Norsko – Wikipedie

Norsko – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
59°56′ s. š.
10°41′ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norské království
Kongeriket Norge
Kongeriket Noreg
Vlajka
Znak
Hymna
Ja, vi elsker dette landet
Geografie
Poloha Norska
Hlavní město
Oslo
Rozloha
385
207
km², z
toho pevnina 323
808 km² (
61.
na
světě
z toho 5,3
% vodní plochy
Nejvyšší bod
Galdhøpiggen
(2
469
n.
m.)
Časové pásmo
UTC+1
SEČ
UTC+2
SELČ
letní čas
Poloha
59°56′ s. š.
10°41′ v. d.
Geodata
OSM
OSM
WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
627
400
116.
na
světě
, 2026)
Hustota
zalidnění
15
obyv./km² (
224.
na
světě
HDI
0,970
(velmi vysoký) (
2.
na
světě
, 2023)
Jazyk
norština
bokmål
nynorsk
),
sámština
(v
šesti komunách),
kvenština
romština
Náboženství
luteráni
68
jiní křesťané 7
muslimové 3,1
bez vyznání 21
Státní útvar
Státní zřízení
konstituční monarchie
Vznik
7.
června
1905
, uznáno
26.
října
1905
(vyhlášení nezávislosti na
Švédsku
Král
Harald V.
Předseda vlády
Jonas Gahr Støre
Měna
norská koruna
(NOK)
HDP
/obyv. (
PPP
103
446
USD
5.
na
světě
, 2025)
Giniho koeficient
25,3 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO
3166-1
578 NOR
NO
MPZ
Telefonní
předvolba
+47
Národní TLD
.no
multimediální obsah na
Commons
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Norsko
pozn. 1
plným názvem
Norské království
pozn. 2
je
severský stát
severní Evropě
, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část
Skandinávského poloostrova
. Součástí Norska je také vzdálený
arktický
ostrov
Jan Mayen
a souostroví
Špicberky
pozn. 3
závislým územím je
Bouvetův ostrov
ležící v subantarktické oblasti. Pevninské Norsko sousedí na východě se
Švédskem
a na severovýchodě s
Finskem
Ruskem
. Norsko má rozsáhlé pobřeží obrácené k severnímu
Atlantskému oceánu
Barentsovu moři
. Je to převážně hornatá země s četnými vysokohorskými terény,
fjordy
a ledovci, s podnebím ovlivněným oceánem, zejména
Golfským proudem
, a bohatými
srážkami
. Dělí se na
15
krajů
, včetně dvou arktických oblastí má rozlohu asi 385
000
km² a žije v něm 5,6
milionu obyvatel,
což mu zajišťuje jednu z nejnižších
hustot zalidnění v Evropě
. Hlavním a největším městem Norska je
Oslo
, mezi
další velká města
patří
Bergen
Trondheim
Stavanger
Norové
pozn. 4
tvoří přibližně 82
% obyvatel země, úředními jazyky jsou
norština
sámština
První norský otisk do světových dějin přišel v době
vikingské
, kdy lidé z Norska a ostatních
severských zemí
procestovali velkou část Evropy
a vydali se na sever a západ. Vikingové byli obchodníci i nájezdníci a dostali se mimo jiné do
Grónska
Severní Ameriky
. Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením
drobných království
. Dobu Vikingů postupně vystřídalo
křesťanství
a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13.
století, postupně slábl. Na konci 14.
století se spojilo s
Dánskem
a Švédskem do
Kalmarské unie
, v letech 1537 až 1814 bylo součástí
Dánsko-Norska
a v letech 1814 až 1905 bylo v
personální unii
se Švédskem, než se zcela osamostatnilo.
Během
první světové války
zůstalo Norsko
neutrální
, ale přesto utrpělo velké ztráty, především ve svém velkém obchodním loďstvu. Na začátku
druhé světové války
se Norsko opět snažilo zůstat neutrální, ale v roce 1940 bylo napadeno
nacistickým Německem
a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko neutralitu opustilo a stalo se zakládajícím členem
Severoatlantické aliance
. Objevení velkých
zásob ropy na mořském dně u Norska
koncem 60.
let 20.
století vedlo k velké
prosperitě
. V referendech v letech 1972 a 1994 se norské obyvatelstvo vyslovilo proti členství země v
Evropské unii
Sámové
, žijící převážně na severu, mají určitou míru sebeurčení a vlivu na tradiční území prostřednictvím Sámského parlamentu a zákona o
Finnmarku
Norsko je
unitární
konstituční monarchií
králem
jako ceremoniální
hlavou státu
zákonodárným orgánem
je
jednokomorový
parlament
. Je
vyspělou zemí
, s vyspělou
vysokopříjmovou ekonomikou
a vysokou
životní úrovní
, má 2.
nejvyšší
index lidského rozvoje
na světě
osmý nejvyšší příjem na obyvatele
na světě. Norsko zachovává
severský model
blahobytu se všeobecnou zdravotní péčí a komplexním systémem sociálního zabezpečení, jehož hodnoty jsou zakořeněny v rovnostářských ideálech.
Norský stát má rozsáhlé vlastnické podíly v klíčových průmyslových odvětvích a disponuje značnými zásobami ropy, zemního plynu, nerostných surovin a dřeva.
Ropný průmysl
tvoří přibližně čtvrtinu
hrubého domácího produktu
země.
10
Má největší státní investiční fond na světě, jehož hodnota činí 20 bilionů norských korun (k 2/2025).
11
12
13
Norsko je zakládajícím členem
Organizace spojených národů
Severoatlantické aliance
Evropského sdružení volného obchodu
Rady Evropy
Smlouvy o Antarktidě
Severské rady
, a také členem
Evropského hospodářského prostoru
Světové obchodní organizace
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
schengenského prostoru
Název
editovat
editovat zdroj
Jméno dali Norsku zřejmě staří
Gótové
nebo
Dáni
a znamenalo v
jejich jazyce „cesta na sever“. V
historickém záznamu řeči vikingského náčelníka
Ottara
k anglickému králi Alfrédovi zhruba v
roce 880 je dnešní území Norska nazýváno Norðvegr. Teprve ve 14.
století se začaly používat formy jména země Noreg(h)e, Norig(h)e, Norg(h)e nebo Norie. Oficiální název
Noreg
jazyce
nynorsk
byl přijat teprve po jazykové reformě z
roku 1938, zatímco název
Norge
jazykové verzi
bokmål
je používán zhruba již od roku 1450. Dříve se česky někdy označovalo také dnes již zapomenutým názvem
Norvéžsko
14
15
Dějiny Norska
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Dějiny Norska
Pravěk
editovat
editovat zdroj
Stopy po prvním lidském osídlení archeologové dávají do souvislosti s kulturou zvanou
Ahrensburgien
(pojmenovanou po vesnici
Ahrensburg
, ležící 25
km severovýchodně od
Hamburku
, v
pozdějším německém státě
Šlesvicko-Holštýnsko
). Tato kultura je lokalizována do severoevropských nížin v
období 9–7
tisíc let př.
n.
l. Příslušníci této kultury byly především lovci
sobů
, kteří žili ve stanech, nebo mírně zahloubených chatách. Užívali štípané hroty s
řapíkem, oštěpy a
luky. Tyto nejstarší stopy lidského osídlení v
Norsku se nacházejí podél pobřeží, kde se po poslední
době ledové
, mezi léty 11
000 a
000 př.
n.
l., stáhl ledovec.
16
Pravěké malby v Altě
nejcennějším nálezům patří ty z
doby okolo roku 5000 př.
n.
l. ze severu Norska, z
Finnmarku
, zejména z
obce
Alta
, kde byly objeveny
pozoruhodné skalní rytiny
, znázorňující především lov (dnes součást
Světového dědictví UNESCO
).
17
Archeologové v
souvislosti s
těmito nálezy někdy hovoří o
kultuře Komsa
18
Druhé centrum nálezů z
této doby se nachází na jihozápadě země, v
Rogalandu
kultura Fosna
).
19
Velká vzdálenost těchto nálezů dlouho vedla k
přesvědčení, že šlo o
dvě různé kultury, to však bývá od 70.
let 20.
století zpochybňováno.
kým?
Dnes
kdy?
většina historiků
kdo?
předpokládá, že jižní centrum bylo starší a
sever byl z
tohoto centra osídlen pochodem po pobřeží. Nálezy z
Alty jsou nejrozsáhlejšími skalními kresbami v
celé Skandinávii. Prozrazují, že místní obyvatelé
doby kamenné
byli především lovci a
rybáři.
Petroglyfy
lodí typu hjortspring
z doby bronzové
Mezi lety 3000 až 2500 př.
n.
l. dorazili do východního Norska noví osadníci, řazení k
tzv.
kultuře se šňůrovou keramikou
. Byli to
indoevropští
zemědělci
, kteří již pěstovali obilí a
chovali krávy a
ovce. Lov a
rybolov se stal u
nich až sekundárním zdrojem obživy. Od roku 1500 př.
n.
l. archeologové hovoří o
severské době bronzové
. Zaznamenány stopy po užití
bronzu
, ovšem bronzové nástroje se zřejmě omezovaly jen na náčelníky. Na skalních rytinách se objevují nové motivy, především sluneční kotouč, který byl patrně uctíván.
20
Výrazným motivem jsou také lodě, zejména typu
hjortspring
21
Také vztyčené kamenné monumenty jsou uspořádány do tvaru, který připomíná loď.
Na počátku
doby železné
(posledních 500 let před naším letopočtem) došlo zřejmě k
populační krizi, neboť archeologové nacházejí jen málo pozůstatků. Oživení nastalo zhruba po začátku našeho letopočtu, kdy se obyvatelé Norska dostali do kontaktu s
římskou
Galií
. Bylo nalezeno asi 70 římských bronzových kotlů, často používaných jako pohřební urny.
Středověk
editovat
editovat zdroj
Raný středověk
editovat
editovat zdroj
Mapa vikinských cest a objevů
kontinentu se také do Norska dostalo patrně
runové písmo
. Nejstarší známý norský runový nápis pochází ze 3.
století. K
nejstarším užívaným slovům patří „vik“ označující
fjord
či záliv. Právě toto slovo se stalo také kořenem pojmu
Viking
. O
Vikinzích historici hovoří od
8. století
, kdy začaly jejich výboje. Za mezník je obvykle pokládáno vikingské přepadení kláštera v
Lindisfarne
na severovýchodě Anglie v
roce 793.
22
Vikingové pak pronikli takřka do všech částí Evropy a
také na pobřeží dnešní
Kanady
. Vikingové z
území dnešního Norska byli nejvíce aktivní na
britských ostrovech
východních ostrovech Severní Ameriky. Dnešní irská města
Dublin
Limerick
Waterford
byla pravděpodobně založena právě osadníky z
Norska.
23
Norští Vikingové v
9.
století osídlili také
Faerské ostrovy
Orkneje
Island
24
Roku
985
založili první osady v
Grónsku
25
Bitva u
Hafrsfjordu
norském národním povědomí je klíčovým rok 872, kdy
Harald I. Krásnovlasý
, po
bitvě u
Hafrsfjordu
(nedaleko
Stavangeru
), jako první sjednotil
norská drobná království
smårike
) a
stal se prvním norským králem.
26
Centrum Haraldovy říše bylo na jižním pobřeží. Po Haraldovi se moci chopil jeho syn
Erik Krvavá sekyra
, po jeho sesazení pak další z
Haraldových synů
Haakon I. Norský
. Ten již začal koketovat s
křesťanstvím
Christianizaci
však zabránilo to, že se moci po Haakonově smrti ujali velcí ctitelé severských tradic
Harald II. Norský
Haakon Sigurdsson
. Až
Olaf I. Tryggvason
znovu začal v
zemi prosazovat křesťanství, a
to často velmi násilně.
27
Postavil také první kostel, roku 995 v
Mosteru.
28
Olaf
I. Tryggvason proslul též jako vikingský dobyvatel, když s
390 loděmi napadl Anglii a
oblehl
Londýn
29
jeho christianizačním díle pokračoval jinak poměrně neúspěšný panovník
Olaf II. Norský
, později prohlášený za
svatého
. Jeho nástupce
Knut Veliký
pak Norsko prvně v
jeho historii zapojil do vícenárodní říše, tzv.
Severské říše
, avšak jen nakrátko.
30
Po něm se znovu prosadili lokální vůdci.
Vrcholný středověk
editovat
editovat zdroj
Březonozí (či
birkebeinerové
) zachraňují budoucího krále
Haakona
Velkým problémem norského státu bylo nástupnictví. Tradice dávala právo nastoupit na trůn všem královým synům, což vedlo k
mnoha bojům a
také posilovalo církev, která si činila nárok do otázky nástupnictví mluvit. Sérii norských občanských válek ukončil až roku 1217
Haakon IV. Norský
, který nastolil jasný nástupnický řád. Jeho vláda byla ve znamení míru, konsolidace monarchie a
definitivního sjednocení země. Období jeho panování je považováno za vrcholné období středověkého Norska.
Rozvoj pokračoval i
ve 14.
století, ačkoli třeba
epidemie moru
roce 1349 vyhubila třetinu obyvatelstva.
31
Společenská struktura, která se během vrcholného středověku v
Norsku vytvořila, nebyla typicky
feudální
(jako i
jiných skandinávských zemích). Král a
šlechta sice získali mnoho pozemků a
původně nezávislí zemědělci se stali jejich nájemci, avšak zůstali v
mnohem svobodnějším postavení než poddaní na kontinentě. Vzhledem k
nízké hustotě zalidnění (posilované i
decimací obyvatelstva epidemiemi) byl půdy stále dostatek, což činilo vyjednávací pozici nájemců mnohem silnější. Tento rys zformoval rovnostářskou tradici Norska (i
celé Skandinávie), která v
jisté transformaci přetrvává dosud.
Kalmarská unie
kolem roku 1500
Hansovní čtvrť v
Bergenu
Velkou roli začal ve 14.
století sehrávat
hanzovní obchod
, jeho centrem se stal
Bergen
. Delší čas byl Bergen v
důsledku toho tak trochu „státem ve státě“.
32
Roku 1380
Olaf II. Dánský
spojil Norsko a
Dánsko
do
personální unie
, roku 1397 královna
Markéta I.
připojila i
Švédsko
(sňatkovou politikou) a
vznikla
Kalmarská unie
. Jádro této říše bylo ovšem v
Dánsku a
Norsko tak začalo být poněkud
periferizováno
Nadvláda Dánů trvala dalších 434
let, proto norští nacionalisté v
19.
století hovořili o
„čtyřsetleté noci“.
33
Novověk
editovat
editovat zdroj
Kristián II.
Po nárůstu daňového zatížení Norů také již krátce po vzniku unie vypuklo proti dánské nadvládě první povstání, ale neuspělo. Ekonomicky Norsko pod Dány skutečně chřadlo, což ještě zhoršily silné
pirátské
útoky. Periferizace ještě zesílila s
nástupem
oldenburské dynastie
na trůn. Norové se roku 1502 pokusili o
vzpouru vedenou šlechticem
Knutem Alvssonem
, ale ta byla znovu rozdrcena.
34
Norové si z Oldeburků oblíbili jen krále
Kristiána II. Dánského
, který si v
Norsku našel milenku a
nějaký čas tam žil. Právě Kristián však začal čelit švédské vzpouře a
Švédsko také ztratil. Norové se švédsko-dánského sporu neúčastnili. Když však Švédové získali roku 1521 nezávislost, pokusili se znovu o
vzpouru i
oni, ale znovu byli neúspěšní. Nový stát bez Švédů se nazýval
Dánsko-Norsko
Poté, co dánský panovník přijal roku 1536
luterství
jako státní náboženství, bylo zrušeno arcibiskupství v
norském
Trondheimu
, což ještě snížilo míru norské samostatnosti, protože církevní příjmy z
pozemků od té doby mířily do
Kodaně
. Pád
katolicismu
také znamenal konec poutí ke
svatyni sv.
Olafa v
Nidaru
, což snížilo kulturní výměnu Norska s
Evropou. Ústupkem Dánů bylo, že roku 1661 formálně obnovili norské království (při zachování personální unie), ovšem Norové neustále platili za dánské katastrofální porážky od Švédů ztrátou svých tradičních území (
Båhuslen
Jämtland
Härjedalen
). O nedobré kondici Norska svědčí i hladomory z
let 1695–1696, které zabily asi 10 procent obyvatel.
Přijímání ústavy roku 1814
Velkým přelomem v
norských dějinách se staly
napoleonské války
. Do nich se dánský král nešťastně zapletl a
Dánsko bylo následně pokořeno Brity. Norové této situace využili a
vyhlásili nezávislost – vzniklo tak krátkodobé
Norské království
35
To 17.
května 1814 přijalo ústavu založenou na
americkém
francouzském
vzoru.
36
Syttende Mai
, 17.
květen, je dodnes pro Nory velký státní svátek, Den norské ústavy.
37
Jenomže události nezávislosti nepřály. Švédové, spojenci Britů v
napoleonských válkách, Norsko získali podle mírové
smlouvy z
Kielu
. Navíc podle této smlouvy Norsko ve prospěch Dánska ztrácelo své tradiční zámořské oblasti, tedy Island, Grónsko a
Faerské ostrovy. To se Norům nelíbilo, avšak vyčerpaní britskou námořní blokádou se do vojenského konfliktu se Švédy pouštět nechtěli. Po složitých politických jednáních 4.
listopadu 1814 nově zřízený norský parlament (
Storting
) zvolil švédského krále
Karla XIII.
králem norským, čímž posvětil novou personální unii –
Švédsko-norskou unii
. Panovník naproti tomu Norům ponechal jejich liberální ústavu i
řadu správních pravomocí. Umění politického kompromisu, neunáhlenost a
mírnost se pak staly trvalejším rysem norské politické kultury.
Od 30.
let 19.
století se začal rozvíjet moderní norský
nacionalismus
, kterým Norové vymezovali svou identitu v
rámci říše se sídlem ve Švédsku. Důraz kladli na jazyk (výsledkem jazykových třenic jsou také dvě spisovné norštiny –
bokmål
nynorsk
38
) a
kulturu. Tyto tendence se příliš nelíbily novému králi
Karlovi XIV.
, který vůči národnímu hnutí začal uplatňovat represe (které ovšem nešlo srovnat například s
Metternichovými
postupy v
Rakouské říši). Po Karlově smrti v
roce 1844 však tlak povolil a
národně-liberální hnutí protlačilo řadu reforem, zejména týkajících se žen: již v
roce 1854 získaly ženy právo na dědictví, roku 1863 byly neprovdané ženy osvobozeny z
područí otců, brzy také středostavovské ženy začaly pracovat, typicky jako učitelky. Toto na evropské poměry časné osvobození žen dalo norské společnosti
feministický
rys, který je znatelný dosud.
Johan Sverdrup
Úspěšné postupné reformy způsobily, že Norsko roku 1848 minula revoluční vlna. Druhou příčinou bylo, že v Norsku byla slabá měšťanská vrstva, politiku i ekonomiku do značné míry stále kontrolovali šlechtici, byť
liberálně
naladění. Roku 1884 byl král přinucen respektovat parlament při výběru premiéra a prosadil se tak reálný
parlamentarismus
. Prvním demokraticky zvoleným premiérem byl
Johan Sverdrup
ze strany
Venstre
. Roku 1898 bylo zavedeno všeobecné volební právo (pro muže, na ženy se rozšířilo až roku 1913), čímž vyvrcholil nenásilný a
postupný proces demokratizace Norska.
Christian Michelsen
roku 1905
Rozhodující politickou postavou počátku
20. století
se stal
Christian Michelsen
. Roku 1903 založil stranu
Samlingspartiet
, která začala prosazovat odchod Norska ze švédsko-norské unie. V
roce 1905 se stal premiérem a
začal takticky na separaci pracovat. Když král
Oskar II.
odmítl podepsat zákon, který by umožňoval norské části federace zakládat vlastní konzuláty v
zahraničí, Michelsenova vláda na protest podala demisi. Král nového premiéra nejmenoval, neboť se domníval, že demise je jen prázdným politickým gestem. Toho však Michelsen využil a
prosadil v
norském parlamentu usnesení konstatující, že tím, že král nejmenoval novou norskou vládu, zpronevěřil se svému základnímu úkolu a
nemá již právo v
Norsku vládnout, čímž Norsko z
personální unie vystupuje. Tento závěr si Michelsen nechal ještě potvrdit v
referendu.
První referendum v
samostatném státě
pak rozhodlo, že si Norové ponechají monarchistické zřízení, což Michelsena, věřícího v
republiku a
prezidentský post, zklamalo, nicméně to respektoval. Datum vzniku moderního norského státu je tudíž 7.
červen 1905, byť formálně byla jen vyměněna dynastie.
39
Nenásilné rozbití švédsko-norské federace bývá uváděno jako ukázkový příklad takové možnosti (další byl až rozpad
Československa
roku 1993). Sebevědomí mladého státu ilustroval i pozdvihoval úspěch
expedice
Roalda Amundsena
a její dobytí
jižního pólu
v roce 1911.
40
Vidkun Quisling
norští dobrovolníci
Waffen-SS
dubnu 1943
Za
první světové války
bylo Norsko neutrální. V
roce
1940
bylo
přepadeno Německem
přes odpor (o
významný přístav
Narvik
na severu bojovali po boku Norů i
Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V
tzv.
Říšském komisariátu Norsko
se poté zmocnil vlády kolaborant
Vidkun Quisling
a jeho strana
Nasjonal Samling
41
Norský odboj předvedl několik výjimečných operací, jako bylo zničení vodní elektrárny
Vemork
společnosti
Norsk Hydro
jejích zásob tzv.
těžké vody
Operace Telemark
), čímž byl paralyzován
německý jaderný program
42
Důležité rovněž bylo, že na stranu Spojenců se dostalo takřka celé norské obchodní loďstvo, před válkou čtvrté největší na světě. To se zapojilo do mnoha operací, včetně
evakuace v
Dunquerke
vylodění v Normandii
. Země byla okupována až do roku
1945
Einar Gerhardsen
(vlevo) s americkým prezidentem
Kennedym
Po válce začali norské politice dominovat sociální demokraté, jejich
Norská strana práce
měla v
parlamentu většinu od roku 1945 do roku 1962. Jejich klíčovou osobností byl
Einar Gerhardsen
. Navzdory socialistické politice, norští labouristé se jasně distancovali od
sovětského bloku
stali se v
roce 1949 zakladateli
NATO
. Položili také základy norského
sociálního státu
velkou rolí státní kontroly nad ekonomikou.
43
Například cenová kontrola a
státní příděl bydlení a
automobilů trvaly v
Norsku až do roku 1960. Životní úroveň však prudce rostla. V
70.
letech začal stát těžit ropu (její nález je datován k
roku 1967) a
norské bohatství se tak ještě znásobilo.
44
Koncem devadesátých let Norsko splatilo státní dluh a
přebytky rozpočtů začalo hromadit ve státním investičním fondu, který je dnes největším na světě.
45
Norsko bylo dvakrát vyzváno, aby se připojilo k
Evropské unii
, ale občané vstup vždy odmítli, v
referendech z
let 1972 a
1994.
46
Sociální demokraté již několikráte přepustili vládu konzervativně-liberálním stranám, přesto je norský politický systém poměrně konsensualistický a
zaměření na sociální stát, nízké mzdové rozdíly, tolerance vůči všem menšinám a
multikulturalismus
prostupují politikou většiny vlád. Konsensus je atakován jen výjimečně, jako v
roce 2011, kdy pravicový extremista
Anders Breivik
napadl automatickou puškou
letní tábor sociálnědemokratické mládeže na ostrově
Utøya
umístil bombu před vládní budovu v
Oslu, což mělo za následek 77 mrtvých a
319 zraněných.
47
Státní symboly
editovat
editovat zdroj
Vlajka
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Norská vlajka
Norská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 8:11 s tmavě modrým
skandinávským křížem
s bílým lemem.
48
Státní vlajka má vzhled odvozený z národní, má však poměr stran 16:27 a je zakončená třemi plameny.
Znak
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Státní znak Norska
Norský státní znak tvoří na červeném trojúhelníkovém
štítu
zlatý korunovaný
lev
ve skoku, držící sekeru stejné barvy, se stříbrnou čepelí. Nad štítem je norská královská koruna.
Hymna
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Norská hymna
Norská hymna je píseň
Ja, vi elsker dette landet
česky
Ano, milujeme tuto zemi
). Slova napsal
Bjørnstjerne Bjørnson
, hudbu složil jeho bratranec
Rikard Nordraak
. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka.
Geografie
editovat
editovat zdroj
Oslo
Bergen
Trondheim
Stavanger
Kristiansand
Fredrikstad
Tromsø
Skien
Bodø
Ålesund
Narvik
Hammerfest
Galdhøpiggen
ŠVÉDSKO
FINSKO
ESTONSKO
BALT
NORSKÉ MOŘE
BARENTSOVO M.
BOTNICKÝ
ZÁLIV
SKAGERRAK
Trondheimsfjord
Sognefjord
Nordfjord
Hardangerfjord
Alta-
fjord
Varangerfjord
Femunden
Mjøsa
Røssvatn
Lofoty
Vesterály
Knivskjel-
lodden
····················································
Polární kruh
··········································
Podrobnější informace naleznete v článku
Geografie Norska
Norsko se rozkládá v
severní
Evropě
na západní straně
Skandinávského poloostrova
na mnoha ostrůvcích v
Severním moři
Norském moři
Barentsově moři
Severním ledovém oceánu
. Pevninskými ostrovy jsou
Lofoty
severněji ležící
Vesterály
Norsku také patří:
Ostrov či souostroví
Rozloha (km²)
Zeměpisné souřadnice
Geodata (
OSM
Špicberky
(Svalbard)
62 049
78°34′00″ s. š.
18°00′00″ v. d.
OSM
WMF
Jan Mayen
373
70°58′59″ s. š.
8°30′00″ z. d.
OSM
WMF
Medvědí ostrov
178
74°31′00″ s. š.
19°01′00″ v. d.
OSM
WMF
Bouvetův ostrov
49
54°26′00″ j. š.
3°24′00″ v. d.
OSM
WMF
Kromě toho si Norsko
nárokuje část území Antarktidy
Zemi královny Maud
ostrov Petra I.
Na rozloze 385
207
km
(včetně Špicberk a ostrovu Jan Mayen; bez nich 323
808
km
49
převládá na většině území hornatý nebo vysokohorský terén s velkou různorodostí přírodních útvarů způsobených prehistorickými
ledovci
a pestrou
topografií
. Nejvýraznější z nich jsou
fjordy
Sognefjord
je druhým nejhlubším fjordem na světě a s délkou 204
km i nejdelším fjordem na světě. Jezero
Hornindalsvatnet
je nejhlubším jezerem v Evropě.
50
V Norsku se nachází přibližně 400
000 jezer
51
52
a 239
057 registrovaných ostrovů.
53
Ve vyšších horských oblastech a ve vnitrozemí kraje
Finnmark
se celoročně vyskytuje
věčně zmrzlá půda
Pevninská část
editovat
editovat zdroj
Kontinentální část Norska leží mezi 58°
s.
š. (Lindesneský maják
57°59′ s. š.
7°3′ v. d.
) a
sahá až k
nejsevernějšímu výběžku pevninské
Evropy
na
Nordkinnu
71°8′ s. š.
27°40′ v. d.
. Tato místa jsou od sebe vzdálená 1700
km.
Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné
fjordy
, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží jsou členitá, příkrá a fjordová s
mnoha drobnými ostrovy a
zálivy. K
jihovýchodu je pobřeží méně členité a
pozvolné, ale přemodelování
ledovci
je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne
Skandinávské pohoří
recentním zaledněním. Nejvyšší horou je
Galdhøpiggen
2469
metry nad mořem, přičemž přibližně polovina území státu leží v nadmořské výšce nad 500 m a čtvrtina nad 1000 m
54
. Ve
Skandinávském pohoří se nachází největší
ledovec
kontinentální Evropy
Jostedalsbreen
Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem
Golfského proudu
. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k
mírnému oceánskému podnebí
, vlhkému podnebí západních pobřeží, v
Köppenově klasifikaci podnebí
označovaného Cfb. Nejvíce srážek spadne na
podzim. Severně od
Ålesundu
až k
70°
s.
š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s
chladným létem (
subpolární oceánské podnebí
, Cfc). Na
východ od
Skandinávského pohoří
se táhne pás mírně studeného kontinentálního
subpolárního podnebí
chladným létem (Dfc). Oblast jižního
Skandinávského pohoří
je pod vlivem horského podnebí
(H). Za
polárním kruhem
panuje podnebí
tundry
(ET).
místo
nadmořská výška
(m)
teplota v
lednu
(°C)
teplota v
červenci
(°C)
teplota v
roce
(°C)
srážky v
roce
(mm)
Blindern (
Oslo
94
−4,3
16,4
5,7
763
Florida (
Bergen
12
1,3
14,3
7,6
2250
Værnes (
Trondheim
12
−3,4
13,7
5,0
892
Langnes (
Tromsø
−3,8
11,8
2,9
1000
Ostrov
Senja
v kraji
Troms
na severu Norska
Fjord
Hardangerfjord
tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a
vodné řeky s
velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou:
Glomma
Gudbrandsdalslågen
(Lågen,
Vorma
),
Dramselv
Numedalslågen
(Lågen),
Otra
Sira
Namsen
Vefsna
Altelv
Tana
Lundeelv
Songa
Kvenna
Norsku jsou četná jezera a
silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako
Finsko
, nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K
největším jezerům patří jezero
Mjøsa
Røssvatnet
Femunden
Randsfjorden
Tyrifjorden
Snåsavatnet
Tunnsjøen
Limingen
Øyeren
Blåsjø
(všechna jezera přesahují 80
km²).
Hornindalsvatnet
je nejhlubší norské a
evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514
metrů.
Půdy jsou v
nižších polohách
podzolované
, ve větších nadmořských výškách
Skand
jsou půdy slabě vyvinuté. V
teplejších částech Norska jsou i
luvisoly
. Četné je i
zastoupení
histosolů
Vláda a politika
editovat
editovat zdroj
Norský premiér
Stoltenberg
a ruský prezident
Medveděv
, Norsko, 2010
Norsko je konstituční monarchií, jejíž oficiální hlavou je
král
. Současným panovníkem je od roku 1991 král
Harald V.
(narozen 21.
února 1937), současným následníkem trůnu je jeho syn
Haakon Magnus
(nar. 20.
července 1973). Moc zákonodárná je v
rukou jednokomorového parlamentu –
Stortingu
, který je volen na čtyři roky a nemůže být rozpuštěn. Moc výkonná je v
rukou
norské vlády
čele s
ministerským předsedou
Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v
čele
Norské církve
, je vrchním velitelem Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem
Norského královského řádu svatého Olafa
Norský parlament sídlí v
Oslu
Storting
se do roku 2009 dělil na
Lagting
(horní komora) a
Odelsting
(dolní komora). V roce 2007
Storting
schválil ústavní změnu a roku 2009 vznikl jednokomorový systém. Počet křesel ve
Stortingu
se měnil: v
roce
1882
měl 114
křesel, v
roce
1903
117, v
roce
1906
123, v
roce
1918
126, v
roce
1921
150, v
roce
1973
155, v
roce
1985
157, v
roce
1989
165 a
od
roku
2005
má 169
křesel.
Politické strany
editovat
editovat zdroj
Stoltenberg jako premiér „rudozelené“ vládní koalice během
oslav 1. máje
v Oslu
Norská strana práce
Det norske Arbeiderparti (DNA)
též
Arbeiderpartiet (AP)
Pravice
Høyre (H)
Pokroková strana
Fremskrittspartiet (FrP)
Křesťanská lidová strana
Kristelig Folkeparti (KrF)
Strana středu
Senterpartiet (Sp)
Strana socialistické levice
Sosialistisk Venstreparti (SV)
Levice
Venstre (V)
Ekologická politika
editovat
editovat zdroj
Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. V
poslední době zavedlo např. zákonné restrikce týkající se
rtuti
nebo
bromovaných zpomalovačů hoření
, opatření pro snížení emisí oxidů dusíku nebo projekt
zachycování a ukládání oxidu uhličitého
55
Norsko také navrhlo zařazení
hexabromcyklododekanu
(HBCD), který se v
řadě zemí používá jako
bromovaný zpomalovač hoření
, na černou listinu
perzistentních organických látek
regulovaných
Stockholmskou úmluvou
56
Spory vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu
velryb
, který v
roce
1986
vyhlásila
Mezinárodní velrybářská komise
. Norsko od roku
1993
pravidelně velryby loví a například pro rok
2009
úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885
plejtváků malých
Balaenoptera acutorostrata
), kteří patří mezi ohrožené druhy.
57
Problematika ochrany dětí
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Barnevernet
Ochrana dětí a jejich práv v
Norsku je zdrojem velkých kontroverzí – někteří ji chválí a mluví o její vysoké úrovni,
58
59
jiní ji naopak odsuzují a mluví o
hrubém porušování práv dětí i rodičů. Kvůli mezinárodně známým sporným případům je země obviňována, že v
ní dochází k
plánovitému odebírání dětí kvůli finančnímu zabezpečení osvojitelů, které v
Norsku činí až 30
000
eur
ročně.
60
V roce 2007
Evropský soud pro lidská práva
konstatoval, že Norsko v případu pana Sancheze Cardenase porušilo
lidská práva
, když mu na základě neprokázaných obvinění zakázalo vídat jeho děti. Kritizovanou praxi však norský úřad na ochranu dětí (
Barnevernet
) v reakci na soudní rozhodnutí výrazněji nezměnil.
61
Rozličné sporné případy odebrání dětí zahraničním občanům vzbudily pozornost v
zahraničních médiích či vyústily v diplomatické a soudní spory Norska a jeho úřadů s
řadou států, jako jsou
Švédsko
62
Rusko
Polsko
63
Indie
64
65
66
Případ konfiskovaných dětí české matky
vyvolal pozornost i v
České republice a vedl k
tomu, že Norsko bylo kritizováno i na půdě Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Evropského parlamentu
67
Administrativní dělení
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Kraje v Norsku
Mapa administrativního členění Norska znázorňuje 15
krajů (od ledna 2024)
Od 1. ledna 2024 je Norsko rozděleno na 15
krajů
68
norsky
fylke
) a 356 samosprávných obcí (
kommune
).
69
Hlavní město
Oslo
je považováno za kraj a
samosprávné město. V
každém kraji je král reprezentován guvernérem (
fylkesmann
).
Norskými kraji jsou:
68
Agder
– vznikl spojením krajů
Aust-Agder
Vest-Agder
Innlandet
– vznikl spojením krajů
Oppland
Hordaland
(obce Jevnaker a Lunner byly přičleněny do sousedního kraje Viken)
Møre a Romsdal
Nordland
Oslo
Rogaland
Troms
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Finnmark
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Trøndelag
– vznikl v roce 2018 spojením krajů
Sør-Trøndelag
Nord-Trøndelag
Vestfold
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Telemark
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Vestland
– vznikl spojením krajů
Hordaland
Sogn a Fjordane
Østfold
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Akershus
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Buskerud
– znovuobnoven k 1. 1. 2024
Norsku existuje celkem 96
sídel se statusem města. Mezi devět největších z
nich patří k
1.
červenci 2009:
70
Deset nejlidnatějších měst v
Norsku
Město
Počet obyvatel
Rozloha
(km²)
Hustota zalidnění
(obyv./km²)
Oslo
580 229
453
1280
Bergen
253 600
465
545
Stavanger
Sandnes
122 602
71
1726
Trondheim
169 343
341
496
Kristiansand
80 748
276
292
Fredrikstad
73 175
290
252
Tromsø
66 901
2557
26
Sandnes
64 034
302
212
Drammen
61 958
137
452
Norsko má rovněž dvě integrální zámořská teritoria, a
to ostrovy
Jan Mayen
Špicberky
. Dále má tři
antarktická
a subantarktická
závislá území
Bouvetův ostrov
Ostrov Petra I.
Zemi královny Maud
Ekonomika
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Ekonomika Norska
Norsko je rozvinutý průmyslový stát s
výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje
rybolov
, těžba dřeva, těžba
ropy
zemního plynu
, a
dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do
EU
. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z
více než 99
% vyrábí v
hydroelektrárnách
Před průmyslovou revolucí
editovat
editovat zdroj
Sečení podél cesty, Norsko, 1880-1890, fotografie
Alexe Lindahla
Před
průmyslovou revolucí
bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a
rybolovu. Norové žili v
nedostatku, ale
hladomory
byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v
Hedemarken
Østfold
se zemědělská výroba omezovala na obiloviny
oves
žito
ječmen
, a
hospodářská zvířata –
ovce
kozy
skot
prasata
drůbež
. Na některých místech bylo zemědělství doplněno
lovem
severním Norsku (Finnmarka) žije národnostní menšina
Sámové
, jejíž příslušníci kočovali a
kočují se stády
sobů
, jiní Sámové soby chovají a
věnují se rybolovu. Sámové mají právo používat vlastní jazyk
sámegiella
, velmi podobný
finštině
a postavený na roveň norštině.
Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a
nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se
sledi
tresky
platýsi
další spíše chladnomilnější druhy. S
příchodem
brambor
se
Norům
značně ulevilo.
Rybářská vesnice na
Lofotech
Hospodářská situace v
Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj
feudálního
zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své poddané.
Samostatně hospodařící zemědělci měli a
stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy.
Na počátku
19.
století
byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a
mnoho rodin pracovalo v
nájmu
pachtýřů
, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do
Spojených států
Kanady
Třída obchodníků a
úředníků byla v
Norsku jen málo vyvinuta. Jen v
některých městech, zejména v
Bergenu
, vzrůstal obchod s
různým zbožím. První skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.
Průmyslová revoluce
editovat
editovat zdroj
Od 70. let je pilířem norské ekonomiky ropný průmysl
Kromě dolů v
Kongsbergu
Rørosu
přicházela
industrializace
podobě prvních textilních továren, které byly v
Norsku budovány v
polovině 19.
století.
První velké průmyslové podniky byly budovány kolem vodních zdrojů.
Samem Eydem
bylo roku
1905
založeno
Norsk Hydro
průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je
Rjukan
Odda
jinde.
roce
1910
norská
průmyslová
výroba přesáhla výrobu
zemědělskou
. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a
více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva atd. Rozvoj průmyslu měnil i
politiku, vedl k
zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu.
Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v
průmyslu začaly přesahovat výdělky v
zemědělství. V
tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend
snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a
politiku.
Demografie
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Obyvatelstvo Norska
Typické venkovské domy v Norsku
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 žilo v Norsku 5
594
340 obyvatel.
Etnicky jsou obyvatelé Norska hlavně
Norové
, což je
severogermánské
etnikum. Na severu země žije i původní komunita
Sámů
(Laponců). K norským národnostním menšinám patří
Kvenové
Židé
, lesní Finové a
Romové
71
V roce 2024 tvořili přistěhovalci přibližně 17
% obyvatelstva (931 081 osob). Z nich 41, 5
% (386 559) mělo
západní
původ (Evropa, USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland), zatímco 58,5
% (544 521) mělo
nezápadní
původ (Asie, Afrika, Jižní a Střední Amerika). Celkem 221
459 osob (4
% populace) byly děti přistěhovalců narozené v Norsku.
72
Největší skupiny přistěhovalců pocházely z
Polska
Litvy
Švédska
Sýrie
Somálska
a od
ruské invaze na Ukrajinu
v roce 2022 také z
Ukrajiny
72
Mezi potomky přistěhovalců tvořily nejpočetnější skupiny děti narozené
pákistánským
, polským, somálským,
iráckým
eritrejským
rodičům.
72
V zemi existují dvě oficiální spisovné varianty
norštiny
. Zatímco
bokmål
, jazyk více než 80
% obyvatel Norska, je velkou měrou ovlivněn
dánštinou
, která byla více než 400 let úředním jazykem,
nynorsk
vychází z
venkovských nářečí, která si uchovala
staronorské
prvky.
Norská vláda podporuje politiku
multikulturalismu
73
která zdůrazňuje prospěšnost kulturní, etnické a náboženské rozmanitosti pro společnost a stát. Vládní koalice premiéra
Jense Stoltenberga
zahrnula do svého vládního programu prosazování multikulturní společnosti a deklarovala, že „diverzita obohacuje norskou společnost“.
74
Znak
Norské církve
Náboženství
editovat
editovat zdroj
Norsko má dlouhou tradici
státní církve
a pozice
Norské církve
protestantské
luteránské
), která byla jakožto státní již založena, je dosud výjimečná (má zákonný status „lidové církve“). K částečné odluce církve od státu došlo v roce 2012, kdy norský parlament odhlasoval udělení větší autonomie Norské církvi, což potvrdil ústavní dodatek ze dne 21. května 2012.
75
Do té doby museli být parlamentní úředníci členy Norské církve, stejně jako nejméně polovina všech ministrů vlády a všichni členové královské rodiny. Duchovní norské církve byli považováni za státní zaměstnance a ústřední a regionální církevní správy byly součástí státní správy. Odluka se prohloubila od 1. ledna 2017. Ústava však nadále vyžaduje, aby členem Norské církve byl vládnoucí panovník. V roce 2020 bylo asi 68
% Norů členy této církve.
76
I rituály jsou dosud oblíbeny, v roce 2017 bylo
pokřtěno
asi 53,6
% všech novorozenců a 57,9
% všech 15letých osob bylo v církvi
konfirmováno
. Na druhou stranu, kostely pravidelně navštěvuje jen okolo 2
% populace.
Katedrála v Oslu
Ostatní křesťanské
denominace
tvoří podle vládních statistik z roku 2009 asi 4,9
% populace. Největší je
římskokatolická církev
s 83 000 členy. Od roku 2006 do roku 2011 byly nejrychleji rostoucími náboženskými komunitami v Norsku
východní ortodoxní křesťanství
, jejichž členská základna vzrostla o 80
%. Souviselo to s obrovskou imigrací z
Eritreje
Etiopie
. Bez vyznání je asi 10 procent obyvatel, zhruba stejně připadá na nekřesťanská náboženství. Mezi nimi je největší
islám
, muslimské organizace mají 166 861 registrovaných členů (2018), ale vyznavačů bude reálně více, jejich počet rychle roste, například v letech 2006-2010 vzrostl o 48,1
%. Islám vyznávají především somálští, arabští, bosenští, kurdští, pákistánští a turečtí imigranti a jejich potomci. Ostatní náboženství jsou zanedbatelná,
buddhismus
vyznává 14 000 Norů,
hinduismus
5 900,
sikhismus
3000, vyznavačů
judaismu
je jen 819. Existují i pokusy obnovit staré norské
pohanství
pod názvem
Åsatru
. Sámská menšina si udržela své
šamanistické
náboženství až do 18. století, kdy většina konvertovala ke křesťanství pod vlivem dánsko-norských luteránských misionářů. V současnosti se pokus o obnovení této tradice nazývá Noaidevuohta. Norská média informovala již o několika místních celebritách, které navštěvují sámské šamany s prosbou o radu a duchovní vedení. Z ostatních náboženských hnutí vzbudil i mediální zájem případ
Svědků Jehovových
od roku 2021, když se projednával případ jejich registrace.
77
Kultura
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Kultura Norska
Literatura
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Norská literatura
Henrik Ibsen
Norská literární věda hovoří o „Velké čtyřce“ (
de fire store
) klasických norských spisovatelů.
78
Patří do ní
Henrik Ibsen
Bjørnstjerne Bjørnson
Jonas Lie
Alexander Kielland
. Bjørnson získal i
Nobelovu cenu za literaturu
, stejně jako
Sigrid Undsetová
Knut Hamsun
Jo Nesbø
Peter Christen Asbjørnsen
Jørgen Engebretsen Moe
ovlivnili v 19. století norskou literaturu sesbíráním a vydáním starých norských pohádek a pověstí. Zakladatelem moderní norské literatury je
Ludvig Holberg
. K průkopníkům moderní literatury patřil též jazykovědec a historik
Henrik Wergeland
či
Arne Garborg
, který mimo jiné přeložil do norštiny
Odysseu
. Vlastenecká sbírka básní
Friheten
z doby druhé světové války, jejímž autorem byl
Nordahl Grieg
, se stala nejprodávanější norskou sbírkou poezie všech dob. Po druhé světové válce se prosadil
Tarjei Vesaas
. V současnosti jsou to
Lars Saabye Christensen
Ari Behn
nebo
Karl Ove Knausgård
. Nejuznávanějším současným dramatikem je
Jon Fosse
79
Nejvýznamnějším představitelem rozmachu skandinávské detektivky z počátku 21. století je
Jo Nesbø
80
Velmi oceňovaným současným autorem dětské literatury je
Jostein Gaarder
, v humoristické literatuře je to
Erlend Loe
. Novinářka
Åsne Seierstadová
se stala známá díky svým knižním reportážím mapujícím každodenní život ve válečných zónách – v
Kosovu
Afghánistánu
Iráku
či
Čečensku
Výtvarné umění
editovat
editovat zdroj
Výkřik
Edvarda Muncha
Prehistorii norského výtvarného umění lze vysledovat až ke
Skalním rytinám v Altě
. Objeveny byly až roku 1973, což způsobilo senzaci, neboť v Norsku mnoho jiných prehistorických památek nalezeno nebylo. Stáří nejstarších rytin bylo určeno na 4200 let př. n. l. V roce 1985 byly rytiny zapsány na
seznam světového dědictví UNESCO
81
Nejslavnějším norským malířem je bezpochyby
Edvard Munch
. Jeho obraz
Výkřik
patří nejen k hlavním symbolům
modernistického
umění (v tomto případě
expresionistického
), ale i k nejznámějším obrazům světa vůbec. K vidění je dnes v
Munchově muzeu
v Oslu. Munch byl žákem významného
naturalistického
malíře
Christiana Krohga
Peter Nicolai Arbo
se specializoval na motivy z
norské historie
a ze
severské mytologie
Hans Gude
byl mistrem romantické krajinomalby.
Theodor Kittelsen
se proslavil v Norsku jako ilustrátor starých bájí a lidových pověstí.
Nejznámějším sochařem je
Gustav Vigeland
, proslul především svou instalací 212
bronzových
žulových
soch v parku
Frognerparken
Oslu
Vigelandsanlegget
) a vytvořením medaile
Nobelovy ceny za mír
. Originálním výtvarným dílem je též
Sverd i fjell
na okraji
Stavangeru
ve tvaru tří mečů zabodnutých do země. Od roku 1983 připomíná bitvu u Hafrsfjordu z roku 872.
Národní muzeum umění, architektury a designu
Vedle Munchova muzea je nejvýznamnějším výstavním prostorem v zemi
Národní muzeum umění, architektury a designu
v Oslu. Vzniklo roku 2003 sloučením Muzea architektury, Muzea lidového umění, Norské národní galerie a Norského státního muzea. Jeho kořeny sahají k roku 1837. V roce 2022 bude otevřena nová budova muzea, čímž se z něj stane největší umělecké muzeum v severských zemích.
82
První norská fotografie je datována rokem 1839, kdy
Hans Thøger Winther
přivezl svůj první
fotoaparát
. Nejstarší dochovaná fotografie je jeden z
jeho prvních snímků z
roku 1840.
Daguerrotypie
se rozšířila ve čtyřicátých letech, kdy si mnoho
pionýrských fotografů
otevíralo ve větších městech ateliéry zaměřené především na
portrétní fotografii
. Do menších obcí fotografové přicházeli s
mobilním zařízením. Mezi fotografy byl významný podíl žen. Thøger Winther publikoval množství novinových článků na téma fotografie a nakonec v roce 1845 i knihu fotografických návodů. Významnou pozici zaujímá v norské fotografii také
krajinářská fotografie
, která zde zapustila kořeny okolo roku 1860.
Marcus Selmer
je považován za jednoho z
prvních krajinářů, ale nejsystematičtější úsilí cestování a fotografování krajiny věnovali
Knud Knudsen
a Švéd
Axel Lindahl
. Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Norsku mimo jiné důsledkem změn technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání
fotografie
jako svéprávné formy
umění
Památky
editovat
editovat zdroj
Nidaroský dóm
Roubený kostel v Urnesu
, postavený ve 12. století, se dostal na seznam
Světové dědictví
. Tradičním severským druhem roubených kostelů byly tzv. sloupové. Typickou ukázkou takové stavby je
sloupový kostel v Borgundu
. Nejvýznamnější sakrální stavbou Norska je ovšem
Nidaroský dóm
Trondheimu
, největší gotický chrám v celé
Skandinávii
, kde byli korunováni norští králové. Ke slavnostním účelům dnes královská rodina a vláda používá zejména
katedrálu v Oslu
, postavenou v 17. století. Významnou středověkou gotickou památkou je i
katedrála ve Stavangeru
a hrad
Akershus
v Oslu, kde původně sídlili norští králové, ale k tomuto účelu od 19. století slouží
klasicistní
Královský palác v Oslu
. Typická městská severská architektura je k vidění na proslulém nábřeží v bergenské přístavní čtvrti
Bryggen
. I tato čtvrť se roku 1979 dostala na seznam Světového dědictví.
Budova Opery v Oslu
K modernistických chloubám Norska patří
radnice v Oslu
postavená v roce 1950 a z pozdního modernismu pak koncertní hala
Grieghallen
v Bergenu dokončená roku 1978 nebo
Arktická katedrála
z roku 1965. Éra ropného blahobytu posledních let pak přinesla řadu odvážných staveb, k nejznámějším patří
Opera v Oslu
, otevřená roku 2008.
Nejznámějším norským architektem je
Sverre Fehn
, nositel prestižní
Pritzkerovy ceny
. K jeho nejznámějším stavbám na území Norska patří
Norské muzeum ledovce
Norsk Bremuseum
) ve Fjærlandu.
K nejnavštěvovanějším muzeím v Norsku patří
Muzeum Kon-Tiki
v Oslu, kde si lze prohlédnout zbytky slavného voru
Kon-Tiki
Thora Heyerdahla
, nebo
Muzeum Fram
s lodí
Fram
, na níž se
Roald Amundsen
vypravil k dobytí
jižního pólu
, a lodí
Gjøa
, s níž jako první proplul
Severozápadním průjezdem
v Kanadě.
Hudba
editovat
editovat zdroj
Edvard Grieg
Světově proslulým hudebním skladatelem je
Edvard Grieg
. Ke známým skladatelům patří i
Johan Svendsen
nebo
Johan Halvorsen
, v současnosti například
Marcus Paus
Rikard Nordraak
složil
norskou státní hymnu
Ja, vi elsker dette landet
Ano, my milujeme tuto zemi
). Z interpretů lze vzpomenout houslistu
Ole Bulla
nebo operní pěvkyně
Kirsten Flagstadovou
Sissel Kyrkjebø
, jež mj. zazpívala
olympijskou hymnu
na zahajovacím ceremoniálu
zimních olympijských her v Lillehammeru roku 1994
A-ha
Členkou legendární švédské popové skupiny
ABBA
byla i Norka
Anni-Frid Lyngstadová
. V populární hudbě se prosadila v 80. letech
synthpopová
skupina
A-ha
s frontmanem
Mortenem Harketem
. Zpěvačka
Lene Nystrømová
se v 90. letech proslavila v
eurodancové
skupině
Aqua
Rolf Løvland
, jako součást dua
Secret Garden
, jež vytvořil s Irkou Fionnualou Sherryovou, vyhrál v roce 1995 soutěž
Eurovison Song Contest
, deset let předtím se to samé podařilo skupině
Bobbysocks!
Mezinárodní verzi soutěže
Pop Idol
vyhrál v roce 2004
Kurt Nilsen
. V současnosti se v populární hudbě prosazuje například
Alexander Rybak
Aurora
Sigrid
nebo
Marit Larsenová
Marion Ravenová
(jež spolu původně vytvářely duo
M2M
). Úspěšná je také dívčí skupina
Katzenjammer
a z mladší generace duo
Marcus & Martinus
Röyksopp
Silně se rozvíjí i
elektronická hudba
. Celosvětově úspěšným se stal DJ
Alan Walker
, a to především svým hitem
Faded
z roku 2015 (vokály nazpívala
Iselin Solheimová
). V žánru slaví úspěchy i duo
Röyksopp
Ulver
nebo DJ
Kygo
. Reprezentantem norského
hip hopu
je především skupina
Madcon

Nejslavnějším norským
jazzovým
hudebníkem je saxofonista
Jan Garbarek
. K
folku
je řazena skupina
Wardruna
, sámská zpěvačka
Mari Boine
nebo dvojice
Kings of Convenience
, ke
country
někdy zpěvačka
Lene Marlinová
Dimmu Borgir
V polovině 80. let 20. století se v
Norsku začal rozvíjet hudební subžánr
heavy metalu
zvaný
black metal
. Mezi první kapely patřily
Mayhem
Burzum
Darkthrone
a mnoho dalších. V současnosti patří k nejznámějším skupinám
Dimmu Borgir
Immortal
Gorgoroth
Tristania
Satyricon
Carpathian Forest
nebo
Emperor
. Jednou z
nejvýraznějších osobností black metalu byl
Øystein Euronymous Aarseth
, který byl v
roce 1993 zavražděn
Vargem Vikernesem
, který zároveň podpálil několik křesťanských kostelů za účelem pomstít vymýcení původního náboženství ve Skandinávii. Mezi témata black metalu patří temnota a
misantropie
, často rozebírá stinné stránky lidské historie. I když mnoho kapel používá ve svých textech
satanismus
jako téma, jde spíše o
metaforické vyjádření, které pramení z
nenávisti vůči náboženstvím, církvím a jiným, z
jejich pohledu, pochybným hodnotám. Black metal osvětluje dokument
Until the Light Takes Us
roku 2008.
83
V jiných metalových žánrech se prosadily například
extremmetalová
skupina
Enslaved
, reprezentanti
symfonického metalu
Leaves' Eyes
nebo
gotickometalové
skupiny
Theatre of Tragedy
Sirenia
. Od roku 1989 je aktivní skupina
Turbonegro
, která svůj žánr označuje za death-punk, ale lze ji zařadit k
hard rocku
Film
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Norská kinematografie
Liv Ullmannová
s Bergmanem
Na
Oscara
byli nominováni režiséři
Morten Tyldum
nebo
Nils Gaup
. V Norsku vznikají také kvalitní velkofilmy jako například
Max Manus
z roku 2008 o
norském odbojáři
z druhé světové války a také filmová adaptace románu Joa Nesbøho
Lovci hlav
z roku 2011. V obou filmech ztvárnil hlavní roli populární norský herec
Aksel Hennie
Mezinárodního úspěchu dosáhl norský televizní seriál
Okupace
Okkupert
) z let 2015–2017.
84
Unikátním projektem byl též televizní seriál
Skam
85
Oceňovanou dokumentaristkou se stala
Deeyah Khanová
. Již proslulý dokument
Thora Heyerdahla
Kon-Tiki
získal v roce 1951
Oscara
Ve filmech švédského režiséra
Ingmara Bergmana
se proslavila norská herečka
Liv Ullmannová
. V televizi a na
Youtubu
se fenoménem stalo komediální duo
Ylvis
. Seriál
Hra o trůny
proslavil norského herce
Kristofera Hivjua
, seriál
Proč? 13x proto
Alishu Boeovou
Kuchyně
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Norská kuchyně
Špicberská kuchyně
Fårikål
Většinou se tvrdí, že skandinávská kuchyně je velice „obyčejná“ – skromná, málo nápaditá. Pravdou je, že ta norská se snaží myslet velmi tradičně. Používají se postupy a suroviny známé už z
dob Vikingů, hlavní surovinou jsou různá masa – klasické je maso jehněčí a zvěřina jako sob a los. Masa se upravují hlavně vařením ve vodě nebo pečením. Tradičními recepty jsou
fårikål
– vařené jehněčí,
finnbiff
– vařené sobí maso s
houbami a krémovou omáčkou,
elggryte
– vařené losí maso s
cibulí a jalovcem.
norském jídelníčku mají velké zastoupení ryby a „dary moře“. Celosvětově známý je norský losos a lososí tatarák (
laksetartar
). Hojně se využívá treska, ale i ryby sladkovodní z
jezer a řek – specialitou je pstruh (
ørret
) z
Hardangerviddy
. Unikátní chuť má
velrybí maso
– z něj jsou připravované různé druhy steaků (
hvalbiff
). Rybáři ze
severských krajů konzumují i
maso tuleňů
Přílohou v Norsku jsou brambory a kořenová zelenina. Norové také konzumují sýry a výrobky z
mléka, zvláštní karamelovou příchuť má tradiční sýr
Brunost
, vyráběný jak z
kravského, tak i kozího mléka. V
norském jídelníčku nechybí také dezerty: vafle se zakysanou smetanou a různými druhy marmelád a džemů z
lesního ovoce nebo
Lofotských
jahod.
86
Dnes je Norsko jedním z
předních spotřebitelů mražené pizzy
Grandiosa
. Populární je také mexické tacos (Tex-Mex).
87
Věda
editovat
editovat zdroj
Niels Henrik Abel
Proslavená je norská matematická škola. Jedním z nejvýznamnějších světových matematiků byl
Niels Henrik Abel
, který se věnoval zejména
funkcionální analýze
. Jmenuje se po něm dnes
Abelova cena
, kterou uděluje každoročně norský král, a která je někdy nazývána "Nobelovou cenou za matematiku".
Sophus Lie
vytvořil teorii spojité symetrie,
Atle Selberg
nebo
Viggo Brun
se věnovali rozvíjení
teorie čísel
Caspar Wessel
jako první nabídl geometrickou interpretaci
komplexních čísel
Peter Ludwig Mejdell Sylow
rozvinul
teorii grup
Axel Thue
je označován za zakladatele formálních jazyků,
Lennart Carleson
se specializoval na
harmonickou analýzu
Není tudíž divu, že rozvinutá je tradičně v Norsku (jako i v jiných skandinávských zemích) také
informatika
. Například programátoři
Ole-Johan Dahl
Kristen Nygaard
byli tvůrci programovacího jazyka
Simula 67
Nobelovu cenu za fyziku
získal
Ivar Giaever
za chemii
Lars Onsager
Odd Hassel
za fyziologii
May-Britt Moserová
a její manžel
Edvard Moser
Vilhelm Bjerknes
je zakladatelem moderní
meteorologie
Gerhard Armauer Hansen
objevil bakteriálního původce
lepry
Linného
žákem byl botanik
Martin Vahl
. Mineralog
Victor Goldschmidt
patří k zakladatelům
geochemie
Kristian Birkeland
přišel jako první s myšlenkou, že
polární záři
způsobují elektrické výboje ze
Slunce
Harald Ulrik Sverdrup
byl významným
oceánografem
Finn E. Kydland
Ragnar Frisch
Finn E. Kydland
Trygve Haavelmo
získali
Nobelovu cenu za ekonomii
. V dalších
humanitních
sociálních vědách
získali věhlas "zelený filozof"
Arne Næss
či sociolog
Stein Rokkan
. V
politologii
je průkopníkem výzkumu míru a konfliktů
Johan Galtung
, autor známých pojmů „pozitivní mír“ a „negativní mír“. Významným sociálním antropologem je
Fredrik Barth
, věnuje se především tématu
etnicity
. Kodifikátorem jedné ze dvou oficiálních verzí spisovné norštiny,
nynorsku
, byl lingvista
Ivar Aasen
Univerzita v Oslu
Základním stavebním kamenem norské vědy jsou univerzity. V
Šanghajském žebříčku
, který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Norsko (k roku 2021) jednu univerzitu v první stovce – je jí
Univerzita v Oslu
, která je vyhodnocena jako 61. nejlepší na světě.
88
Jde o nejstarší norskou univerzitu, byť založena byla až poměrně pozdě, roku 1811. Až do roku 1946 šlo o jedinou univerzitu v zemi, proto není neobvyklé ji v Norsku označovat prostě jako "univerzita" (
universitetet
). V letech 1947-1989 a znovu od roku 2020 se v atriu univerzity předávají
Nobelovy ceny míru
. Od roku 2003 se tamtéž předává i prestižní matematická
Abelova cena
Sport
editovat
editovat zdroj
Ole Einar Bjørndalen
Norsko vede historickou medailovou tabulku
zimních olympijských her
89
Osm zlatých olympijských medailí má
biatlonista
Ole Einar Bjørndalen
běžec na lyžích
Bjørn Dæhlie
a lyžařka
Marit Bjørgenová
. Společně tak drží rekord v počtu zlatých medailí ze zimních her.
90
Pět zlatých má lyžař
Thomas Alsgaard
, čtyři biatlonista
Emil Hegle Svendsen
sjezdař
Kjetil André Aamodt
rychlobruslaři
Ivar Ballangrud
Johann Olav Koss
. V Norsku byly olympijské hry dvakrát uspořádány, v obou případech zimní: v roce
1952
Oslu
a roku
1994
Lillehammeru
Sonja Henie
K legendárním sportovcům patří i
krasobruslaři
Axel Paulsen
Sonja Henie
, rychlobruslař
Hjalmar Andersen
, sjezdaři
Aksel Lund Svindal
Lasse Kjus
maratonská běžkyně
Grete Waitzová
kanoista
Knut Holmann
jachtař
Magnus Konow
nebo
oštěpař
Andreas Thorkildsen
. Světový rekordman a olympijský vítěz v
běhu na 400
m překážek
Karsten Warholm
získal v
roce 2021 cenu
Atlet světa
a v
letech 2019 a 2021
Atlet Evropy
91
K nejlepším
šachistům
současnosti patří velmistr
Magnus Carlsen
. Od roku 2013 drží titul
mistra světa
92
Stine Bredal Oftedalová
Velmi úspěšní jsou Norové v
házené
norská házenkářská reprezentace žen
vybojovala dvakrát zlato na
olympijských hrách
2008
2012
), čtyři tituly
mistryň světa
1999
2011
2015
2021
93
94
a osmkrát triumfovala na
mistrovství Evropy
95
Trine Haltviková
Cecilie Legangerová
Linn-Kristin Riegelhuthová
Gro Hammersengová
Heidi Løkeová
Stine Bredal Oftedalová
96
byly vyhlášeny
nejlepšími házenkářkami světa
Norské ženy
jsou úspěšné i ve fotbale, vyhrály
mistrovství světa
1995
),
olympijský turnaj
2000
) i
evropský šampionát
1987
1993
).
Mužská fotbalová reprezentace
tak úspěšná není, ale třikrát se probojovala na
mistrovství světa
1938
1994
1998
). Svou nejsilnější éru měla v 90. letech 20. století. Ke známým klubům patří
Rosenborg Trondheim
, který v sezóně
1996/97
hrál čtvrtfinále
Ligy mistrů
. Čtvrtfinále některého z evropských pohárů dosáhli ještě
FK Lyn
SK Brann
Vålerenga Oslo
. Na domácí klubové scéně je nejúspěšnější fotbalový klub Rosenborg Trondheim s 26 mistrovskými tituly. Nevyšší fotbalová soutěž se nazývá
Eliteserien
. K nejúspěšnějším norským mužským fotbalistům patří
John Arne Riise
Tore André Flo
Ronny Johnsen
John Carew
či
Ole Gunnar Solskjær
. Ze současných stojí zmínit
Erlinga Haalanda
Martina Odegaarda
nebo
Mathiase Normanna
ledním hokeji
Norská hokejová reprezentace
se pravidelně účastní elitní skupiny
Mistrovství světa v ledním hokeji
i zimních olympijský her, nejúspěšnějším norským hokejovým klubem je klub
Vålerenga Ishockey
s dvaceti šesti mistrovskými tituly, nejvyšší hokejová soutěž se nazývá
Elitehockeyligaen
Galerie
editovat
editovat zdroj
Oslavy
Dne ústavy
17. května
Oslo
Geirangerfjord
Trollí jazyk
Značka varující před
Trolly
Trollstigenu
Tunel v
Norsku
vesnice
, ležící na Lofotech
Odkazy
editovat
editovat zdroj
Poznámky
editovat
editovat zdroj
norsky (bokmål)
Norge
norsky (nynorsk)
Noreg
severní sámština
Norga
lulejská sámština
Vuodna
jižní sámština
Nöörje
kvenština
Norja
Názvy v úředních a uznávaných jazycích:
bokmål
Kongeriket Norge
nynorsk
Kongeriket Noreg
. Oficiální názvy v menšinových jazycích:
severní sámština
Norgga gonagasriika
lulejská sámština
Vuona gånågisrijkka
jižní sámština
Nöörjen gånkarïjhke
kvenština
Norjan kuninkhaanvaltakunta
Špicberská dohoda
z 9. února 1920 uznává plnou a absolutní svrchovanost Norska nad arktickým souostrovím Špicberky (nyní nazývaným Svalbard).
Včetně domorodých
Sámů
a menšinových skupin Židů, Romů, lesních Finů a
Kvenů
Reference
editovat
editovat zdroj
V tomto článku byl použit
překlad
textu z článku
Norway
na anglické Wikipedii.
Arealstatistics for Norway 2019
[online]. Kartverket, mapping directory for Norway, 20 December 2019 [cit. 2020-03-01].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
8 June 2019.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Population, 2026-01-01
[online]. Statistics Norway, 2026-02-25 [cit. 2026-02-25].
Dostupné online
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Human Development Report 2025
[online].
United Nations Development Programme
, 6 May 2025 [cit. 2025-05-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
6 May 2025. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Religious communities and life stance communities.
www.ssb.no
[online]. 2023-06-05 [cit. 2023-11-18].
Dostupné online
World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Norway)
[online].
International Monetary Fund
, 22 October 2024 [cit. 2024-10-27].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
National Research Council (U.S.). Polar Research Board.
Antarctic treaty system: an assessment
. [s.l.]: National Academies Press, 1986.
Dostupné online
ISBN
978-0309036405
doi
10.1016/0048-9697(87)90375-5
Bibcode
1987ScTEn..61..260B
. S.
260–261.
Je zde použita šablona
Cite book
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Population.
SSB
[online]. [cit. 2025-01-09].
Dostupné online
. (anglicky)
NATIONS, United.
Human Development Index
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
. (anglicky)
NORWAY, Study in.
Norwegian Society / Living in Norway / StudyinNorway / Home – Study in Norway
[online]. [cit. 2018-03-21].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
21 March 2018.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Statistics Norway raises '07 GDP outlook, cuts '08.
Reuters
. 6 September 2007.
Dostupné online
[cit. 8 March 2009].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
HOLTER, Mikael. The World's Biggest Wealth Fund Hits $1 Trillion.
Bloomberg L.P.
. 27 June 2017.
Dostupné online
[cit. 19 September 2017].
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
MEREDITH, Sam.
Norway's gigantic sovereign wealth fund loses a record $164 billion, citing 'very unusual' year
[online]. 31 January 2023 [cit. 2023-04-26].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Oljefondets verdi.
Norges Bank Investment Management
[online]. 2025-02-11 [cit. 2025-02-11].
Dostupné online
. (norsky)
Úplný domovní šematismus král. hlavního města Prahy, (Staré město - Nové město - Malá strana - Hradčany - Josefov) jakož i okolních měst Vyšehradu - Smíchova - Karlína - Vinohrad - Žižkova: dle zpráv úředních uzavřen koncem května 1879
: nezbytná rukojeť každému od B.L.H.
V Praze: Alois Hynek, 1879. Str. 176. Dostupné také z:
, 2. dubna 2025.
(1900)
WYGAL, Brian T.; HEIDENREICH, Stephan M. Deglaciation and Human Colonization of Northern Europe.
Journal of World Prehistory
. 2014, roč. 27, čís. 2, s. 111–144.
Dostupné online
[cit. 2021-02-07].
ISSN
0892-7537
Rock Art of Alta.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
HELSKOG, Ericka. The Komsa Culture: Past and Present.
Arctic Anthropology
. 1974, roč. 11, s. 261–265.
Dostupné online
[cit. 2021-02-07].
ISSN
0066-6939
CLARK, Grahame.
The Mesolithic Settlement of Northern Europe
. [s.l.]: CUP Archive 324
s.
Dostupné online
. (anglicky) Google-Books-ID: 2ic9AAAAIAAJ.
Scandinavian Society for Prehistoric Art - Sun symbols.
www.rockartscandinavia.com
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
OSTMO, Einar. A Local Ship Picture Tradition of the Bronze and Early Iron Ages in South-East Norway: New Evidence from Rock Carvings at Dalbo.
World Archaeology
. 1991, roč. 23, čís. 2, s. 220–232.
Dostupné online
[cit. 2021-02-07].
ISSN
0043-8243
Lindisfarne raid I Facts, Summary, & Significance.
Encyclopedia Britannica
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
How the Vikings forever changed Ireland.
IrishCentral.com
[online]. 2019-08-07 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
The Vikings in Iceland.
Ancient History Encyclopedia
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
Viking Age Greenland.
Ancient History Encyclopedia
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
VUČKOVIĆ, Aleksa. The Story of Harald Fairhair, First King of Norway.
www.ancient-origins.net
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
Norway - Christianization.
Encyclopedia Britannica
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
Moster old church: Moster’s place in Norwegian church history.
Fortidsminneforeningen
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
How The King Of Norway Pulled Down London Bridge.
Londonist
[online]. 2013-02-19 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
King Cnut and the rise and fall of the North Sea Empire.
CPHPost.dk
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
BROTHEN, James A. POPULATION DECLINE AND PLAGUE IN LATE MEDIEVAL NORWAY.
Annales de démographie historique
. 1996, s. 137–149.
Dostupné online
[cit. 2021-02-07].
ISSN
0066-2062
NEDKVITNE, Arnved.
The German Hansa and Bergen 1100-1600
. [s.l.]: Böhlau Verlag 785
s.
Dostupné online
ISBN
978-3-412-22202-4
. (anglicky) Google-Books-ID: SE9CngEACAAJ.
AMUNDSEN, Bård. Norway was controlled from the pulpit.
sciencenorway.no
[online]. 2014-11-27 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (norsky)
KOSKINEN, Ulla.
Aggressive and Violent Peasant Elites in the Nordic Countries, C. 1500-1700
. [s.l.]: Springer 320
s.
Dostupné online
ISBN
978-3-319-40688-6
. (anglicky) Google-Books-ID: jk_ODQAAQBAJ.
GLENTHØJ, R.; OTTOSEN, M. Nordhagen.
Experiences of War and Nationality in Denmark and Norway, 1807-1815
. [s.l.]: Springer 376
s.
Dostupné online
ISBN
978-1-137-31389-8
. (anglicky) Google-Books-ID: 2inFAgAAQBAJ.
BOAS, Anders. 1814: Denmark lost Norway but gained democracy.
sciencenordic.com
[online]. 2014-05-19 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (norsky)
NIKEL, David. Syttende Mai: How Norway Celebrates Its National Day.
Forbes
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
MICHL, Josef B. K problémům dvou spisovných jazyků v Norsku.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1955, roč. 4, č. A3, s. [49]-62
[online]. [cit. 2021-12-14].
Dostupné online
FALLS, Cyril. The Independence of Norway | History Today.
www.historytoday.com
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil.
ČT24
[online]. Česká televize, 2011-12-14 [cit. 2022-01-04].
Dostupné online
KADEŘÁVEK, Šimon. Norská loutka v Hitlerových rukách. Před 75 lety byl popraven kolaborant Vidkun Quisling.
Reflex.cz
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
PIGULA, Topi. Kdo může za to, že Hitler neměl atomovou bombu?.
Zoom magazin
[online]. [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
BOTTEN, Grete; ELVBAKKEN, Kari Tove; KILDAL, Nanna. The Norwegian welfare state on the threshold of a new century.
Scandinavian Journal of Public Health
. 2003, roč. 31, čís. 2, s. 81–84.
Dostupné online
[cit. 2021-02-07].
ISSN
1403-4948
MCKAY, Andrew.
Black Gold: Norway’s Oil Story
[online]. Life in Norway, 2019-10-02 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
. (anglicky)
Norský ropný fond slaví 25 bilionů. Každý občan v něm má v přepočtu 4,6 milionu korun.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2019-10-25 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
BALCAR, Jan. Proč Norové nechtějí do Evropské unie.
Hospodářské noviny (iHNed.cz)
[online]. 2003-06-12 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
Norský masakr zasáhl celý svět, lidé volají po smrti pro Breivika.
iDNES.cz
[online]. 2011-07-24 [cit. 2021-02-07].
Dostupné online
Norská vlajka
na
Flags of the World
Arealstatistics for Norway 2019
[online]. Kartverket, mapping directory for Norway, 20 December 2019 [cit. 2020-03-01].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
8 June 2019.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Minifacts about Norway 2009: 2. Geography, climate and environment
[online].
Statistics Norway
[cit. 2009-10-25].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
16 February 2013.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Strøm, Kaare (1959).
Innsjøenes verden
. Oslo: Universitetsforlaget.
Rogstad, Lars (1985).
Opplegg For Ressursregnskp For Vann
notat. Oslo: SSB/Statistics Norway.
THUESEN, Nils Petter; THORSNÆS, Geir; RØVIK, Sissel. Norge.
Store norske leksikon
. 14 May 2018.
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
6 July 2018. (norsky)
Je zde použita šablona
Citation
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
VOTÝPKA, Jan. Kámen a led.
Země světa
. 5.5.2020, roč. 19, čís. 5, s. 2–11.
Dostupné online
Miroslav Šuta
Norsko zakazuje rtuť a chce skladovat CO
Archivováno
24. 5. 2011 na
Wayback Machine
, Odpady, 17.
6.
2008
Miroslav Šuta
Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků
Archivováno
12. 5. 2009 na
Wayback Machine
, respekt.cz, 10.
5.
2009
Norsko v příštím roce sníží kvótu pro komerční lov velryb.
www.ekolist.cz
[online]. [cit. 2008-12-13].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2009-01-29.
KOJAN, Bente Heggem. Norwegian Child Welfare Services: A
Successful Program for Protecting and Supporting Vulnerable Children and Parents?.
Australian Social Work
. 2011-03-18, roč. 64, čís. 4, s. 443–458.
Dostupné online
ISSN
0312-407X
doi
10.1080/0312407X.2010.538069
. (angličtina)
Child Protection Systems
. Příprava vydání Neil Gilbert, Nigel Parton, Marit Skivenes. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2011. 288
s.
Dostupné online
ISBN
978-0-19-979335-8
. S.
154
–182. (angličtina)
TNP.
The Nordic Page
[online]. 2012-02-19 [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
. (anglicky)
ŠEVELA, Vladimír. Právník: Odebírání dětí v Norsku? Především velký byznys - Echo24.cz.
echo24.cz
[online]. 2014-06-01 [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
Nevděční Švédové?! Barnevernet bere i švédské děti v Norsku - Blog iDNES.cz.
iDNES.cz
[online]. [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
Poliakom v Nórsku štát ukradol dieťa - bolo smutné | nadhľad.
nadhlad.com
[online]. [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
Norway row children back in India.
www.bbc.com
. 2012-04-24.
Dostupné online
[cit. 2019-06-08]. (anglicky)
N, Jayashree; APR 25, i | TNN | Updated:; 2012. After year-long tussle, Norway kids are home | India News - Times of India.
The Times of India
[online]. [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
. (anglicky)
V europarlamentu zazněla kritika Norska kvůli českým dětem.
www.ceskenoviny.cz
[online]. [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
Fylkesinndelingen fra 2024.
Regjeringen.no
[online]. 2022-07-05 [cit. 2024-01-29].
Dostupné online
. (norsky (bokmål))
MODERNISERINGSDEPARTEMENTET, Kommunal-og. Startskudd for nye Sandefjord kommune.
Regjeringen.no
[online]. 2016-12-31 [cit. 2019-06-08].
Dostupné online
. (norsky)
Kvartalsvise befolkningsendringer
[online]. Statistics Norway [cit. 2008-09-10].
Dostupné online
. (norsky)
Questions about immigrant-related statistics.
Key figures Immigration and immigrants – SSB
[online]. Ssb.no, 20 June 2013.
Dostupné online
Facts about immigration
[online]. [cit. 2024-10-09].
Dostupné online
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Islám v. svoboda rouhání
". Lidovky. 2. února 2006.
Child Welfare Systems and Migrant Children: A Cross Country Study of Policies and Practice
". Marit Skivenes, Ravinder Barn, Katrin Kriz, Tarja Pösö (2014). p.39.
ISBN
0190205318
Norway abolishes state-sponsored Church of Norway.
web.archive.org
[online]. 2013-06-14 [cit. 2021-12-14].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2013-06-14.
Church of Norway.
SSB
[online]. [cit. 2021-12-14].
Dostupné online
. (anglicky)
Svědkové Jehovovi spor v Norsku nakonec vyhráli
Náboženský infoservis
, 10. 4. 2025
EKLE, Leif. "De fire store".
NRK
[online]. 2007-11-21 [cit. 2021-12-14].
Dostupné online
. (norsky (bokmål))
STEHLÍKOVÁ, Karolína. Fosse, Jon.
www.iliteratura.cz
[online]. [cit. 2021-12-14].
Dostupné online
KRIŠTŮFKOVÁ, Kateřina. Nesb
, Jo.
www.iliteratura.cz
[online]. [cit. 2021-12-14].
Dostupné online
Rock Art of Alta.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2019-10-26].
Dostupné online
. (anglicky)
The new National Museum.
Nasjonalmuseet
[online]. [cit. 2021-12-11].
Dostupné online
. (anglicky)
Until the Light Takes Us na ČSFD
Rusové okupují Norsko. Česká televize odvysílá seriál, který naštval Moskvu | Domov | Lidovky.cz.
Lidovky.cz
[online]. [cit. 2018-11-01].
Dostupné online
Nórsky seriál zo života tínedžerov si podmanil srdcia svojich divákov a oprávnene sa uchádza o kultový status (Tip na seriál).
refresher.cz
[online]. [cit. 2022-01-17].
Dostupné online
dovolenanorsko.cz
[online]. dovolenanorsko.cz [cit. 2016-04-26].
Dostupné online
Aftenposten
[online]. Aftenposten [cit. 2016-04-26].
Dostupné online
ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities.
www.shanghairanking.com
[online]. [cit. 2022-01-04].
Dostupné online
Winter Olympic Games most successful medalists/athletes 1924-2018.
Statista
[online]. [cit. 2021-12-13].
Dostupné online
. (anglicky)
Překážkářský fenomén Warholm a sprinterka Thompsonová-Herahová se stali světovými Atlety roku.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
, 2021-12-01 [cit. 2022-03-06].
Dostupné online
Carlsen počtvrté porazil Něpomňaščiho a zůstal šachovým mistrem světa.
iDNES.cz
[online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-13].
Dostupné online
Norské házenkářky zdolaly i Nizozemsko a potřetí slaví světové zlato.
iDNES.cz
[online]. 2015-12-20 [cit. 2021-12-13].
Dostupné online
Házenkářky Norska jsou mistryněmi světa. Ve finále porazily Francii.
TN.cz
[online]. 2021-12-20 [cit. 2021-12-21].
Dostupné online
Házenkářky Norska porazily Francii a mají osmý evropský titul.
iDNES.cz
[online]. 2020-12-20 [cit. 2021-12-13].
Dostupné online
Oftedal and Landin named 2019 IHF World Players of the Year | IHF.
www.ihf.info
[online]. [cit. 2020-09-12].
Dostupné online
Literatura
editovat
editovat zdroj
HROCH, Miroslav
KADEČKOVÁ, Helena
; BAKKE, Elisabeth.
Dějiny Norska
. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 340
s.
ISBN
80-7106-407-6
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Norsko
na Wikimedia Commons
Téma
Norsko
ve Wikicitátech
Slovníkové heslo
Norsko
ve Wikislovníku
Kategorie
Norsko
ve Wikizprávách
Zastupitelský úřad České republiky.
Norsko
[online].
Dostupné online
(anglicky)
CIA.
Norway - The World Factbook
[online].
Dostupné online
(anglicky)
Norway
[online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09].
Dostupné online
Norsko
Norge
Noreg
– (
Kraje (fylker)
jejich správní centra
Agder
Kristiansand
Arendal
Akershus
Oslo
Buskerud
Drammen
Finnmark
Vadsø
Innlandet
Hamar
Lillehammer
Møre
Romsdal
Molde
Nordland
Bodø
• hlavní
město
Oslo
Østfold
Sarpsborg
Rogaland
Stavanger
Telemark
Skien
Troms
Tromsø
Trøndelag
Trondheim
Vestfold
Tønsberg
Vestland
Bergen
Leikanger
Závislá území
Špicberky a Jan Mayen
Špicberky
Longyearbyen
Jan Mayen
Olonkinbyen
))
Bouvetův ostrov
ostrov Petra I.
Země královny Maud
Poznámka: * součást
Antarktidy
Státy a
území v
Evropě
Suverénní státy
Albánie
Andorra
Arménie
Ázerbájdžán
Belgie
Bělorusko
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Černá Hora
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Gruzie
Chorvatsko
Irsko
Island
Itálie
Kazachstán
Kypr
Lichtenštejnsko
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Moldavsko
Monako
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
Řecko
San Marino
Severní Makedonie
Slovensko
Slovinsko
Spojené království
Srbsko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
Vatikán
Státy bez plného uznání
Abcházie
Jižní Osetie
Kosovo
Podněstří
Severní Kypr
Závislá území
Dánsko
Faerské ostrovy
autonomní země
Spojené království
Akrotiri a Dekelia
Gibraltar
zámořská území
Guernsey
Jersey
Ostrov Man
korunní závislá území
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity
Finsko
Alandy
autonomní oblast
podléhající
Alandské úmluvě z roku 1921
Norsko
Špicberky
nezařazené území
podléhající
Špicberské dohodě
Spojené království
Severní Irsko
země Spojeného království
podléhající
britsko-irské dohodě
Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.
Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.
Stát leží větší částí v Asii.
Členství v mezinárodních organizacích
Severoatlantická aliance
(NATO)
Albánie
Belgie
Bulharsko
Černá Hora
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Island
Itálie
Kanada
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Řecko
Severní Makedonie
Slovensko
Slovinsko
Spojené království
Španělsko
Švédsko
Turecko
USA
EFTA –
Evropské sdružení volného obchodu
Island
Lichtenštejnsko
Norsko
Švýcarsko
Severská rada
Členové
Dánsko
Finsko
Island
Norsko
Švédsko
Přidružená
území
Alandy
(FIN) •
Faerské ostrovy
(DK) •
Grónsko
(DK)
Členové
Evropského hospodářského prostoru (EHP)
Členské státy ESVO
Island
Lichtenštejnsko
Norsko
Členské státy EU
Belgie
Bulharsko
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
(prozatímní člen)
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Monarchie
Afrika
Lesotho
Maroko
Svazijsko
Evropa
Andorra
Belgie
Dánské království
Dánsko
) •
Lichtenštejnsko
Lucembursko
Monako
Nizozemské království
Nizozemsko
) •
Norsko
Španělsko
Švédsko
Vatikán
Asie
Bahrajn
Bhútán
Brunej
Japonsko
Jordánsko
Kambodža
Katar
Kuvajt
Malajsie
Omán
Spojené
arabské
emiráty
Saúdská Arábie
Thajsko
Oceánie
Tonga
Commonwealth
realms
Antigua a Barbuda
Austrálie
Bahamy
Belize
Grenada
Jamajka
Kanada
Nový Zéland
Papua Nová Guinea
Spojené království
Svatá Lucie
Svatý
Kryštof
Nevis
Svatý Vincenc a Grenadiny
Šalomounovy ostrovy
Tuvalu
Autoritní data
Biblio
6f20110c-273c-48d6-befd-de28ff36ae7c
NKC
ge130191
BIBSYS
90052905
BNE
XX451946
BNF
cb11865124d
(data)
CANTIC
981060995179406706
CiNii
DA06999205
GND
4042640-3
HDS
003365
ISNI
0000 0001 2298 9524
KulturNav
e3269295-2756-4cce-9e79-a9280d720643
LCCN
n79021528
MBAREA
6743d351-6f37-3049-9724-5041161fff4d
NARA
10035813
NDL
00568689
NLI
987007554807405171
SUDOC
026396009
027263762
UKPARL
qHtuUV7H
VIAF
155855229
WorldCat Entities
E39QbtfRyK4jjG7gmVvd83RM4Y
Portály
Norsko
Citováno z „
Kategorie
Norsko
Severské státy
Státy Evropy
Království
Státy NATO
Státy a území vzniklé roku 1814
Státy Severské rady
Státy Evropského sdružení volného obchodu
Skryté kategorie:
Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum
Údržba:Články s dočasně použitou šablonou
Monitoring:Články s výpočty
Údržba:Hodnota není číslo
Údržba:Články s vyhýbavými slovy
Údržba:Články s chybějícím časovým údajem
Monitoring:Články přeložené z enwiki
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS
Monitoring:Články s identifikátorem BNE
Monitoring:Články s identifikátorem BNF
Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC
Monitoring:Články s identifikátorem CINII
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem HDS
Monitoring:Články s identifikátorem ISNI
Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NARA
Monitoring:Články s identifikátorem NDL
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Portál Norsko/Zapojené články
Norsko
Přidat téma