Books by Václav Černý
Armádní služba ve vztahu k minulosti bývá často nahlížena s určitou samozřejmostí, aniž by bylo n... more Armádní služba ve vztahu k minulosti bývá často nahlížena s určitou samozřejmostí, aniž by bylo na konkrétních příkladech jasně prokázáno, jakým způsobem ovlivňovala každodenní život prostých venkovanů. Skutečnost, že vojáci vzešli z určitého rodinného a sociálního prostředí, do kterého se po skončení vojenské služby přirozeně chtěli vrátit, však pozornosti historiků uniká. A tak obrazně řečeno „od kolébky až k hrobu“ se snaží předložená kniha vysledovat osudy prostých venkovanů pocházejících ze dvou jihočeských panství. Právě tito lidé žijící na přelomu 18. a 19. století – tedy v období míru i války – prošli vojenskou službou v reformované rakouské armádě. Jejich „malé“ životní příběhy byly rekonstruovány počínaje odvodem do armády a konče návratem domů či smrtí na vojně. To vše bylo vykresleno na pozadí „velkých“ dějinných událostí – francouzských revolučních (1792–1802) a především napoleonských válek (1803–1815). V daných souvislostech pozornosti autorů neunikly ani konfliktní a velice napjaté vztahy mezi venkovským obyvatelstvem a příslušníky armády, kteří dočasně obývali vesnické usedlosti. Očima venkovské společnosti uvádějí, jak negativně byli nahlíženi příslušníci vlastní rakouské i nepřátelské armády. Předkládaná monografie se snaží v rovině obecné (kvantitativní) a zejména kvalitativní, tj. na konkrétních příkladech, čtenářům přiblížit okolnosti průběhu vojenské služby na prahu moderní doby.
Book chapters by Václav Černý
Kateřina Bobková-Valentová - Jiří M. Havlík - Zdeněk Hojda (edd.), Amicitiae vinculum potens et praevalidum. Vějíř pohledů do náboženského a kulturního života barokní společnosti k poctě Ivany Čornejové a Marie-Elizabeth Ducreux, Praha 2022, s. 261–280., 2022
« NON SEULEMENT RÉPANDRE LA FOI MAIS AUSSI DÉCOUVRIR LE MONDE. » LES ORIGINES FAMILIALES DES MISS... more « NON SEULEMENT RÉPANDRE LA FOI MAIS AUSSI DÉCOUVRIR LE MONDE. » LES ORIGINES FAMILIALES DES MISSIONNAIRES JÉSUITES TCHÈQUES ET MORAVES
Les auteurs de cet article se sont efforcés de rechercher, à l’aide des registres paroissiaux catholiques romains, des informations détaillées sur les familles dont étaient issus ceux qui devinrent missionnaires. L’échantillon initial de quarante personnes a finalement été réduit à dix individus (Tadaeas Enis, Wenceslaus Eymer, Paulus Klein, Joannes Nepomucenus Planck, Joannes Georgius Camel, Simon Boruhradsky, Joannes Xaverius Walter, Franciscus Pauer, Josephus Pauer, Mathias Bugent) pour lesquels les registres ont livré la date de naissance (baptême), la date de décès (obsèques) et la date de mariage des parents, des frères et des sœurs des missionnaires. Les caractéristiques du milieu socioprofessionnel de leur famille ont été déterminées grâce aux informations concernant les parrains lors des baptêmes et les témoins de mariage.
Malgré la faiblesse de l’échantillon, des tendances générales ont pu être
dégagées. Les missionnaires étaient, dans la plupart des cas, issus de familles bourgeoises ou d’artisans (5 cas). Dans certains cas isolés, il s’agissait de membres de la petite noblesse (1 personne), de la bourgeoisie portant armoiries (1 personne), de la population rurale (1 personne) ou de l’armée (2 cas). Les ménages observés bénéficiaient d’un certain confort matériel ; les pères chefs de famille faisaient partie de l’élite locale. Le plus souvent, c’est le premier-né qui était destiné à une carrière au sein de l’Église, mais au final c’était la situation familiale actuelle qui était décisive. Dans les ménages observés, toutes appartenances sociales confondues, jusqu’à dix enfants venaient au monde. Vu la mortalité périnatale très élevée, seule une partie de la fratrie du missionnaire atteignait l’âge adulte. Les liens familiaux avec des représentants locaux de l’Église catholique ou des membres de la Compagnie de Jésus n’ont pu être démontrés que dans certains cas isolés.
Les auteurs de cet article se sont efforcés de rechercher, à l’aide des registres paroissiaux catholiques romains, des informations détaillées sur les familles dont étaient issus ceux qui devinrent missionnaires. L’échantillon initial de quarante personnes a finalement été réduit à dix individus (Tadaeas Enis, Wenceslaus Eymer, Paulus Klein, Joannes Nepomucenus Planck, Joannes Georgius Camel, Simon Boruhradsky, Joannes Xaverius Walter, Franciscus Pauer, Josephus Pauer, Mathias Bugent) pour lesquels les registres ont livré la date de naissance (baptême), la date de décès (obsèques) et la date de mariage des parents, des frères et des sœurs des missionnaires. Les caractéristiques du milieu socioprofessionnel de leur famille ont été déterminées grâce aux informations concernant les parrains lors des baptêmes et les témoins de mariage.
Malgré la faiblesse de l’échantillon, des tendances générales ont pu être
dégagées. Les missionnaires étaient, dans la plupart des cas, issus de familles bourgeoises ou d’artisans (5 cas). Dans certains cas isolés, il s’agissait de membres de la petite noblesse (1 personne), de la bourgeoisie portant armoiries (1 personne), de la population rurale (1 personne) ou de l’armée (2 cas). Les ménages observés bénéficiaient d’un certain confort matériel ; les pères chefs de famille faisaient partie de l’élite locale. Le plus souvent, c’est le premier-né qui était destiné à une carrière au sein de l’Église, mais au final c’était la situation familiale actuelle qui était décisive. Dans les ménages observés, toutes appartenances sociales confondues, jusqu’à dix enfants venaient au monde. Vu la mortalité périnatale très élevée, seule une partie de la fratrie du missionnaire atteignait l’âge adulte. Les liens familiaux avec des représentants locaux de l’Église catholique ou des membres de la Compagnie de Jésus n’ont pu être démontrés que dans certains cas isolés.
Jitka Balcarová – Eduard Kubů – Eduard Šouša (edd.), Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době, Praha 2017, s. 23–37., 2017
Recruitment, Lenght of Military Service and the Return of Veterans to Rural Society. The Protivín... more Recruitment, Lenght of Military Service and the Return of Veterans to Rural Society. The Protivín Estates 1780-1830.
Předkládaný příspěvek zkoumá na základě podrobné analýzy pramenů vrchnostenské provenience a matričních knih vojenskou službu mladých mužů pocházejících ze tří vesnic jihočeského panství Protivín v letech 1780-1830. Příspěvek poskytne širší pohled na věkovou i sociální strukturu branců, aby mohl analyzovat délku jejich služby či představit bližší osudy některých z nich. Závěrem příspěvek nabízí pohled do možností zpětného začlenění vysloužilých vojáků do venkovské společnosti, když analyzuje některé cesty k němu vedoucí. Příspěvek si rovněž klade za cíl poukázat na možnosti studia dotčené problematiky skrze tak jedinečný pramen, jakým jsou soupisy poddaných.
Předkládaný příspěvek zkoumá na základě podrobné analýzy pramenů vrchnostenské provenience a matričních knih vojenskou službu mladých mužů pocházejících ze tří vesnic jihočeského panství Protivín v letech 1780-1830. Příspěvek poskytne širší pohled na věkovou i sociální strukturu branců, aby mohl analyzovat délku jejich služby či představit bližší osudy některých z nich. Závěrem příspěvek nabízí pohled do možností zpětného začlenění vysloužilých vojáků do venkovské společnosti, když analyzuje některé cesty k němu vedoucí. Příspěvek si rovněž klade za cíl poukázat na možnosti studia dotčené problematiky skrze tak jedinečný pramen, jakým jsou soupisy poddaných.
Papers by Václav Černý
Res Historica. Czasopismo Instytutu Historii UMCS, 2025
Serf lists are a unique Bohemian archival source, which was originally created by the manorial ad... more Serf lists are a unique Bohemian archival source, which was originally created by the manorial administration for the purpose of the effective registration of orphans and, from the beginning of the eighteenth century, all serfs. These lists were updated every year and even small children under one year of age were recorded. In estates where these lists were maintained, they tended to be drawn up by manorial officials until the abolition of serfdom in Bohemia in 1848. The serf lists aimed to record all persons with a permanent residence each village. The list for each village record was organized according to the social structure, from the highest to the lowest social stratum. The first section was reserved for full peasant holders, followed by smallholders, cottagers, and inmates. In a final section were recorded widows and orphans. The main purpose of this paper is to present the serf lists as an essential and informative archival source which provides indispensible information for historical and genealogical research. The authors seek to show how the serf lists can be used to study phenomena such as peasant mobility and migration, military service, servanthood, rural social structure, and craft apprenticeship.
Historická demografie, 2023
This study is a reflection on the possibilities for cooperation between the fields of historical ... more This study is a reflection on the possibilities for cooperation between the fields of historical demography and genealogy. The first part of the paper summarizes the development of genealogy as a discipline in the Czech context. The paper goes on to recapitulate theoretical and practical examples of the involvement of genealogy in historical-demographic research in western historiography, especially in the North American context. The paper then discusses Czech development from the 1960s to the present. The paper compares the possibilities of both approaches by introducing the creation of a database using the classical application of the method of family reconstitution, discussing its pitfalls and the characteristics of such research in the Czech context. The paper then presents the possibilities of applying genealogical approaches and evaluations the situations in which applying such approaches is most appropriate.
Genealogické a heraldické listy, 2023
"Úvodním článekm připomínáme pražského rodáka Jaroslava Haška, od jehož narození uplynulu již 140... more "Úvodním článekm připomínáme pražského rodáka Jaroslava Haška, od jehož narození uplynulu již 140 let. Dne 30. dubna 1883 mu na Novém Městě pražském v domě čp. 1325 pomohla na svět porodní bába Petronilla Izerová. Pokřtěn byl v tamním farním gotickém kostele sv. Štěpána kaplanem P. Františkem Bendou jako Jaroslav Matěj František, jeho tatínkem byl Josef Hašek, profesor na reálných školách, rodák z Mydlovar čp. 8 u Hluboké nad Vltavou. Jihočeští rodopisci, naši členové Hanka Tlamsová a Václav Černý, se podívali hlouběji k jihočeským kořenům známého spisovatele a jeho rodokmen doplnili o mnoho nových údajů, protože využili i soupisy poddaných a sirotčí knihy. Kdyby jeho předka nezačali "po chalupě" nazývat Haškem, vzpomínali bychom dnes na spisovatele Jaroslava Hůlku." (Martin Slaboch, Úvodník, GHL 43(2), 2023, s. 1.)
Historická demografie, 2022
This study offers an insight into the impact of military service on the lives of 689 men originat... more This study offers an insight into the impact of military service on the lives of 689 men originated in 18 villages in the South Bohemian domains of Protivín and Třeboň, drafted into the army between 1775 and 1830. The analysis is based on sources comprising mostly of data from register books, lists of subjects and land registers. Attention was paid to a social origin, age of the recruits, length of military service, age of veterans and the ways in which they integrated back into rural society. Some details of nuptiality were evaluated-such as age, the age difference between brides and grooms, nuptial migration or a delay between the end of military service and the marriage.
Genealogické a heraldické listy, 2022
Krátká zpráva o nových poznatcích ke genealogii (rodokmenu) jihočeského rodu Tibitanzl a jeho koř... more Krátká zpráva o nových poznatcích ke genealogii (rodokmenu) jihočeského rodu Tibitanzl a jeho kořenech v Rožnově. Varianty příjmení Tybitanzl, Tibitancl, Tybitanczl, Dibidanzl, Tybytancl, Tybitancel, Dibitanßl, Tybytanczer, Dibitantzl, Tibidantzl, Tibidenzel, Dibidanzl, Dibi dantzl.
Genealogické a heraldické listy, 2021
Historická demografie, 2021
This study offers an insight into the circumstances within which the offspring of peasant familie... more This study offers an insight into the circumstances within which the offspring of peasant families entered into marriages in three villages located in the south Bohemian area of Protivín. The analysis is based on sources comprising mostly of data from register books, lists of subjects, and land registers in the period between 1780 and 1830. Besides some usual details of nuptiality – such as age, the age difference between brides and grooms, nuptial migration and its seasonal occurrence – the article concentrates on describing the role of marriage as part of social mobility. The data collected were compared thoroughly to those available from other locations. While the focus of the study is on one specific group within rural society, this study combines relevant methodologies of genealogy as well as historical demography.
Historická demografie, 2019
The paper offers an insight into the situation with marriages of the so-called showpeople or fair... more The paper offers an insight into the situation with marriages of the so-called showpeople or fairground people. This specific socio-professional group, which is cha-racterised by strong family ties and is therefore closed towards the majority population, is defined and described in the introductory chapter. The subsequent text is based on the analysis of an extensive collection of register books and other documentary evidence and archival materials. The research was focused on individual circumstances of marriages in 1772–1940 and their comparison to the existing state of knowledge on this problem. Ta-king into consideration the migratory life of the population group under review, the study analyses the detailed genealogies of individual families of showpeople using a combination of genealogical and historical-demographic approaches.
Historická demografie, 2018
Genealogy and historical demography? Theoretical and practical possibilities of research into the... more Genealogy and historical demography? Theoretical and practical possibilities of research into the network of social relations, as exemplified by a village in South Bohemia
The paper is divided into two parts. The first part summarises previous research based on the interconnection of methods of genealogy and historical demography in the Czech Republic and abroad, mainly in North America. Subsequently it offers an overview of basic trends and possibilities of how to use genealogy with demographic analyses. The second part of the article is focused on a reconstruction of the network of relations in a small South Bohemian village of Vítkov by Štěkeň near Strakonice at the turn of the 18th and 19thcenturies, which was based on registers of births and deaths, registers of subjects, and land records. The attempt to identify the network of social relations was done through the analysis of blood relations and godparental relations and wedding witnesses in individual families who were bound to the land by the ownership of one of fifteen homesteads. Nevertheless, attention was also paid to the lowermost classes of rural society.
The paper is divided into two parts. The first part summarises previous research based on the interconnection of methods of genealogy and historical demography in the Czech Republic and abroad, mainly in North America. Subsequently it offers an overview of basic trends and possibilities of how to use genealogy with demographic analyses. The second part of the article is focused on a reconstruction of the network of relations in a small South Bohemian village of Vítkov by Štěkeň near Strakonice at the turn of the 18th and 19thcenturies, which was based on registers of births and deaths, registers of subjects, and land records. The attempt to identify the network of social relations was done through the analysis of blood relations and godparental relations and wedding witnesses in individual families who were bound to the land by the ownership of one of fifteen homesteads. Nevertheless, attention was also paid to the lowermost classes of rural society.
Genealogické a heraldické listy, 2017
The contribution characterizes the Králováks as unique component of a czech lands´ society and tr... more The contribution characterizes the Králováks as unique component of a czech lands´ society and trying to rebut the myths which are connected with them. Subsequently it summarizes and analyzes the most important sources for genealogical research of Králováks genuses including their current storage. In conclusion authors were focusing on the question of digitization of the archival sources, involving of a modern softwares in research, obstacles and risks, which are accompanying with.
Milan Svoboda (ed.), Historie 2014. Sborník prací z celostátní studentské vědecké konference. Liberec 23.–24. dubna 2015, Liberec 2019., 2019
(ENG) Based upon examples of the Talafous´ / Wolfs of Vítkov rural – and the Winters of Stachy ki... more (ENG) Based upon examples of the Talafous´ / Wolfs of Vítkov rural – and the Winters of Stachy king´s subjects´- families, the hereby presented work searches for differences or similarities in family strategies´ applications within two non-distant South Bohemian locations. The applications were researched via registry evidence, census and – first and foremost using cadastral books. The work focused on problematics of homesteads transfers and related heir, marital strategies, as well as the future options of heirs´ siblings with no claim to gaining a family ground.
The aim of this work, consequently, was to point out what the differencies between such strategies in a close geographical context could have been, and to highlight the inappropriateness of attempts to generalize family strategies as such, for these efforts cannot reflect the actual families´, personal situations of the followed individuals and, above all, the local economical, natural and cultural influences sufficiently.
In both families studied it proved how strong the lineage continuity and relation to the homestead were. As well it was confirmed that the choice of partners was subject to the effort for an even marriage, in both social and cultural respects. Individual motives having led to uneven marriages once might have come to pass firstly after the family´s head deceased and was unable to put pressure on his descendants.
This work also verifies the influence of mother tongue´s on a future partner´s choice and realizations of family´s migration. The set of procedures and deeds which one might understand as „a strategy“ was always dependant on actual situation and could adapt to it.
(GER) Diese vorgelegte Arbeit beschäftigt sich an der Beispiele von Bauernfamilie Talafous bzw. Wolf von Vítkov und königszinsknechtschäftlicher Familie Winter von Stachy mit Verschiedenheiten und Ähnlichkeiten von Familien-strategien Applikation in zwei voneinander nicht entfernten südbömischen Lokalitäten.
Diesen Strategien waren mithilfe der Matrikeln, Volkszählung und vor Allem Gruntbücher erforscht.
Die Arbeit konzentrierte sich an der Problematik von Wohnheimes Übergebungen und damit in Zusammenhang stehenden Erb- und Ehestrategien, sowie auch den Möglichkeiten für jenen, die kein Anspruch an erben des Geburtswohnheimes hatten.
Der Zweck dieser vorgelegter Arbeit war hinzuwiesen auf wie diesen Strategien auf kleinem geografischen Raum verschieden werden konnten und auch wie unangebracht die Versuche der Familie-Strategien zu generalisieren sind, weil diese Experimenten die aktuelle Situation in gegebenen Familien, personale Situation gefolgten Einzelwesen und besonders lokalen ekonomischen, natürlichen und kulturellen Einflüsse nicht ausreichend reflektieren können.
Es zeigte sich, wie stark die Familien-Kontinuität und beziehung zum Geburtswohnheim in beiden Familien waren. Ebenfalls es bestätigte sich, dass im sozialen und kulturellen Hinblick die Wahl von einem Lebenspartner immer der Bestrebung um gleichstammiges Lebenbund untergeordnet war.
Die persönlichen Beweggründe für ungleichstammigen Trauungen durften zur Tat kommen, erst als der Familien-Ernährer verscheiden war und kein mehr Zwang an seinen Nachkommen ausüben konnte.
Die Arbeit auch überwies auf Einwirkung der Muttersprache bei der Wahl eines Lebenpartners und Familien-Migrationen verwirklichen.
Die Sammlung der Verfahren und Tätigkeiten, die unter den Begriff „Strategie“ verstanden werden können, hängte sich immer von aktueller Situation ab und war fähig sich zu adaptieren.
(CZE) Předkládaná práce zkoumá na příkladu selské rodiny Talafousů neb Wolfů z Vítkova a královácké rodiny Winterů ze Stach rozdíly i podobnosti v uplatňování rodinných strategií ve dvou od sebe nepříliš vzdálených lokalitách v jižních Čechách. Uplatňování rodinných strategií bylo zkoumáno pomocí matriční evidence, soupisů poddaných a především zápisů v pozemkových knihách. Práce se zaměřila na problematiku předávání usedlosti a s ní související dědické strategie, sňatkové strategie a možnosti uplatnění ostatních sourozenců dědiců, kteří neměli nárok na získání rodné usedlosti. Cílem předkládané práce bylo poukázat na to, jak rozdílné tyto strategie na nepříliš velkém geografickém prostoru mohly být, a poukázat na nebezpečí pokusů o zobecňování rodinných strategií, neboť takovéto snahy nemohou v dostatečné míře odrážet aktuální situaci v daných rodinách, osobní situace sledovaných jedinců a především lokální ekonomické, přírodní a kulturní vlivy. Ukázalo se, jak silná byla rodová kontinuita a vztah k rodné usedlosti v obou sledovaných rodinách. Rovněž se potvrdilo, že volba partnerů byla podřízena snaze o rovná manželství, a to jak v ohledu sociálním, tak kulturním. Osobní pohnutky, které stály za nerovnými sňatky, se dostaly ke slovu až ve chvíli, kdy hlava rodiny již nebyla na živu a nemohla vyvíjet nátlak na své potomky. Práce rovněž poukázala na vliv rodného jazyka při volbě budoucího partnera a uskutečňování sňatkových migrací. Soubor postupů a činů, které lze schovat pod pojem strategie, se vždy odvíjel od aktuální situace a dokázal se jí přizpůsobit.
The aim of this work, consequently, was to point out what the differencies between such strategies in a close geographical context could have been, and to highlight the inappropriateness of attempts to generalize family strategies as such, for these efforts cannot reflect the actual families´, personal situations of the followed individuals and, above all, the local economical, natural and cultural influences sufficiently.
In both families studied it proved how strong the lineage continuity and relation to the homestead were. As well it was confirmed that the choice of partners was subject to the effort for an even marriage, in both social and cultural respects. Individual motives having led to uneven marriages once might have come to pass firstly after the family´s head deceased and was unable to put pressure on his descendants.
This work also verifies the influence of mother tongue´s on a future partner´s choice and realizations of family´s migration. The set of procedures and deeds which one might understand as „a strategy“ was always dependant on actual situation and could adapt to it.
(GER) Diese vorgelegte Arbeit beschäftigt sich an der Beispiele von Bauernfamilie Talafous bzw. Wolf von Vítkov und königszinsknechtschäftlicher Familie Winter von Stachy mit Verschiedenheiten und Ähnlichkeiten von Familien-strategien Applikation in zwei voneinander nicht entfernten südbömischen Lokalitäten.
Diesen Strategien waren mithilfe der Matrikeln, Volkszählung und vor Allem Gruntbücher erforscht.
Die Arbeit konzentrierte sich an der Problematik von Wohnheimes Übergebungen und damit in Zusammenhang stehenden Erb- und Ehestrategien, sowie auch den Möglichkeiten für jenen, die kein Anspruch an erben des Geburtswohnheimes hatten.
Der Zweck dieser vorgelegter Arbeit war hinzuwiesen auf wie diesen Strategien auf kleinem geografischen Raum verschieden werden konnten und auch wie unangebracht die Versuche der Familie-Strategien zu generalisieren sind, weil diese Experimenten die aktuelle Situation in gegebenen Familien, personale Situation gefolgten Einzelwesen und besonders lokalen ekonomischen, natürlichen und kulturellen Einflüsse nicht ausreichend reflektieren können.
Es zeigte sich, wie stark die Familien-Kontinuität und beziehung zum Geburtswohnheim in beiden Familien waren. Ebenfalls es bestätigte sich, dass im sozialen und kulturellen Hinblick die Wahl von einem Lebenspartner immer der Bestrebung um gleichstammiges Lebenbund untergeordnet war.
Die persönlichen Beweggründe für ungleichstammigen Trauungen durften zur Tat kommen, erst als der Familien-Ernährer verscheiden war und kein mehr Zwang an seinen Nachkommen ausüben konnte.
Die Arbeit auch überwies auf Einwirkung der Muttersprache bei der Wahl eines Lebenpartners und Familien-Migrationen verwirklichen.
Die Sammlung der Verfahren und Tätigkeiten, die unter den Begriff „Strategie“ verstanden werden können, hängte sich immer von aktueller Situation ab und war fähig sich zu adaptieren.
(CZE) Předkládaná práce zkoumá na příkladu selské rodiny Talafousů neb Wolfů z Vítkova a královácké rodiny Winterů ze Stach rozdíly i podobnosti v uplatňování rodinných strategií ve dvou od sebe nepříliš vzdálených lokalitách v jižních Čechách. Uplatňování rodinných strategií bylo zkoumáno pomocí matriční evidence, soupisů poddaných a především zápisů v pozemkových knihách. Práce se zaměřila na problematiku předávání usedlosti a s ní související dědické strategie, sňatkové strategie a možnosti uplatnění ostatních sourozenců dědiců, kteří neměli nárok na získání rodné usedlosti. Cílem předkládané práce bylo poukázat na to, jak rozdílné tyto strategie na nepříliš velkém geografickém prostoru mohly být, a poukázat na nebezpečí pokusů o zobecňování rodinných strategií, neboť takovéto snahy nemohou v dostatečné míře odrážet aktuální situaci v daných rodinách, osobní situace sledovaných jedinců a především lokální ekonomické, přírodní a kulturní vlivy. Ukázalo se, jak silná byla rodová kontinuita a vztah k rodné usedlosti v obou sledovaných rodinách. Rovněž se potvrdilo, že volba partnerů byla podřízena snaze o rovná manželství, a to jak v ohledu sociálním, tak kulturním. Osobní pohnutky, které stály za nerovnými sňatky, se dostaly ke slovu až ve chvíli, kdy hlava rodiny již nebyla na živu a nemohla vyvíjet nátlak na své potomky. Práce rovněž poukázala na vliv rodného jazyka při volbě budoucího partnera a uskutečňování sňatkových migrací. Soubor postupů a činů, které lze schovat pod pojem strategie, se vždy odvíjel od aktuální situace a dokázal se jí přizpůsobit.
Zlatá stezka: sborník prachatického muzea, 2016
Die vorgelegte Studie erkundet eine baulich- historische Entwicklung der Vorstadt-Villa ... more Die vorgelegte Studie erkundet eine baulich- historische Entwicklung der Vorstadt-Villa Nr. 234 in Prachatitz, die nachfolgend auf der Fassade in der Stras-senrichtung platzierter Aufschrift auch als „Villa Daheim“ angezeichnet war. Die-se Entwicklung wurde untersucht nicht nur auf der Basis von Archivalien des Staatlichen Bezirksarchivs in Prachatitz, sondern auch durch eine Analyse um-fangreicher Sammlung von baulichen und anderen Dokumenten aus dem Eigen-tum des Autors. Der Beitrag ist orientiert auf Problematik der Eigentumsrechte zum Objekt, auf kurze Charakteristik der einzelnen Eigentümer inklusive deren verwandschaftlichen Bindungen an bedeutsame Personlichkeiten der lokalen Stadtverwaltung um die Wende des 19. und 20. Jahrhunderts. Die Studie verfolgt im ersten Teil die Entwicklung des Objekts vom Einkauf des Baugrundes und den Bau, der von Jakob und Rosina Meisinger im Jahre 1902 durchgeführt wurde; weiter auch die Beschlagnahme wegen der sog. Beneš Dekrete, die Abschie-bung der ursprünglichen Inhaber und die Anordnung des staatlichen Verwalters Zdeněk Černý (Ält.) in der Zeit nach dem 2. Weltkrieg. Im zweiten Teil verfolgt der Beitrag die Periode, in der das Objekt im Eigentum der Familie Černý war. Er charakterisiert und beschreibt die baulichen Aufbereitungen, die das Objekt im Zeitraum zwischen 1949–2015 einging. Der Beitrag sollte auf das architektonisch und durch Lebensschicksale seiner Eigentümer unzweifelhaft interessante Objekt hinzuweisen, und es in Kontext seiner Entstehungszeit und der Stadtgeschichte von Prachatitz im bewegten 20. Jahrhundert einzureihen.
Bohemiae Occidentalis historica, 2015
The contribution uncovers a net of kinship bounds of P. Jan Alexius Čapek who served as the Arch-... more The contribution uncovers a net of kinship bounds of P. Jan Alexius Čapek who served as the Arch-dean of Pilsen between 1671 and 1682. Sequentially it marks some of the signifi cant relatives both from paternal and maternal line, while trying to characterize their lives' fortunes. The text does not even leave aside the emphasis which Jan Alexius Čapek put to his legacy in a collective memory. Úvod O významném plzeňském arciděkanovi P. Janovi Alexiovi Čapkovi 1] nebylo doposud na-psáno mnoho. Pokud je zmiňován starší literaturou, pak především ve vztahu k dějinám jeho rodného města Vysokého Mýta či pouze krátkým zápisem vážícím se k místům jeho působení. 2] Právě ve Vysokém Mýtě byl vždy vnímán jako jeden z nejvýznamnějších rodáků. Uchování paměti na něj bylo v minulosti dáno především jeho odkazem, konkrétně jeho studijní nadací, kterou založil a díky níž mohlo studovat nemálo vysokomýtských chlapců, kterým by jinak s ohledem na sociální situaci jejich rodiny zůstala možnost vyššího vzdělá-ní odepřena. Druhým důvodem jeho obecnější známosti jsou jeho činy na postu plzeňského arciděkana. Základní cíle tohoto příspěvku byly dva. Na prvním místě chtěl autor setřídit a ozřejmit často rozporuplné zmínky o životních osudech Jana Alexia Čapka a jejich sou-vislostech. Na druhém místě chtěl rozkrýt a objasnit síť příbuzenských vztahů tohoto cír-kevního hodnostáře, které měly zcela zásadní vliv na jeho životní směřování, literární čin-nost a v neposlední řadě církevní i světskou kariéru. Životní osudy P. Jana Alexia Čapka Jan Alexius Čapek se narodil v roce 1640 manželům Bartoloměji Čapkovi a Anně, dceři Václava Bridla. Ohledně jeho data narození však v literatuře panuje neshoda. Starší litera-tura uvádí jako datum křtu, potažmo narození 28. prosinec 1632, 3] přičemž toto datum je 1] Jméno se objevuje i ve variantě Jan Aleš Čapek. 2] Z literatury věnované dějinám Vysoké Mýta se krátce o Janu Alexiovi Čapkovi zmiňuje již Alois Vojtěch ŠEMBERA, Wysoké Mýto, králowské wěnné město w Čechách, Olomouc 1845, s. 123; Hermenegild JIREČEK, Královské věnné město Vysoké Mýto, Vysoké Mýto 1884, s. z. 3] Přestože o datu narození Jana Alexia Čapka jasně vypovídá nejstarší vysokomýtská matrika, panuje v něm v li-teratuře značný nesoulad. Jako první publikoval nesprávné datum narození Alois Vojtěch Šembera ve své knize Wysoké Mýto, králowské wěnné město w Čechách. Šembera uvádí jako jeho datum narození 28. prosinec 1632. Od Šembery toto chybné datum zřejmě převzal i Hermenegild Jireček a publikoval ho v práci Královské věnné město Vysoké Mýto vydané více než čtyřicet let po práci Šemberově.
Historická demografie, 2015
Genealogické a heraldické listy, 2015
Článek rozkrývá přímou rodovou linii mlynářského rodu Josefy z Vysokého Mýta mezi roky 1541 a 185... more Článek rozkrývá přímou rodovou linii mlynářského rodu Josefy z Vysokého Mýta mezi roky 1541 a 1856 včetně osudů ostatních sourozenců. Příspěvek vyzdvihuje několik význačnějších osobností z této rodiny. Rodu patřil Josifovský mlýn s nejstarším dokladem o založení mlýna v Čechách.
The article uncovers the direct lineage of the miller family Josefy from Vysoké Mýto between the years 1541 and 1856 including the life fortunes of other siblings. It marks some of the significant members of this family. The Josifovský mill with the oldest proof of mill founding in Bohemia was owned by the Josefy family.
The article uncovers the direct lineage of the miller family Josefy from Vysoké Mýto between the years 1541 and 1856 including the life fortunes of other siblings. It marks some of the significant members of this family. The Josifovský mill with the oldest proof of mill founding in Bohemia was owned by the Josefy family.
Thesis by Václav Černý
Autoreferát disertační práce, 2020
The hereby presented dissertation thesis pursues the life prospects of brothers and sisters relat... more The hereby presented dissertation thesis pursues the life prospects of brothers and sisters related to new owners of rural grounds located in three South Bohemian villages at the turn of the 18th and 19th Century. The very core of this analysis was coming to know the fortunes and life stories of such siblings, from the day of birth until their passing a milestone of realized marriage. The work itself was based on an extensive study of numerous archival files, comprising church and land registers, and lists of subjects, completed with records needed and used by nobility. Methodologically, this work proceeds from genealogical and history-demoghaphical attitudes.
The circumstances of rural farmsteads´ transfers, most imporantly the choice and age of an heir became the subject of research here. Furthermore, groom service of the owner´s offsprings and - as the case may have been - recruitment of his sons could not stay left aside. As a secondary subject of research, entering into marriage and subsequent application of marriage strategies as an important part of social mobility were put under scope.
The circumstances of rural farmsteads´ transfers, most imporantly the choice and age of an heir became the subject of research here. Furthermore, groom service of the owner´s offsprings and - as the case may have been - recruitment of his sons could not stay left aside. As a secondary subject of research, entering into marriage and subsequent application of marriage strategies as an important part of social mobility were put under scope.
Disertační práce FF JU v Českých Budějovicích, 2019
Předkládaná disertační práce je věnována životním perspektivám bratrů a sester nových vlastníků s... more Předkládaná disertační práce je věnována životním perspektivám bratrů a sester nových vlastníků selských gruntů ve třechjihočeskýchvesnicích na přelomu 18. a 19. století. Jádrem vlastní analýzy bylo poznání osudů jednotlivých sourozenců od jejich narození až povýznamný životní milníkuskutečnění svatby. Práce byla založena na studiu rozsáhlého souboru archivních materiálů,zahrnujících matriční knihy, gruntovní knihy asoupisy poddaných, to všedoplněné o spisový materiál vrchnostenské provenience.Metodologickytatopráce vychází z historickodemografických a genealogickýchpřístupů.Předmětem výzkumu se staly okolnosti spojené spředáváním selských gruntů, především pak volba a věk dědice. Stranou nemohla zůstat čelední služba dětí hospodáře ani případný odvodjeho synůdo armády. Dílčím tématem se stalyokolnosti vstupudomanželství a stím spojené uplatňování sňatkových strategiíjakožto důležitéhoprvkusociální mobility.
(ENG) The hereby presented dissertationthesispursues thelife prospects of brothers andsisters related to new owners of rural grounds located in three South Bohemian villages attheturn of the 18th and 19th Century. The very core of this analysis was coming toknow the fortunes and life stories of such siblings, from the day of birth until their passing a milestone of realized marriage.The work itself was based onanextensive study of numerous archival files, comprising church and land registers, and listsofsubjects, completed with records needed and used by nobility. Methodologically, this work proceeds from genealogical and history-demoghaphical attitudes.The circumstances of rural farmsteads ́ transfers, most imporantly the choice and age of an heir became the subject of research here.Furthermore, groom service oftheowner ́s offsprings and -as the case may have been -recruitment of his sons could not stay left aside.As a secondary subject of research, entering into marriage andsubsequent application of marriagestrategies as an important part of social mobility were put under scope.
(ENG) The hereby presented dissertationthesispursues thelife prospects of brothers andsisters related to new owners of rural grounds located in three South Bohemian villages attheturn of the 18th and 19th Century. The very core of this analysis was coming toknow the fortunes and life stories of such siblings, from the day of birth until their passing a milestone of realized marriage.The work itself was based onanextensive study of numerous archival files, comprising church and land registers, and listsofsubjects, completed with records needed and used by nobility. Methodologically, this work proceeds from genealogical and history-demoghaphical attitudes.The circumstances of rural farmsteads ́ transfers, most imporantly the choice and age of an heir became the subject of research here.Furthermore, groom service oftheowner ́s offsprings and -as the case may have been -recruitment of his sons could not stay left aside.As a secondary subject of research, entering into marriage andsubsequent application of marriagestrategies as an important part of social mobility were put under scope.