdami čínského sportu jsou manželé
Šen Süe
Čao Chung-po
, olympijští vítězové v kategorii krasobruslařských sportovních dvojic.
Jako i v jiných asijských zemích, velkou tradici mají bojová umění. Číňané uspořádali své techniky pod značku
wu-šu
. Ke známým učitelům patřil například
Yip Man
, k jehož žákům patřil i
Bruce Lee
, rodilý Američan s čínskými kořeny, který se proslavil v USA akčními filmy.
Velká čínská komunita žije tradičně ve Spojených státech amerických. Ke slavným americkým sportovcům čínského původu patří tenista
Michael Chang
(vítěz Paříže roku 1989), basketbalista
Jeremy Lin
, plavec
Nathan Adrian
nebo krasobruslařka
Michelle Kwanová
. V Kanadě se zase narodil
Patrick Chan
, olympijský vítěz v krasobruslení.
Čínským vynálezem je desková hra
go
. Za nejlepšího hráče go 20. století bývá označován čínský rodák
Go Seigen
Roku 2008 Čína v Pekingu uspořádala
letní olympijské hry
. Stejné město bude roku 2022 hostit i hry
zimní
198
Životní prostředí
Smog v
Pekingu
(2014)
Uhelná elektrárna v
Pen-si
, provincie
Liao-ning
Čína je největším producentem
CO
na světě
Zalesňování mladými rostlinami v
S'-ma-tchaj
v rámci projektu Velké zelené zdi.
Malé větrné turbíny k zásobování elektřinou výškové budovy v
Ta-li
, provincie
Jün-nan
Elektrotaxi značky BYD e6 v
Šen-čenu
, provincie
Kuang-tung
Ve
velkém skoku vpřed
Čína dokonale napodobila industrializaci západního světa – se všemi jejími chybami. Vzhledem k tomu, že hospodářský vzestup byl doprovázen rychlým budováním
průmyslu
infrastruktury
, čelí Čína vážným
environmentálním problémům
. Ze 180 zemí se Čína v roce
2016
umístila na 109. místě v žebříčku
Environmental Performance Index
(Index výkonnosti z hlediska životního prostředí).
Ekologická stopa Číny se od šedesátých let dvacátého století zdvojnásobila. Nejzávažnějším problémem je
znečištění ovzduší
způsobené spotřebou
energie
. Čísla v této oblasti jsou zničující: V roce
2005
poprvé Čína předstihla
Spojené státy
v celkových emisích CO
a v roce
2012
dosáhla hodnoty 8,1 miliardy tun. V roce
2013
bylo v několika městech severní Číny naměřeno rekordních více než 800 mikrogramů pevných
prachových částic
(polétavého prachu) na metr krychlový – 30násobek hodnoty, kterou
Světová zdravotnická organizace
považuje za neškodnou.
Vzhledem k tomu, že velikost a důsledky škod na
životním prostředí
nešlo přehlížet, stala se otázka ochrany životního prostředí jednou z priorit
čínské vlády
. Cílem je, aby byl ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Skutečnost, že to není snadný úkol, uznává mj. i
Světový fond na ochranu přírody
(WWF)
: Čína musí uživit téměř jednu pětinu světové populace – a to s relativně omezenými zdroji. Země má pouze 9
% světové
zemědělské půdy
a pouze o něco více než 6
% světových
sladkovodních zdrojů
V několika
čínských provinciích
klesají hladiny
podzemních vod
, což způsobuje, že každý rok zmizí asi 30
jezer
. Vedle toho stoupá
eroze půdy
desertifikace
, což vede ke ztrátě
vegetace
polí
lesů
. Podle průzkumů WWF je však „ekologická stopa“ každého z 1,4 miliardy Číňanů skromná – ve srovnání s
Japonskem
Německem
nebo dokonce
Spojenými státy
. Například v roce
2014
činila roční poptávka po
elektrické energii
na osobu v Číně 3 927,05 kWh a v Německu 7 035,49 kWh nebo emise
oxidu uhličitého
na obyvatele v Číně 7,55 tun a v Německu 8,89 tun.
Zároveň existuje mnoho ekologických organizací ve všech částech Číny, často založených na iniciativě jednotlivců. Mezi ně patří mj. „Přátelé přírody“, „Yunnan Green Watersheds“ nebo „Green Earth Volunteers“. Kromě domácích aktivistů mají v Číně zastoupení i různé mezinárodní nevládní organizace v oblasti životního prostředí. Mnohé environmentální projekty jsou financovány státem. Čína tak např. zřízením „Velké zelené zdi“ realizuje (od roku 1978) projekt v zalesňování krajiny. Celkově má být do roku 2050 osazena původními druhy stromů plocha 350 000
km², s cílem vytvořit zelený pás mezi suchým severem a úrodným jihem. V roce 2014 přijala čínská vláda další opatření zaměřená na snížení
emisí
na jednotku
HDP
o 33,8
% do roku 2030.
V roce 2015 byl přijat zákaz výstavby nových
uhelných elektráren
a v roce 2017 byla zavedena emisní norma pro výfukové plyny
Euro 5
. Kromě toho by se měl podíl
uhlí
na celkové spotřebě energie snížit do roku 2030 z 66,6
% na méně než 45
% a podíl
obnovitelných energií
ve stejném období zvýšit na 25
%. Ačkoli hlavním cílem opatření je snížení znečištění, znamená to také významné snížení emisí
skleníkových plynů
. Do roku 2016 bylo uzavřeno více než 1000 uhelných dolů s celkovou roční kapacitou těžby 60 milionů tun. Celkově mají být nejpozději do roku 2020 uzavřeny nadbytečné doly s
kapacitou 500 milionů tun.
Čína ratifikovala
Kjótský protokol
v roce 2002 a
Pařížskou dohodu
o klimatu v roce 2016. Záměrem Číny je stát světovým lídrem v ochraně klimatu. Ačkoli jednotlivá hlavní čínská města bývají nadále pravidelně zasahována silným
smogem
, zátěž znečištěním rok od roku klesá. V posledním čtvrtletí roku 2017, podle údajů
Greenpeace
, například znečištění v Pekingu pokleslo ve srovnání s předchozím rokem o 53,8
%. Jen v roce 2017 muselo v celé Číně ukončit činnost více než 176 000 továren a 44 000 uhelných elektráren, protože nesplňovaly stanovené emisní cíle. V této souvislosti zmizelo v uhelném průmyslu více než 1,3 milionu pracovních míst, dalších 500 000 v ocelářském průmyslu.
Čína investuje nemalé prostředky do
nefosilních zdrojů
energie. V uplynulých letech bylo v Číně postaveno více solárních a větrných
turbín
než ve zbytku světa dohromady. Do roku 2020 vyčlenila čínská vláda v této oblasti další investice ve výši přibližně 360 miliard eur. Například pro
větrnou energii
to znamená, že do té doby by instalovaná kapacita měla vzrůst ze 151 na více než 205 gigawattů. Pro solární energii předpokládá plán do roku 2020 její ztrojnásobení. Čínský příklad zároveň dokazuje, že energetický přechod přináší i ekonomické výhody: více než 3,5 milionu Číňanů již pracuje v odvětví obnovitelných zdrojů energie a dalších 10 milionů se očekává do roku 2020.
Čínská vláda masivně podporuje dotacemi nástup
elektromobilů
a kvótami a omezeními se snaží vytlačit
spalovací motory
. V šesti velkých městech, které jsou zvláště postiženy znečištěním ovzduší, je ročně (losem nebo aukcemi) povoleno pouze 650 000 registrací nových osobních automobilů. Velká část z nich je vyhrazena výhradně pro registraci elektrických vozidel. Elektromobily nabízejí ze zákona další výhody: mohou jezdit sedm dní v týdnu; (automobily se spalovacími motory naproti tomu mají na jeden konkrétní den v týdnu, v závislosti na posledním čísle SPZ, zákaz jízdy). Při nákupu elektrického nebo hybridního elektrického vozidla hradí centrální vláda státní prémii ve výši 4 600 eur. Od roku 2019 musí všechny domácí i zahraniční automobilky dosáhnout 10% a od roku 2020 12% podílu elektromobilů na své celkové produkci v Číně. Zavedení této kvóty vyvíjí značný tlak na výrobce, jako jsou
Volkswagen
BMW
Daimler
, pro které je Čína zároveň největším jednotným trhem. Podle indexu elektrických vozidel, vyvinutým společností McKinsey & Company, Čína „utíká svým konkurentům“. Elektrická vozidla prodaná v roce 2016: 336 000 vozů, 171 000 užitkových vozidel a 115 000 autobusů na baterie. Čína je navíc zemí s nejrozmanitějšími modely; V roce 2017 měli čínští zájemci o koupi na výběr mezi téměř 60 různými elektromodely.
Zajímavosti
Celkem 83,3
% čínských žen ve věku 15 až 49 let, vdaných či zadaných, používalo ke konci roku 2005 moderní metody
antikoncepce
a tímto podílem se dostala Čína na první místo na světě.
199
Číňané preferují mužské potomky a dívky se mnohdy stávají ještě před svým narozením oběťmi uměle vyvolaných potratů, k čemuž přispěla i
politika jednoho dítěte
(do roku 2015), jejímž cílem bylo omezit růst populace. V roce 2014 bylo v Číně v důsledku potratů a
zabíjení novorozeňat
odhadem o 34 milionů více mužů než žen.
200
Čínský prezident
Si Ťin-pching
a americký vicepresident
Joe Biden
25. září 2015
Odhaduje se, že pro čínskou vládu pracuje 50 000 až 100 000
hackerů
201
V roce 2015 bylo odhaleno,
202
že při největším kyberútoku v americké historii čínští hackeři ukradli osobní údaje 21,5 milionu zaměstnanců amerických federálních úřadů.
203
Čínský prezident
Si Ťin-pching
po svém nástupu k moci v roce 2013 spustil rozsáhlou protikorupční kampaň, která vedla k potrestání více než 300 000 stranických funkcionářů. V dubnu 2016 byl jeho vlastní švagr identifikován v uniklých
Panamských dokumentech
, které obsahují detailní informace o
daňových únicích
a praní špinavých peněz.
204
Veškerá odhalení Panamských dokumentů týkající se rodiny Si Ťin-pchinga byla na čínském internetu a v médiích cenzurována.
205
Čínská společnost
CEFC China Energy Company Limited
získala četná aktiva v České republice, například většinu v
Pivovary Lobkowicz Group
, 60% podíl ve fotbalovém klubu
SK Slavia Praha
nebo 49% podíl v mediální společnosti
Empresa Media
, která vlastní
TV Barrandov
nebo vydává týdeník
Týden
206
V médiích se spekulovalo o možném napojení firmy CEFC na
čínskou armádu
a vojenskou rozvědku.
207
208
V březnu 2020 byla firma prohlášena za zkrachovalou
209
V roce 2016 Čína vlastnila americké státní dluhopisy v hodnotě 1,244 bilionu USD a byla největším
zahraničním věřitelem
Spojených států.
210
Demonstrace před čínským velvyslanectvím v Praze proti
zimním olympijským hrám
v Pekingu, 4. února 2022
Okolo roku 2017 začala čínská vláda v
Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang
ve velkém budovat převýchovné tábory, ve kterých internovala více než milion muslimských
Ujgurů
211
Tato politika byla popsána jako nucená
asimilace
Sin-ťiangu,
etnocida
(kulturní genocida),
212
nebo jako
genocida Ujgurů v Číně
213
Čína plánovala, že od roku 2020 spustí
systém sociálního kreditu
214
který byl označen za nejpropracovanější systém pro kontrolu lidí na světě.
215
Zelená transformace EU
vede k rostoucí evropské závislosti na Číně,
216
která v roce 2023 vyráběla příbližně 85
% všech
solárních panelů
a více než polovinu všech
elektromobilů
na světě.
217
Čína také ovládla produkci baterií do elektromobilů.
218
Americký prezident
Donald Trump
obvinil Čínu z
opioidové epidemie
ve Spojených státech.
219
Drogy, převážně
fentanyl
, zabily jen v roce 2023 přes 100
000 Američanů.
220
Čína je v současnosti také světově nejbohatším státem z hlediska počtu formálně (vědecky) popsaných druhů druhohorních
dinosaurů
- a to s počtem 347. Následují státy
USA
(307 druhů),
Argentina
(180 druhů),
Mongolsko
(107 druhů),
Velká Británie
(95 druhů) a
Kanada
(83 druhů). Čína v tomto směru poprvé předběhla do té doby pomyslně vedoucí USA v roce
2008
221
Odkazy
Poznámky
S výjimkou obyvatel
Hongkongu
Macaa
Tchaj-wanu
a cizinců žijících v 31 provinciích, autonomních oblastech a městech.
čínsky
českém přepisu
Čung-kuo
pchin-jinem
Zhōngguó
znaky
zjednodušené
中国
čínsky
českém přepisu
Čung-chua žen-min kung-che-kuo
pchin-jinem
Zhōnghuá rénmín gònghéguó
znaky
zjednodušené
中华人民共和国
Po směru hodinových ručiček jimi jsou
Indie
Pákistán
Afghánistán
Tádžikistán
Kyrgyzstán
Kazachstán
Rusko
Mongolsko
Severní Korea
Vietnam
Laos
Myanmar
Bhútán
Nepál
. Dále moře odděluje ČLR od
Jižní Koreje
Japonska
Čínské republiky
na Tchaj-wanu,
Filipín
Bruneje
Malajsie
Indonésie
. Čínská hranice s Pákistánem je zpochybněna Indií, která si nárokuje území celého
Kašmíru
jako své. Čína je spolu s Ruskem zemí s největším počtem pozemních hranic ze všech zemí
S výjimkou sporné
provincie Tchaj-wan
Celkové pořadí rozlohy ve vztahu k Spojeným státům závisí na měření celkové rozlohy obou zemí.
Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá.
Reference
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje
reference
, které nemají standardní formu, jsou použity
prosté internetové adresy
, u nichž může hrozit
znefunkčnění odkazu
. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí
citací
. Pomůžete tím udržet
ověřitelnost
a jednotný
vzhled a styl
článků.
V tomto článku byly použity
překlady
textů z článků
Volksrepublik_China#Ökologie
na německé Wikipedii
China
na anglické Wikipedii.
Total surface area as of 19 January 2007
[online]. [cit. 2024-03-28].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
3 December 2023.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
National Economy – 10.Total Population Went down and Urbanization Rate Continued to Grow (31 December 2024)
[online].
National Bureau of Statistics of China
(NBSC), 17 January 2025 [cit. 2025-01-17].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
World Economic Outlook Database, April 2025 Edition. (China)
[online].
International Monetary Fund
, 22 April 2025 [cit. 2025-05-26].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Jména států a jejich územních částí
. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111
s.
Dostupné online
ISBN
978-80-86918-57-0
. Kapitola Asie, s.
33–34.
The Debate – Macron in the middle? French president in China amid superpower showdown.
France 24
. 5 April 2023.
Dostupné online
[cit. 2023-04-09]. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SIMON, Kuper. There are only two global superpowers left.
Financial Times
Dostupné online
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
EAGLEN, Mackenzie. It's Time to Retire the Term "Near-Peer" Competitor When It Comes to China.
AEI
. 6 June 2023.
Dostupné online
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SAAIDA, Mohammed.
The Rise of China as a Global Superpower and its Implications for International Relations
[online]. July 2023.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
JOLLY, Dominique.
China as a Technological Superpower
[online]. 30 January 2025.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BALDWIN, Richard.
China is the world’s sole manufacturing superpower: A line sketch of the rise
[online]. 17 January 2024.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
STRIMPEL, Zoe.
The West can no longer afford to ignore China’s superpower status
[online]. 26 April 2025.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
10
11
Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl
. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655
s.
ISBN
80-207-1062-0
. S.
262, 263.
Merriam-Webster's Geographical Dictionary
. 3. vyd. Springfield, Massachusetts, U. S. A.: Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers, 1997. 1361
s.
Dostupné online
ISBN
0-87779-546-0
. S.
247. (anglicky)
DREYER, Edward L.; STEARNS, Peter.
Zheng He: China and the Oceans in the Early Ming Dynasty, 1405-1433
. [s.l.]: Pearson Longman 238
s.
Dostupné online
ISBN
978-0-321-08443-9
. (anglicky) Google-Books-ID: 9BeFQgAACAAJ.
Japonci zabili 300 tisíc lidí během šesti týdnů. Čína si připomíná 80 let od Nankingského masakru.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 13. prosince 2017.
Dostupné online
Horší než Mengele: Japonci při pokusech zmasakrovali tisíce lidí.
ČT24
[online].
Česká televize
, 13. srpna 2015.
Dostupné online
Před 80 lety rozpoutali Japonci v čínském Nankingu peklo. Masakr dodnes šokuje brutalitou.
ČT24
[online].
Česká televize
, 13. prosince 2017.
Dostupné online
Devět komentářů ke komunistické straně: Úvod.
www2.epochtimes.cz
[online]. [cit. 2019-11-20].
Dostupné online
Busky, Donald F. (2002).
Communism in History and Theory
. Greenwood Publishing Group. p.11.
The Independent, Mao's Great Leap Forward 'killed 45 million in four years
9 komentářů ke komunistické straně
[online]. The Epoch Times [cit. 2010-11-08]. Kapitola Část VII, Historie zabíjení Čínské Komunistické strany – OD VELKÉ KULTURNÍ REVOLUCE PŘES MASAKR NA NÁMĚSTÍ TCHIEN-AN-MEN k Falun Gongu.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-12-21.
FEIGON, Lee
, 2002.
Mao: A Reinterpretation
. Chicago: Ivan R. Dee.
ISBN
978-1-56663-458-8
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
: "By 1952 they had extended land reform throughout the countryside, but in the process somewhere between two and five million landlords had been killed."
LIU, Jenny; KAJÍNEK, Milan.
Konfuciův institut - nový kabát Čínské vlády?
[online]. [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-03-26.
YULIN, Lin.
Dalajláma říká: vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií
[online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2011-08-21.
Soubor článků o Kao Č'šengovi
[online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-10-29.
Č'-ŠENG, Kao.
Černá noc čínského právníka Kao Č'-šenga
[online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2011-08-21.
Téma – čínští právníci hájí Falun Gong
[online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2011-08-21.
KRÁL, Richard.
Čína: Ekologická bomba tiká
[online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08].
Dostupné online
Lidská práva v Číně
[online]. Amnesty International [cit. 2010-11-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2011-01-14.
FEUERBERG, Gary.
Svoboda v Číně
[online]. The Epoch Times, 2006-05-23 [cit. 2025-02-04].
Dostupné online
Čínská vlajka
na
Flags of the World
HORÁLEK, Adam.
Geografie Číny. Učební materiál pro studenty sinologie
[online]. Olomouc: Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2013 [cit. 2019-11-23].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-04-10.
ISBN
978-80-244-3839-9
East Asia/Southeast Asia
:: China — The World Factbook - Central Intelligence Agency.
www.cia.gov
[online].
2020-09-14 [cit.
2020-10-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2016-10-13.
North America
:: United States — The World Factbook - Central Intelligence Agency.
www.cia.gov
[online].
2020-09-20 [cit.
2020-10-08].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2018-12-26.
Tisíce vojáků se na indicko-čínské hranici drží v šachu. Hrozí obnovení starého sporu.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 2017-07-11 [cit. 2019-11-23].
Dostupné online
Tádžikové předají Číně území dvakrát větší než rozloha Prahy.
eurozpravy.cz
[online]. [cit. 2019-11-23].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-11-23.
Rusko a Čína si konečně vyjasnily spory o společnou hranici.
ČT24
[online].
Česká televize
[cit. 2019-11-23].
Dostupné online
Čína nemá podle soudu v Haagu nárok na ostrovy v Jihočínském moři.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-11-23].
Dostupné online
Výkaly a odpadky. Čína zavřela základní tábor u Mount Everestu pro turisty bez povolení.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-11-23].
Dostupné online
Největší čínské jezero může do 200 let zcela vyschnout.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
[cit. 2007-01-05].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2007-01-11.
Čtyři základní principy, Sinopsis
Chang, Eddy (22 August 2004).
Perseverance will pay off at the UN
Archivováno
6. 8. 2007 na
Wayback Machine
The Taipei Times
China says communication with other developing countries at Copenhagen summit transparent.
People's Daily
. 21 December 2009.
Dostupné online
[cit. 31 January 2019].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"BRICS summit ends in China"
. BBC. 14 April 2011. Retrieved 24 October 2011.
Taiwan's Ma to stopover in US: report.
mysinchew.com
. 12 January 2010.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
9 September 2015.
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Macartney, Jane. China says US arms sales to Taiwan could threaten wider relations.
The Times
. London: 1 February 2010.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
KEITH, Ronald C.
China from the inside out – fitting the People's republic into the world
. [s.l.]: PlutoPress S.
135–136.
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
An Authoritarian Axis Rising?.
The Diplomat
. 29 June 2012.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
16 December 2013.
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
China, Russia launch largest ever joint military exercise
[online]. 5 July 2013 [cit. 2013-07-05].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Energy to dominate Russia President Putin's China visit.
www.bbc.co.uk
. BBC, 5 June 2012.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
GLADSTONE, Rick. Friction at the U.N. as Russia and China Veto Another Resolution on Syria Sanctions.
The New York Times
. 19 July 2012.
Dostupné online
[cit. 15 November 2012].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Xi Jinping: Russia-China ties 'guarantee world peace'.
www.bbc.co.uk
. BBC, 23 March 2013.
Dostupné online
[cit. 23 March 2013].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Co může přinést oteplování sino-vatikánských vztahů? Komentář k vatikánské politice vůči Číně
Náboženský infoservis
, 1. 11. 2024
USA a Čína odvrátily eskalaci obchodní války, příštích devadesát dní nebudou zvyšovat vzájemná cla.
Hospodářské noviny
[online]. 2025-08-12.
Dostupné online
Je fentanyl příčina, anebo záminka? Za co všechno může a nemůže Čína.
iDNES.cz
[online]. 2025-03-24.
Dostupné online
Chinese Civil War
[online]. Cultural-China.com [cit. 2013-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
12 September 2013.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"China denies preparing war over South China Sea shoal"
. BBC. 12 May 2012.
Q&A: China-Japan islands row.
www.bbc.co.uk
. BBC News, 27 November 2013.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Napětí mezi Indií a Čínou stoupá. Peking zakládá města na sporném území u hranic.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 12. dubna 2023.
Dostupné online
LIM, Louisa; BERGIN, Julia. Inside China's audacious global propaganda campaign.
The Guardian
. 2018-12-07.
Dostupné online
[cit. 2025-06-17].
ISSN
0261-3077
. (anglicky)
China's Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance.
Hoover Institution
[online]. [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
. (anglicky)
BENNETT, Brian. China Announces Expulsion of U.S. Journalists.
TIME
[online]. 2020-03-17 [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
. (anglicky)
Číně válka vyhovuje a snaží se ji prodlužovat. Oslabí tím Rusko i USA.
Hrot
[online]. 21. února 2023.
Dostupné online
TOBIAS. (Auto)Cenzura jako daň za přístup na čínský trh donutila LinkedIn k odchodu.
Sinopsis
[online]. 2021-10-20 [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
Německá kontrarozvědka varuje před poskytováním dat Číňanům, Novinky.cz, 9.7.2020
Čína tlačí do voleb v Kanadě své kandidáty, varují tajné služby. Trudeau mlčí.
iDNES.cz
[online]. 12. března 2023.
Dostupné online
FBI: Čína vydírá své občany žijící v USA, zadrží jejich blízké a nutí je k návratu, Aktuálně.cz, 7.7.2020
Lukáš Valášek, Helena Truchlá, “Four Million for Vystrčil”: Chinese Attempt at Disparaging President of Czech senate, Aktuálně.cz, 11.11.2020
Taiwan condemns Chinese allegations it paid Czech Senate president, Taiwan News, 12.11.2020
Bernhard Odehnal, Wie ein Zürcher Geschäftsmann für China geheimes Lobbying betreibt, Tagesanzeiger International, 13.11.2020
Lukáš Valášek, Helena Truchlá, Propaganda: Česká média odhalila úplatky pro Vystrčila. Důkaz opaku Čína cenzuruje, Aktuálně.cz, 19.11.2020
Ben Westcott, Steven Jiang, Chinese diplomat promotes conspiracy theory that US military brought coronavirus to Wuhan, CNN, March 13, 2020
Chen Dingding, Hu Junyang, Is China Really Embracing ‘Wolf Warrior’ Diplomacy?, The Diplomat, 9.9.2020
Internet v Číně? Závistí by zbledl i Velký bratr Více na: https://www.zive.cz/clanky/internet-v-cine-zavisti-by-zbledl-i-velky-bratr/sc-3-a-182451/default.aspx
". 17. května 2016.
Wikipedia blocked in China in all languages.
BBC News
[online]. 2019-05-14.
Dostupné online
Tom Burt, New nation-state cyberattacks, Microsoft, 2.3.2021
Microsoft hack: White House warns of 'active threat' of email attack, BBC News, 6.3.2021
Miloslav Fišer, Experti varovali před útoky hackerů s předstihem. Bylo to ale marné, Novinky.cz, 5.3.2021
Daryna Dziuba, EU a Británie obvinily Čínu z obřího kybernetického útoku. Týkal se i Česka, Seznam Zprávy, 19.7.2021
China: Declaration by the High Representative on behalf of the European Union urging Chinese authorities to take action against malicious cyber activities undertaken from its territory, tisková zpráva Evropské komise, 19.7.2021
Zákon Čínské lidové republiky o národní obraně. Článek 22.
www.npc.gov.cn
[online]. www.npc.gov.cn, 2020-12-06 [cit. 2022-01-30].
Dostupné online
. (anglicky)
BICKFORD, Thomas A. Regularization and the Chinese People's Liberation Army: An Assessment of Change.
Asian Survey
. 2000-05-01, roč. 40, čís. 3, s. 456–474.
Dostupné online
[cit. 2022-01-30].
ISSN
0004-4687
doi
10.2307/3021156
. (anglicky)
INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS).
The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018
. London: Routledge 520
s.
ISBN
9781857439557
ISBN
1857439554
OCLC
1029353253
S.
249–259.
ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?.
South China Morning Post
[online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30].
Dostupné online
. (anglicky)
Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050.
The Economist
[online]. 27. 6. 2019 [cit. 25.7.2019].
Dostupné online
Modernisation of China’s military is no cause for alarm.
South China Morning Post
[online]. 27. 1. 2019 [cit. 25.7.2019].
Dostupné online
ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?.
South China Morning Post
[online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30].
Dostupné online
. (anglicky)
Nolt, James H.
Analysis: The China-Taiwan military balance
Archivováno
1. 10. 2018 na
Wayback Machine
Asia Times
. 1999. Retrieved 15 April 2006.
Čínská jaderná triáda se neuvěřitelně rychle rozvíjí, varují američtí generálové - Novinky.
www.novinky.cz
[online]. 2024-03-04 [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
Military and Security Developments Involving the People's Republic of China 2013
[online]. US Secretary of Defense, 2013 [cit. 2013-06-25].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2017-10-10.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Čína jaderně zbrojí ostošest - Novinky.
www.novinky.cz
[online]. 2025-06-17 [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
KEJLOVÁ, Tamara. Čína buduje „jaderné impérium“. Na bombu si myslí Soul i Tokio.
ČT24
[online].
Česká televize
[cit. 2025-06-17].
Dostupné online
Čína ztrojnásobila jaderný arzenál, buduje stovky sil.
www.novinky.cz
[online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-10].
Dostupné online
Sinopsis: úplný překlad čínského zákona o celonárodní špionáži, 27.2.2019
Podle obžaloby zavedla Huawei interní systém odměn pro zloděje obchodních tajemství, Sinopsis 30.1.2019
Frank Gardner, The spying game: China's global network, BBC News, 7.7.2020
ANKENBRAND, Hendrik: Wie deutsche Manager in China ausspioniert werden,
Frankfurter_Allgemeine_Zeitung
, 1.
dubna 2019 (německy).
„Domácí med z cizích kytek“: Čínská armáda vysílá experty studovat na Západ, Sinopsis, 10.11.2018
Bill Gertz, Spy school: Chinese military officer busted for posing as Boston University student, The Washington Times, 1.2.2020
Former UC Davis Researcher From China Juan Tang Sought By FBI Booked Into Sacramento County Jail, CBS Sacramento, 27.7.2020
China-US row: Fugitive researcher 'hiding in San Francisco consulate', BBC News, 23.7.2020
Alex Joske, Picking flowers, making honey, Australian Strategic Policy Institute, 30.10.2018
KUNDRA, Ondřej; SPURNÝ, Jaroslav. BIS otevřeně varuje před promořeností Česka ruskými špiony.
Respekt
[online]. 2018-12-03 [cit. 2025-02-04].
Dostupné online
Čínská firma sbírala data o prominentech v Česku. Zajímala se o Zemana i šéfa BIS, Novinky.cz
Čína predbehla najväčšiu európsku ekonomiku.
ekonomika.sme.sk
[online]. [cit. 2019-11-20].
Dostupné online
. (slovensky)
Uber’s Surrender to Didi Shows the Steep Odds U.S. Tech Faces in China
[online]. 2016-08-03 [cit. 2016-10-08].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Scott Cendrowski.
Enter the Dragons
Fortune
. 18.
února 2015.
Eric Auchard.
China's Huawei enters PC market to take on Lenovo, HP, Dell
Reuters
. 12. května 2016.
Čínské značky válcují svět i v českých obchodech.
Seznam Zprávy
[online]. 2. dubna 2024.
Dostupné online
Čína je poprvé inovativnější než Německo. Každý čtvrtý patent je její.
www.seznamzpravy.cz
[online]. 2025-09-19 [cit. 2025-09-19].
Dostupné online
Čínská reakce na havárii ve Fukušimě, Atominfo.cz,
HARMS, Florian: Trotz Krise in Hongkong. Deutschland und China bauen wirtschaftliche Zusammenarbeit aus. (Navzdory krizi v Hongkongu. Německo a Čína rozšiřují svoji hospodářskou spolupráci.) T-Online.de,
, 6.
září 2019, 10:42
hod. (německy).
HARMS, Florian a TROTZ, Martin: „China diktiert die Regeln – auch Deutschland“ (Čína diktuje pravidla – i Německu). T-Online.de,
, 06.
září 2019, 11:03
hod. (německy).
COOLEY, Alexander.
New Silk Route or Classic Developmental Cul-de-Sac? The Prospects and Challenges of China's OBOR Initiative
[online]. July 2015 [cit. 2016-02-10].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
China plans new Silk Route across Ukraine.
Russian News Agency TASS
. 9 December 2013.
Dostupné online
[cit. 10 February 2016].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SAHOO, Pravakar. India should be part of the new Silk Route.
The Hindu Business Line
. 22 December 2015.
Dostupné online
[cit. 10 February 2016].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
China’s new silk route: The long and winding road
[online]. February 2016 [cit. 2016-02-10].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
First 'Silk Road' train arrives in Tehran from China
[online]. [cit. 2016-02-16].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
'China freight train' in first trip to Barking.
BBC News
. 2017-01-03.
Dostupné online
[cit. 2017-01-05]. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Silk Road route back in business as China train rolls into London
, Tracy McVeigh, The Observer, 14 January 2017
Levnější než letadlo a rychlejší než loď. Čína otevřela Hedvábnou stezku vlakem do Londýna.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2017-01-17 [cit. 2017-01-22].
Dostupné online
Auf der Breitspur bis nach Wien. (Na širokých kolejích až do Vídně.)
Frankfurter Allgemeine Zeitung
, 19.
května 2017, s.
21 (německy).
16 + 1, Sinopsis
Jedno pásmo, jedna cesta, Sinopsis
Hledá se společná politika EU vůči ČLR (zn.: Těžko), Sinopsis, 27.3.2019
Martin Hála, Vymývání mozků po čínsku, Sinopsis 29.3.2016
Strategické partnerství, Sinopsis
Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 1)
[online]. National Bureau of Statistics of China [cit. 2015-05-31].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Population Growth Rate
[online]. CIA [cit. 2013-09-29].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2014-06-25.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
The Cambridge Illustrated History of China
, Patricia Buckley Ebrey, Cambridge University Press, 2010,
ISBN
0-521-12433-6
, strana 327
ČTK, Martina Kramerová. Čína končí s politikou dvou dětí. Číňané si tak budou nově moci pořídit až tři potomky | Svět.
Lidovky.cz
[online]. 2021-05-31 [cit. 2025-09-16].
Dostupné online
Čínská politika tří dětí. ‚Nejde jen o ekonomiku, ale i o legitimitu strany,‘ říká analytička Procházková.
iROZHLAS
[online]. 2021-05-31 [cit. 2025-09-16].
Dostupné online
ŠÁMALOVÁ, Barbora. Na místo dětí si Číňané pořizují domácí mazlíčky.
ČT24
[online].
Česká televize
[cit. 2025-09-16].
Dostupné online
Číňanů v roce 2022 ubylo. Nejlidnatější zemí by se letos mohla stát Indie.
www.novinky.cz
[online]. 2023-01-17 [cit. 2025-09-16].
Dostupné online
Obyvatel Číny ubývá.
www.novinky.cz
[online]. 2024-01-17 [cit. 2025-09-16].
Dostupné online
The American Dream Is Alive. In China..
The New York Times
. 18 November 2018.
Dostupné online
[cit. 23 February 2019].
ISSN
0362-4331
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census (No. 1)
[online]. National Bureau of Statistics of China, 28 April 2011 [cit. 2013-06-14].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
15 January 2013.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Lilly, Amanda. A Guide to China's Ethnic Groups.
Washington Post
. 7 July 2009.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
9 December 2013.
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
China's Geography: Globalization and the Dynamics of Political, Economic, and Social Change
. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, 2011.
Dostupné online
ISBN
978-0-7425-6784-9
. S.
102.
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"Major Figures on Residents from Hong Kong, Macao and Taiwan and Foreigners Covered by 2010 Population Census"
. National Bureau of Statistics of China. 29 April 2011. Retrieved 31 May 2015.
National Population by Sex, Nationality | National Bureau of Statistics of China.
www.stats.gov.cn
[online]. [cit. 2019-11-21].
Dostupné online
Languages of China
– from Lewis, M. Paul (ed.), 2009. Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas, Tex.: SIL International.
Kaplan, Robert B.; RICHARD B. BALDAUF.
Language Planning and Policy in Asia: Japan, Nepal, Taiwan and Chinese characters
. [s.l.]: Multilingual Matters, 2008.
ISBN
978-1-84769-095-1
. S.
42.
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"Languages"
. 2005. Gov.cn. Retrieved 31 May 2015.
Rough Guide Phrasebook: Mandarin Chinese
. [s.l.]: Rough Guides, 2011.
Dostupné online
ISBN
978-1-4053-8884-9
. S.
19.
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
DILLON, Michael.
Religious Minorities and China
. [s.l.]: Minority Rights Group International, 2001. (English)
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BUANG, Sa'eda; CHEW, Phyllis Ghim-Lian.
Muslim Education in the 21st Century: Asian Perspectives
. [s.l.]: Routledge, 9 May 2014.
ISBN
978-1-317-81500-6
. S.
75. (English)
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Archivovaná kopie
[online]. National Religious Affairs Administration [cit. 2015-08-30].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
12 August 2015.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"China bans religious activities in Xinjiang"
Financial Times
. 2 August 2012. Retrieved 28 August 2012.
Constitution of the People's Republic of China
. Chapter 2, Article 36.
ČT24. Čína zvyšuje tlak na křesťanskou menšinu.
ct24.ceskatelevize.cz
[online]. [cit. 2025-10-24].
Dostupné online
YAO, Xinzhong
Chinese Religion: A Contextual Approach
. London: A&C Black, 2010.
ISBN
978-1-84706-475-2
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
pp. 9–11.
MILLER, James.
Chinese Religions in Contemporary Societies
. [s.l.]: ABC-CLIO, 2006.
ISBN
978-1-85109-626-8
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
p. 57
ZÁDRAPA, Lukáš. Pět tisíc let čínských dějin - anebo ne tak docela?.
Sinopsis
[online]. 2016-05-23 [cit. 2019-11-20].
Dostupné online
Čínská literatura má Nobelovu cenu.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2000-10-13 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Nobelovu cenu za literaturu dostal Mo Jen, v deseti vyloučený ze školy.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 2012-10-11 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Osm tisíc soch a každá je jiná: Terakotová armáda prý ukrývá skryté poselství.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Chránil životy rybářů už před tisíci lety, dnes fascinuje celý svět.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Čínské jeskyně Mo-kao.
Šokující Planeta
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
. (anglicky)
Yungang (Jün-kang).
HedvabnaStezka.cz
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Dazu (Ta-cu).
HedvabnaStezka.cz
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Buddhistické jeskyně Lung-men v Číně existují už 1500 let.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Zuojiang Huashan Rock Art Cultural Landscape.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
. (anglicky)
Nejznámější čínský umělec Aj Wej-wej dnes slaví 60. narozeniny.
Reflex.cz
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Pritzkerova cena putuje do Číny. Vyhrál Wang Šu.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 2012-03-03 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
GOLDBERGER, Paul. I.M. Pei, Master Architect Whose Buildings Dazzled the World, Dies at 102.
The New York Times
. 2019-05-16.
Dostupné online
[cit. 2019-06-24].
ISSN
0362-4331
. (anglicky)
Olympijské hry v Pekingu začaly, oheň zapálil legendární gymnasta.
www.sport.cz
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Benátský lev míří do Číny. Média se diví.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2006-09-10 [cit. 2022-04-03].
Dostupné online
Berlinale vyhrál čínský film.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 2007-02-18 [cit. 2022-04-03].
Dostupné online
Berlínský Zlatý medvěd jde do Číny, Grandhotel Budapešť má cenu poroty.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2014-02-15 [cit. 2022-04-03].
Dostupné online
Kde je Fan Ping-ping? Nejznámější čínská herečka zmizela, zřejmě ji vyšetřují úřady.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2018-08-14 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Miss World 2007 se stala čínská miss C' Lin Čang.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Čínská opera.
ikoktejl
[online]. [cit. 2019-11-20].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-04-10.
Sedm nových divů světa: Patří mezi ně krvavá pyramida i stavba viditelná z vesmíru.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Peking má nejnavštěvovanější památku, kam se 500 let nesmělo.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
CNN, Elaine Yu. Ancient 'world wonder' comes back to life.
CNN Travel
[online]. 2016-09-16 [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
. (anglicky)
V Číně otevřeli nejdelší most vedoucí přes moře: Odolá zemětřesení i supertajfunu.
100+1 zahraniční zajímavost
[online]. 2018-10-24 [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
. (anglicky)
ČÍNSKÝ ŠOK: Vejce, které mění barvu. Vítejte ve Velkém národním divadle | Aktuality.
Lidovky.cz
[online].
MAFRA
, 2019-03-15 [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Velké trenýrky. Nová budova čínské státní televize vzbuzuje rozpaky.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2012-05-18 [cit. 2019-11-06].
Dostupné online
Čínská kuchyně: vhodná pro všechny milovníky hůlek, rýže a pálivých pokrmů.
Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
KAZIMOUR, Ivan.
Historie zdravotnictví
. [s.l.]: E-knihy jedou 449
s.
Dostupné online
ISBN
978-80-7512-758-7
DOHNAL, František.
Studijní texty k dějinám farmacie
. [s.l.]: Karolinum Press 154
s.
Dostupné online
ISBN
978-80-246-2608-6
The Manhattan Project Physicist Who Fought for Equal Rights for Women.
Time
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
. (anglicky)
Zemřel zakladatel čínské kosmonautiky.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2015-10-05 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Ču Si.
leporelo.info
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-04-10.
Kumáradžíva.
leporelo.info
[online]. [cit. 2019-11-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2018-06-12.
Čínský autor Knihy vrchních písařů poodhaluje své tajemství.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2013-03-22 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Sun-c’: Geniálny čínsky stratég a taktik, ktorý zároveň napísal jednu z najstarších kníh o vedení vojny.
refresher.cz
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
QS World University Rankings 2020.
Top Universities
[online]. 2019-06-05 [cit. 2019-11-26].
Dostupné online
. (anglicky)
China's Ivy League：C9 League.
en.people.cn
[online]. [cit. 2019-11-26].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-01-03.
Olympijský oheň zažehne Li Ning. Princ gymnastiky.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2008-08-08 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Zlomila ji bolest kolen. Čínská tenistka Li Na ukončila kariéru.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2014-09-19 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
První Číňan v NBA Jao Ming ukončil kariéru.
Týden.cz
[online].
EMPRESA MEDIA
, 2011-07-20 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Olympijská rekordmanka ve skocích do vody Wu Min-sia končí.
iSport.cz
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Čína získala v olympijském badmintonu všechny zlaté medaile.
ČT sport
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Hall of Famers.
International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA
[online]. [cit. 2019-06-24].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
. (anglicky)
Zimní olympijské hry v roce 2022 bude hostit Peking.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 2015-07-31 [cit. 2019-06-24].
Dostupné online
Pocket World in Figures 2008
. Londýn:
The Economist
, 2007. 254
s.
Dostupné online
ISBN
978-1-86197-844-8
. S.
18. (anglicky)
Hledají se nevěsty pro miliony čínských mužů
". Český rozhlas. 31. prosince 2014.
nedostupný zdroj
China's Hacker Army
".
Foreign Policy
. 3. března 2010.
Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA
".
iDNES.cz.
23. září 2015.
PETERSON, Andrea.
OPM says 5.6 million fingerprints stolen in biggest cyber attack in US history. America doesn't have anything together this is why this happened
[online]. 2015-09-24.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SCHMITZ, Rob. Xi Jinping's family linked to Panama Papers.
www.marketplace.org
. Marketplace, 4. dubna 2016.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
V Panama Papers se namočily i čínské elity, cenzura kauzu tutlá
".
iDNES.cz.
7. dubna 2016.
Čínská CEFC završila vstup do Empresa Media a Médea Group
". DigiZone.cz. 20. února 2016.
Bližší pohled na Zemanova čínského poradce a společnost CEFC
".
The Epoch Times
. 8. září 2015.
Who’s that 39-year-old paying HK$1.4 billion for three office floors?
".
South China Morning Post
. 21. února 2017.
Fallen Energy Conglomerate CEFC Declared Bankrupt - Caixin Global.
www.caixinglobal.com
[online]. [cit. 2020-08-04].
Dostupné online
. (anglicky)
15 největších zahraničních věřitelů USA
". Investicniweb.cz. 18. května 2016.
FENDRYCHOVÁ, Simona. Čína převychovává muslimy. Ponižovaní Ujguři živoří v lágrech, musí jíst i vepřové.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2018-09-03.
Dostupné online
WITHNALL, Adam. ‘Cultural genocide’: China separating thousands of Muslim children from parents for ‘thought education’.
The Independent
[online]. 2019-07-05 [cit. 2023-04-27].
Dostupné online
Uighurs: 'Credible case' China carrying out genocide.
BBC News
[online]. 2021-02-08 [cit. 2023-04-27].
Dostupné online
VOŽENÍLEK, David. Hlídat se budeme sami. V Číně vzniká Velký Bratr 21. století.
iDNES.cz
[online].
MAFRA
, 22. prosince 2017.
Dostupné online
Čínský systém společenského kreditu: Velký bratr všechno uvidí "jako Bůh". Kdo není důvěryhodný, neudělá ani krok, hlásá Si Ťin-pching.
Hospodářské noviny
[online]. 11. dubna 2019.
Dostupné online
Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila.
Český rozhlas
[online]. 28. května 2024.
Dostupné online
Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expert.
Euractiv
[online]. 27. července 2023.
Dostupné online
Bateriím do elektromobilů vládne Čína. Evropská šance možná leží v Srbsku.
Euractiv
[online]. 18. října 2023.
Dostupné online
List WSJ popsal, jak se přes Čínu perou peníze z prodeje fentanylu v USA.
ČT24
[online].
Česká televize
, 2025-02-25.
Dostupné online
USA straší zabiják jménem fentanyl. K rozmachu přispívá Čína, export surovin dotuje.
Aktuálně.cz
[online]. 2024-09-09.
Dostupné online
SOCHA, Vladimír
. Kolik opravdu známe dinosaurů?.
OSEL.cz
[online]. 19. leden 2026.
Dostupné online
(česky)
Literatura
BECKER, Jasper.
Čína na přelomu století
. Praha: Jasper, 2002.
ISBN
80-7257-729-8
FAIRBANK, John K.
Dějiny Číny
. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010.
ISBN
978-80-7422-007-4
FISHMAN, Ted C.
China, Inc.: jak Čína drtí Ameriku a svět
. Praha: Alfa Publishing, 2006.
ISBN
80-86851-44-3
LIŠČÁK, Vladimír.
Čína
. Praha: Libri, 2003.
ISBN
80-7277-109-4
VOJTA, Vít.
Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení
. Brno: Pixl-e, 2011.
ISBN
978-80-905021-0-9
KLIMEŠ,Ondřej a kol.
Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace
. Praha: Academia, 2019.
ISBN
978-80-200-2962-1
Související články
Dynastie čínské historie
Komplexní pojetí státní bezpečnosti
Krysí národ
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Čína
na Wikimedia Commons
Téma
Čína
ve Wikicitátech
Slovníkové heslo
Čína
ve Wikislovníku
Kategorie
Čína
ve Wikizprávách
CIA.
China - The World Factbook
[online].
Dostupné online
. (anglicky)
CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky.
Čína (souhrnná teritoriální informace)
[online]. Businessinfo.cz.
Dostupné online
China
[online]. Encyclopaedia Britannica.
Dostupné online
. (anglicky)
Human rights in China
[online]. Amnesty International.
Dostupné online
. (anglicky)
Ústřední lidová vláda
Čínské lidové republiky
(1949–1954)
předseda
Mao Ce-tung
místopředsedové
Ču Te
Liou Šao-čchi
Sung Čching-ling
Čang Lan
Li Ťi-šen
Kao Kang
generální sekretář
Lin Po-čchü
členové
55 členů (bez předsedy, místopředsedů a generálního sekretáře)
podřízené centrální úřady
Státní administrativní rada
Čou En-laj
) •
Lidová revoluční vojenská rada
Mao Ce-tung
) •
Nejvyšší lidový soud
Šen Ťün-žu
) •
Nejvyšší lidová prokuratura
Luo Žung-chuan
) •
od listopadu 1952
Státní plánovací komise
Kao Kang
podřízené regionální úřady
od prosince 1952
Východočínský administrativní výbor
Žao Šu-š’
do dubna 1953
) •
od ledna 1953
Středojižní administrativní výbor
Lin Piao
od května 1953 úřadující předseda
Jie Ťien-jing
) •
od ledna 1953
Severovýchodní administrativní výbor
Kao Kang
do února 1954
) •
od ledna 1953
Severozápadní administrativní výbor
Pcheng Te-chuaj
) •
od února 1953
Severočínský administrativní výbor
Liou Lan-tchao
) •
od února 1953
Jihozápadní administrativní výbor
Liou Po-čcheng
Vrcholné orgány státní moci
Čínské lidové republiky
(od 1954)
legislativní:
Všečínské shromáždění lidových zástupců
stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců
hlava státu:
prezident
• administrativní:
Státní rada
• vojenské:
Státní výbor obrany
(do 1975)
Ústřední vojenská komise
(od 1983)
• kontrolní:
Státní kontrolní komise
(od 2018)
• soudní:
Nejvyšší lidový soud
• právního dohledu:
Nejvyšší lidová prokuratura
Čínská lidová republika
– 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (
PRC
Provincie
An‑chuej
Če‑ťiang
Čching‑chaj
Fu‑ťien
Chaj‑nan
Che‑nan
Che‑pej
Chej‑lung-ťiang
Chu‑nan
Chu‑pej
Jün‑nan
Kan‑su
Kuang‑tung
Kuej‑čou
Liao‑ning
S’‑čchuan
Šan‑si
Šan‑tung
Šen‑si
• (
Tchaj-wan
)¹ •
Ťiang‑si
Ťiang‑su
Ťi‑lin
Autonomní
oblasti
Kuang‑si
Ning‑sia
Sin‑ťiang
Tibet
Vnitřní Mongolsko
Přímo spravovaná města
(na úrovni provincie)
Čchung‑čching
Peking
Šanghaj
Tchien‑ťin
Zvláštní
administrativní
oblasti
Hongkong
Macao
¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá
Státy a
území v
Asii
Nezávislé státy
Afghánistán
Arménie
Ázerbájdžán
Bahrajn
Bangladéš
Bhútán
Brunej
Čína
Egypt
Filipíny
Gruzie
Indie
Indonésie
Irák
Írán
Izrael
Japonsko
Jemen
Jižní Korea
Jordánsko
Kambodža
Katar
Kazachstán
Kuvajt
Kypr
Kyrgyzstán
Laos
Libanon
Malajsie
Maledivy
Mongolsko
Myanmar (Barma)
Nepál
Omán
Pákistán
Rusko
Saúdská Arábie
Severní Korea
Singapur
Spojené arabské emiráty
Sýrie
Srí Lanka
Tádžikistán
Thajsko
Turecko
Turkmenistán
Uzbekistán
Vietnam
Východní Timor
Teritoria, kolonie a
závislá území
Austrálie
Ashmorův a Cartierův ostrov
Kokosové ostrovy
Vánoční ostrov
Čína
Hongkong
Macao
Spojené království
Akrotiri a Dekelia
Britské indickooceánské území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Abcházie
Jižní Osetie
Palestina
Severní Kypr
Tchaj-wan
Státy a území s členstvím v
APEC
Austrálie
Brunej
Čína
Filipíny
Hongkong
Chile
Indonésie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Malajsie
Mexiko
Nový Zéland
Papua Nová Guinea
Peru
Rusko
Singapur
Spojené
státy
americké
Thajsko
Tchaj-wan
Vietnam
BRICS
Brazílie
Rusko
Indie
Čína
Jižní Afrika
G20
Jihoafrická republika
Argentina
Brazílie
Kanada
Mexiko
Spojené státy americké
Indonésie
Saúdská Arábie
Indie
Čína
Japonsko
Jižní Korea
Rusko
Turecko
Evropská unie
Francie
Německo
Itálie
Spojené království
Austrálie
Socialistické státy
státy s komunistickými režimy
a jejich vládnoucí
komunistické strany
– socialistické
federace
– členové
Varšavské smlouvy
– státy většinově neuznané
Současné socialistické státy
Čína
(od roku 1949):
Komunistická strana Číny
Kuba
(od roku 1959):
Komunistická strana Kuby
Laos
(od roku 1958):
Laoská lidová revoluční strana
Severní Korea
(od roku 1948):
Korejská strana práce
Vietnam
sever
od roku 1954, celá země od roku 1975):
Komunistická strana Vietnamu
Bývalé socialistické státy
Afrika
Angola
(1975–1992):
Angolská lidová republika
MPLA
Benin
(1975–1990):
Lidová republika Benin
Lidová revoluční strana Beninu
Etiopie
(1974–1987):
Derg
; (1987–1991):
Etiopská lidově demokratická republika
Dělnická strana Etiopie
Kongo
(1970–1992):
Konžská lidová republika
Konžská strana práce
Mosambik
(1975–1990):
Mosambická lidová republika
FRELIMO
Somálsko
(1969–1991):
Somálská demokratická republika
Somálská revoluční socialistická strana
Amerika
Grenada
(1979–1983):
Lidová revoluční vláda Grenady
Nové hnutí JEWEL
Asie
Afghánistán
(1978–1992):
Afghánská demokratická republika
Lidová demokratická strana Afghánistánu
• Íránský
Ázerbájdžán
(1945–1946):
Lidová vláda Ázerbájdžánu
Jižní Jemen
(1967–1990):
Jemenská lidová demokratická republika
Jemenská socialistická strana
Kambodža
(1975–1979):
Demokratická Kampučia
Komunistická strana Kampučie
; (1979–1993):
Kampučská lidová republika
Kampučská lidová strana
Mongolsko
(1923–1990):
Mongolská lidová republika
Mongolská lidová strana
Persie
(1920–1921):
Perská socialistická sovětská republika
Tuva
(1921–1944):
Tuvinská aratská republika
Tuvinská lidová revoluční strana
Evropa
Albánie
(1944–1991):
Albánská lidová republika
Albánská strana práce
Alsasko
(1918):
Alsaská republika rad
Bavorsko
(1918–1919):
Bavorská republika rad
Bulharsko
(1949–1990):
Bulharská lidová republika
Bulharská komunistická strana
Československo
(1948–1989):
Československá socialistická republika
Komunistická strana Československa
Finsko
(1939–1940):
Finská demokratická republika
Halič
(1920):
Haličská sovětská socialistická republika
Jugoslávie
(1943–1992):
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie
Maďarsko
(1919):
Maďarská republika rad
; (1949–1989):
Maďarská lidová republika
Maďarská strana pracujících
(do roku 1956),
Maďarská socialistická dělnická strana
(po roce 1956) • Východní
Německo
(1949–1990):
Německá demokratická republika
Sjednocená socialistická strana Německa
Polsko
(1945–1989):
Polská lidová republika
Polská sjednocená dělnická strana
Rumunsko
(1947–1990):
Rumunská socialistická republika
Komunistická strana Rumunska
Rusko
a jeho impérium (1917–1991):
Sovětský svaz
Komunistická strana Sovětského svazu
Slovensko
(1919):
Slovenská republika rad
Autoritní data
Biblio
10354a7b-3da5-4479-b072-e5a95d9348fe
NKC
ge131732
BNE
XX4575410
BNF
cb11936107m
(data)
CANTIC
981058512034406706
CiNii
DA03321838
GND
4009937-4
HDS
003405
ICCU
RAVV058306
KulturNav
5d8675f2-cae6-4b51-bbd5-25dd681c1244
LCCN
n79091151
LNB
000040380
MBAREA
7c81bb69-a99b-3487-b6d4-0f76d7a29ca0
NARA
10035686
NDL
00573772
NLA
35028009
NLI
987012969512605171
NLK
KSH1998000658
ORCID
0000-0002-5166-1365
SNAC
w61s1gf2
SUDOC
027633179
UKPARL
BdNzWvBV
VcBA
494/8546
VIAF
132441531
WorldCat Entities
E39PBJdCqh8h6hJY7PT6MQW4bd
Portály
Čína
Geografie
Citováno z „
Kategorie
Čína
Čínská lidová republika
Státy Asie
Komunistické režimy
Východoasijské země
Republiky
Státy a území vzniklé roku 1949
Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním
Skryté kategorie:
Wikipedie:Polozamčené stránky
Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum
Údržba:Články s dočasně použitou šablonou
Monitoring:Články s výpočty
Údržba:Hodnota není číslo
Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení
Částečné pahýly
Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje
Údržba:Články s referencemi k úpravě
Monitoring:Články přeložené z dewiki
Monitoring:Články přeložené z enwiki
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem BNE
Monitoring:Články s identifikátorem BNF
Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC
Monitoring:Články s identifikátorem CINII
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem HDS
Monitoring:Články s identifikátorem ICCU
Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem LNB
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NARA
Monitoring:Články s identifikátorem NDL
Monitoring:Články s identifikátorem NLA
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem NLK
Monitoring:Články s identifikátorem ORCID
Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID
Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL
Monitoring:Články s identifikátorem VcBA
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Portál Čína/Zapojené články
Portál Geografie/Zapojené články
Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé
Čína
Přidat téma